| P | Ú | S | Č | P | S | N |
|---|---|---|---|---|---|---|
| « Srp | ||||||
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | |
| 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 |
| 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 |
| 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 |
| 28 | 29 | 30 | 31 | |||
27.1.2009 8.52
V rubrice Revoluční myšlenky, Ruská revoluce
21. ledna 1924 zemřel po třetím záchvatu mrtvice
Vladimír Iljič Lenin, dlouholetý revolucionář, faktický vůdce
bolševické frakce sociálních demokratů, posléze Komunistické strany
Ruska (bolševiků) a po revoluci v říjnu 1917 předseda Rady
lidových komisařů. Tento článek z pera jednoho z mladších
členů REVOLUTION se bude v několika částech zabývat životem Lenina
i historií říjnové revoluce a prvopočátků sovětské republiky,
které Lenin vedl. Neklade si žádný nárok na soustavnost výkladu a
zachycení všech významných podrobností Leninova života, ale snaží se
být průvodcem po velikých historických událostech, které se tak skvělým
způsobem zapsaly do dějin lidstva a jsou neodmyslitelně spjaty s jménem
velkého ruského revolucionáře.
26.1.2009 21.48
V rubrice Revoluční myšlenky
V tomto článku, který vyšel 18. listopadu
1918 v německém komunistickém orgánu Rote Fahne (Rudý prapor),
apeluje Rosa Luxemburgová na potřebu okamžité reformy německého
vězeňského systému ve jménu humanity revolučního socialistického hnutí
a revoluce samé. Zlepšení zdravotní péče a stravy vězňů, zkrácení
trestů odsouzeným a odstranění trestu smrti z německého trestního
zákoníku jsou pro ni naléhavou potřebou, dluhem vůči malým obětem
imperialistického barbarství a gestem, z nějž tryská na povrch
skutečný pramen revoluční síly – láska ke všem obyčejným a
neprivilegovaným lidem, obětem zločinů vládnoucích tříd. Kdo
v sobě tuto lásku nechová a nechává se unášet bezduchým
byrokratismem, nenajde nikdy harmonický vztah ani k revoluci.
13.1.2009 8.54
V rubrice Revoluční myšlenky
„Ruskou tragédií“, jak se jmenuje další článek velké
revolucionářky Rosy Luxemburgové, se myslí situace, do níž se ruská (a
německá) revoluce dostala po nuceném přijmutí Brest-litevského
vyděračského míru bolševickou vládou. Rosa Luxemburgová podává
analýzu tohoto stavu s důrazem na početná nebezpečí pro ruské
revolucionáře i mezinárodní proletariát, která z něj
vyplývají. Zabývá se i nejhorším možným scénářem –
nebezpečím kapitulace bolševické vlády a jejího dotlačení do faktické
aliance s německým imperialismem, k němuž ovšem nedošlo.
Tragédii vidí zejména v neřešitelnosti ruské situace na ruském
národním terénu, nikoliv primárně v politických chybách bolševiků
(čímž stojí na světelné roky daleko od různých „levých komunistů“,
poloanarchistických ubožáků apod.), ale ve zbabělosti a oportunismu vůdců
západoevropského dělnického hnutí, ve zrádné činnosti německé
sociální demokracie a v pasivitě německých dělníků vůbec. Ovšem
v bodě „právo na národní sebeurčení“ si Luxemburgová nebere
servítky ani před bolševiky. Sílu a preciznost její argumentace posuďte
již sami. Pokračování
»
8.1.2009 7.36
V rubrice Revoluční myšlenky

Letos v lednu tomu bude právě 90. let od smutné události pro dělnické revoluční hnutí všech zemí – bestiálního zavraždění vůdců německé komunistické strany (spartakovců) Karla Liebknechta a Rosy Luxemburgové z rukou ultrapravicových tzv. dobrovolnických sborů na popud zrádcovské sociálně demokratické vlády. Zavraždění těchto buržoasií nenáviděných a obávaných revolucionářů znamenalo odříznutí hlavy německé revoluce, zničení nejskvělejších a nejzkušenějších vůdců, což se pak projevilo na dalším vývoji německé komunistické strany i revoluce samé: KPD pod vlivem mladých radikálů upadla do „dětské nemoci levičáctví“ a přes veškerý obdivuhodný heroismus v boji proti reakci nedokázala najít správnou taktiku k odpoutání většiny dělnictva od sociální demokracie na svoji stranu. Tato skutečnost nakonec zpečetila osud revoluce a v letech následujících i osud Německa a celé Evropy. Pokračování »
31.8.2008 20.46
V rubrice Revoluční myšlenky
Dvě dnes již klasická Engelsova dílka ze 70. let 19. století
přicházejí jako na zavolanou do doby plné zpochybňování smyslu účasti
pracujících na „politice“, na využití politických prostředků daných
současným systémem (na základě již dosažených výsledků předchozích
bojů pracujících proti kapitálu) a politického boje dělnické třídy
o moc vůbec. Engels se v záznamu projevu „O politické činnosti
dělnické třídy“ na londýnské konferenci Mezinárodního dělnického
sdružení – První internacionály (21.9.1871) i v článku „O
autoritě“ z roku 1872 staví za nutnost bojovat o politický
vliv a politickou moc pracujících ve společnosti cestou budování
nezávislé dělnické strany, odmítá „zásadní odpor“ k legální
politické činnosti v době trvání kapitalismu (abstencionismus) a
vysmívá se anti-autoritářům, kteří ukazovali elementární nepochopení
nutnosti organizace a organizované, jednotnému vedení podřízené síly
pracujících pro vítězství v revoluci.
