Lenin a vláda sovětů

27.1.2009 8.52
V rubrice Revoluční myšlenky, Ruská revoluce

21. ledna 1924 zemřel po třetím záchvatu mrtvice Vladimír Iljič Lenin, dlouholetý revolucionář, faktický vůdce bolševické frakce sociálních demokratů, posléze Komunistické strany Ruska (bolševiků) a po revoluci v říjnu 1917 předseda Rady lidových komisařů. Tento článek z pera jednoho z mladších členů REVOLUTION se bude v několika částech zabývat životem Lenina i historií říjnové revoluce a prvopočátků sovětské republiky, které Lenin vedl. Neklade si žádný nárok na soustavnost výkladu a zachycení všech významných podrobností Leninova života, ale snaží se být průvodcem po velikých historických událostech, které se tak skvělým způsobem zapsaly do dějin lidstva a jsou neodmyslitelně spjaty s jménem velkého ruského revolucionáře.

Pokračování »

14 komentáře

Revoluční myšlenky: Rosa Luxemburgová: Ó – jak německá je tato revoluce!

26.1.2009 21.48
V rubrice Revoluční myšlenky

V tomto článku, který vyšel 18. listopadu 1918 v německém komunistickém orgánu Rote Fahne (Rudý prapor), apeluje Rosa Luxemburgová na potřebu okamžité reformy německého vězeňského systému ve jménu humanity revolučního socialistického hnutí a revoluce samé. Zlepšení zdravotní péče a stravy vězňů, zkrácení trestů odsouzeným a odstranění trestu smrti z německého trestního zákoníku jsou pro ni naléhavou potřebou, dluhem vůči malým obětem imperialistického barbarství a gestem, z nějž tryská na povrch skutečný pramen revoluční síly – láska ke všem obyčejným a neprivilegovaným lidem, obětem zločinů vládnoucích tříd. Kdo v sobě tuto lásku nechová a nechává se unášet bezduchým byrokratismem, nenajde nikdy harmonický vztah ani k revoluci.

Pokračování »

9 komentáře

Revoluční myšlenky: Rosa Luxemburgová: Ruská tragédie

13.1.2009 8.54
V rubrice Revoluční myšlenky

„Ruskou tragédií“, jak se jmenuje další článek velké revolucionářky Rosy Luxemburgové, se myslí situace, do níž se ruská (a německá) revoluce dostala po nuceném přijmutí Brest-litevského vyděračského míru bolševickou vládou. Rosa Luxemburgová podává analýzu tohoto stavu s důrazem na početná nebezpečí pro ruské revolucionáře i mezinárodní proletariát, která z něj vyplývají. Zabývá se i nejhorším možným scénářem – nebezpečím kapitulace bolševické vlády a jejího dotlačení do faktické aliance s německým imperialismem, k němuž ovšem nedošlo. Tragédii vidí zejména v neřešitelnosti ruské situace na ruském národním terénu, nikoliv primárně v politických chybách bolševiků (čímž stojí na světelné roky daleko od různých „levých komunistů“, poloanarchistických ubožáků apod.), ale ve zbabělosti a oportunismu vůdců západoevropského dělnického hnutí, ve zrádné činnosti německé sociální demokracie a v pasivitě německých dělníků vůbec. Ovšem v bodě „právo na národní sebeurčení“ si Luxemburgová nebere servítky ani před bolševiky. Sílu a preciznost její argumentace posuďte již sami. Pokračování »

8 komentáře

Revoluční myšlenky: Rosa Luxemburgová: V Berlíně zavládl pořádek!

8.1.2009 7.36
V rubrice Revoluční myšlenky

Letos v lednu tomu bude právě 90. let od smutné události pro dělnické revoluční hnutí všech zemí – bestiálního zavraždění vůdců německé komunistické strany (spartakovců) Karla Liebknechta a Rosy Luxemburgové z rukou ultrapravicových tzv. dobrovolnických sborů na popud zrádcovské sociálně demokratické vlády. Zavraždění těchto buržoasií nenáviděných a obávaných revolucionářů znamenalo odříznutí hlavy německé revoluce, zničení nejskvělejších a nejzkušenějších vůdců, což se pak projevilo na dalším vývoji německé komunistické strany i revoluce samé: KPD pod vlivem mladých radikálů upadla do „dětské nemoci levičáctví“ a přes veškerý obdivuhodný heroismus v boji proti reakci nedokázala najít správnou taktiku k odpoutání většiny dělnictva od sociální demokracie na svoji stranu. Tato skutečnost nakonec zpečetila osud revoluce a v letech následujících i osud Německa a celé Evropy. Pokračování »