10.5.2008 12.18
V rubrice Revoluční myšlenky
Proč vlastně slavíme u nás i ve světě První
máj jako dělnický svátek? Jaký je původ tohoto svátku a jaké myšlenky
stály za jeho rozšířením a udržením do dnešních dnů? Na tyto otázky
dávají odpověď dva články vynikající revolucionářky Rosy
Luxemburgové. Těžko najít vhodnější postavu pro objasnění významu
mezinárodního svátku dělnické třídy než tuto internacionalistku tělem
a duší, která tak významně ovlivnila polské, ruské, německé
i mezinárodní dělnické hnutí. V jejím prvním článku
z roku 1894 se ve stručnosti seznámíme s původem svátku
Prvního máje, zatímco v druhém článku z roku
1913 Luxemburgová podtrhuje význam masových přímých akcí a
politických demonstrací (v protikladu k parlamentní politice
zrozené z epochy reformistických iluzí) pro boj dělnické třídy
proti kapitalismu a válce.
21.4.2008 22.04
V rubrice Revoluční myšlenky, Ruská revoluce
Další příspěvek do tématických řad týkajících se
myšlenek velkých revolučních bojovníků a také událostí ruské revoluce
1917 tentokrát přináší Leninův fundamentální článek
„O úkolech proletariátu v nynější revoluci“, který
byl otištěn v 26. čísle Pravdy 7. dubna 1917. Jeho součástí jsou
i slavné Dubnové teze, které Lenin napsal těsně před svým
příjezdem do Petrohradu po mnohaletém nuceném pobytu v cizině.
Dubnové teze programově vyjádřily významný obrat politiky bolševické
strany doleva. Je v nich vyjádřena absolutní nedůvěra Prozatimní
vládě, nutnost bojovat v sovětech za převzetí moci a vytvoření
sovětského státu-komuny, boj za všeobecné ozbrojení lidu a zrušení
stálé armády, policie a byrokracie. V hospodářsko-politické oblasti
Teze razí potřebu zrušení statkářského vlastnictví, všeobecné
nacionalizace půdy, ustavení dělnické kontroly výroby a distribuce a vznik
jediné národní banky pod kontrolou sovětů. Pro stranu Teze žádají
otevřené přihlášení se ke komunismu a boj za vznik nové revoluční
Internacionály. Jde o jeden z nejdůležitějších dokumentů
ruské říjnové revoluce, jejíž 90. výročí jsme si před nedávnem
s radostí připomněli. Pokračování
»
31.12.2007 16.20
V rubrice Revoluční myšlenky
Socialistická organizace pracujících (SOP), známá na
české levici svým silným důrazem na studium marxistické teorie a
hlášením se k literárnímu odkazu Lva Trockého, vydala k 90.
výročí ruské revoluce rozsahem objemnější pamflet věnovaný životu a
dílu tohoto mimořádně významného ruského revolucionáře. S čím
tento životopis přichází, jaký pohled na Trockého představuje a jaké
jsou silné i slabé stránky tohoto díla se pokouší shrnout naše
recenze.