2 komentáře

Revoluční myšlenky: Bedřich Engels: O politické činnosti dělnické třídy

31.8.2008 20.46
V rubrice Revoluční myšlenky

Dvě dnes již klasická Engelsova dílka ze 70. let 19. století přicházejí jako na zavolanou do doby plné zpochybňování smyslu účasti pracujících na „politice“, na využití politických prostředků daných současným systémem (na základě již dosažených výsledků předchozích bojů pracujících proti kapitálu) a politického boje dělnické třídy o moc vůbec. Engels se v záznamu projevu „O politické činnosti dělnické třídy“ na londýnské konferenci Mezinárodního dělnického sdružení – První internacionály (21.9.1871) i v článku „O autoritě“ z roku 1872 staví za nutnost bojovat o politický vliv a politickou moc pracujících ve společnosti cestou budování nezávislé dělnické strany, odmítá „zásadní odpor“ k legální politické činnosti v době trvání kapitalismu (abstencionismus) a vysmívá se anti-autoritářům, kteří ukazovali elementární nepochopení nutnosti organizace a organizované, jednotnému vedení podřízené síly pracujících pro vítězství v revoluci.

Pokračování »

Žádný komentář

Revoluční myšlenky: Rosa Luxemburgová: První máj

10.5.2008 12.18
V rubrice Revoluční myšlenky

Proč vlastně slavíme u nás i ve světě První máj jako dělnický svátek? Jaký je původ tohoto svátku a jaké myšlenky stály za jeho rozšířením a udržením do dnešních dnů? Na tyto otázky dávají odpověď dva články vynikající revolucionářky Rosy Luxemburgové. Těžko najít vhodnější postavu pro objasnění významu mezinárodního svátku dělnické třídy než tuto internacionalistku tělem a duší, která tak významně ovlivnila polské, ruské, německé i mezinárodní dělnické hnutí. V jejím prvním článku z roku 1894 se ve stručnosti seznámíme s původem svátku Prvního máje, zatímco v druhém článku z roku 1913 Luxemburgová podtrhuje význam masových přímých akcí a politických demonstrací (v protikladu k parlamentní politice zrozené z epochy reformistických iluzí) pro boj dělnické třídy proti kapitalismu a válce.

Pokračování »

Žádný komentář

Revoluční myšlenky: V.I. Lenin: Dubnové teze

21.4.2008 22.04
V rubrice Revoluční myšlenky, Ruská revoluce

Další příspěvek do tématických řad týkajících se myšlenek velkých revolučních bojovníků a také událostí ruské revoluce 1917 tentokrát přináší Leninův fundamentální článek „O úkolech proletariátu v nynější revoluci“, který byl otištěn v 26. čísle Pravdy 7. dubna 1917. Jeho součástí jsou i slavné Dubnové teze, které Lenin napsal těsně před svým příjezdem do Petrohradu po mnohaletém nuceném pobytu v cizině. Dubnové teze programově vyjádřily významný obrat politiky bolševické strany doleva. Je v nich vyjádřena absolutní nedůvěra Prozatimní vládě, nutnost bojovat v sovětech za převzetí moci a vytvoření sovětského státu-komuny, boj za všeobecné ozbrojení lidu a zrušení stálé armády, policie a byrokracie. V hospodářsko-politické oblasti Teze razí potřebu zrušení statkářského vlastnictví, všeobecné nacionalizace půdy, ustavení dělnické kontroly výroby a distribuce a vznik jediné národní banky pod kontrolou sovětů. Pro stranu Teze žádají otevřené přihlášení se ke komunismu a boj za vznik nové revoluční Internacionály. Jde o jeden z nejdůležitějších dokumentů ruské říjnové revoluce, jejíž 90. výročí jsme si před nedávnem s radostí připomněli. Pokračování »

2 komentáře

Recenze: „Trockij – život a dílo revolucionáře“

31.12.2007 16.20
V rubrice Revoluční myšlenky

Socialistická organizace pracujících (SOP), známá na české levici svým silným důrazem na studium marxistické teorie a hlášením se k literárnímu odkazu Lva Trockého, vydala k 90. výročí ruské revoluce rozsahem objemnější pamflet věnovaný životu a dílu tohoto mimořádně významného ruského revolucionáře. S čím tento životopis přichází, jaký pohled na Trockého představuje a jaké jsou silné i slabé stránky tohoto díla se pokouší shrnout naše recenze.

Pokračování »

Jeden komentář

Starší » « Novější