První wikileaker? Lev Trockij!

3.3.2011 8.00
V rubrice Aktuálně, Revoluční myšlenky, Ruská revoluce

trockij

Každá revoluce s sebou nese také odhalení tajemství vlády svých předchůdců. Takto Francouzská revoluce odhalila neuvěřitelné náklady, které vydával královský dvůr na opulentní hostiny, večírky a jiné „společenské“ události. Stejně tak Ruská revoluce z roku 1917 odhalila tajné dohody, které uzavřel car a prozatímní vláda. Zveřejněním tajných dokumentů si nová sovětská vláda zajistila nenávist všech kapitalistických vlád, protože ač nebyly v první vlně zveřejněny všechny dokumenty, dalo se očekávat, že se tak v brzké době stane.

Narušení principu tajné diplomacie byl zásadní demokratický počin, který je dnes v souvislosti s Wikileaks opět předmětem veřejné debaty. K této tradici se hlásíme a zveřejňujeme poprvé v českém překladu stanovisko tehdejšího lidového komisaře zahraničních věcí, Lva Trockého.

Pokračování »

Žádný komentář

Revoluční myšlenky: Lev Trocký: Mučedníci Třetí internacionály

11.6.2009 8.43
V rubrice Revoluční myšlenky

Některými českými médii před zhruba týdnem proběhla zpráva, kterou určitě se zájmem zaznamenali nejen historikové, ale také všichni revolucionáři. 90. let staré události, vztahující se bezprostředně k zavraždění Rosy Luxemburgové, vedoucí postavy revoluční levice v německé revoluci, budou možná muset být nově interpretovány, když se ve sklepení jedné z berlínských nemocnic našlo torzo ženského těla, které by mohlo patřit právě Luxemburgové. To by znamenalo, že se ostatky této revoluční bojovnice vůbec nenacházejí v hrobě, kam každoročně přicházejí desetitisíce lidí uctít její a Liebknechtovu památku. Ne že by na uložení lidských ostatků nějak zvlášť záleželo, nicméně jde nesporně o velmi zvláštní až kuriozní situaci. My každopádně využíváme této příležitosti k publikaci nesmírně působivého Trockého projevu z roku 1919 o mučednících Třetí internacionály, jimiž vzdal celý ruský revoluční prolateriát hold svým zavražděným německým soudruhům.

Pokračování »

5 komentáře

Revoluční myšlenky: V. I. Lenin: Mezinárodní den pracujících žen

23.3.2009 23.19
V rubrice Revoluční myšlenky, Ženy

Dalším z avizované série článků k otázce ženského osvobození a jeho místa v revolučním dělnickém hnutí se ještě jednou vracíme k významu Mezinárodního dne (pracujících) žen. Zatímco již zveřejněný článek Alexandry Kollontajové se věnoval objasňování funkce tohoto svátku převážně muži formovanému a řízenému dělnickému hnutí v době, kdy tradice svátku byla ještě v plenkách, dva Leninovy články z Pravdy, napsané k Mezinárodnímu dni žen v letech 1920 a 1921, vypovídají o tom, s jakou odhodlaností, upřímností a zápalem se ženského osvobození chopila první sovětská dělnická republika v dějinách světa. Pokračování »

Žádný komentář

Revoluční myšlenky: Raja Dunajevská: Ženské osvobození tehdy a dnes

12.3.2009 7.45
V rubrice Revoluční myšlenky, Ženy

Druhým článkem avizované série kratších prací s tématikou postavení žen v třídních společnostech, ženské emancipace a účasti žen v revolučních hnutích je práce Raji Dunajevské z roku 1971, která hovoří o inspiracích amerického Hnutí za osvobození žen (WLM) a připomíná jak jeho kořeny v „černošské dimenzi“ a protiotrokářských společnostech, tak vzájemné ovlivňování tohoto hnutí s evropským marxismem a světovým revolučním hnutím. Ovzduší dělnické revoluce bylo vždy naplněno také osvobozením žen a bojem porobených etnik a národů. Do těchto úvah zapojuje Dunajevská i postavu Rosy Luxemburové, která v sobě, navzdory nepochopení národní otázky,  spojila roli velké revolucionářky i velké bojovnice za ženskou emancipaci.

Pokračování »

Žádný komentář

Revoluční myšlenky: Alexandra Kollontajová: Den žen

10.3.2009 2.01
V rubrice Revoluční myšlenky, Ženy

U příležitosti Mezinárodního dne pracujících žen, slaveného dne 8. března, přichází REVO s menší sérií článků věnovaných tomuto tématu. Prvním z nich je článek ruské revolucionářky Alexandry Kollontajové, napsaný právě k objasnění významu Dne žen, za jehož vyhlášení tehdy bojovaly socialistické organizace a zejména socialistky a dělnice samotné. Kollontaiová v článku ilustruje, jak osvobození žen tvoří nedílnou a nutnou součást boje za zrušení třídní utlačovatelské společnosti a jak naopak otázka vztahu ke kapitalismu vytváří objektivní propast mezi zájmy socialistických dělnic a buržoasních sufražetek v ženském emancipačním hnutí.

Pokračování »

Žádný komentář

Lenin a vláda sovětů - 3. část

3.2.2009 22.30
V rubrice Revoluční myšlenky, Ruská revoluce

21. ledna 1924 zemřel po třetím záchvatu mrtvice Vladimír Iljič Lenin, dlouholetý revolucionář, faktický vůdce bolševické frakce sociálních demokratů, posléze Komunistické strany Ruska (bolševiků) a po revoluci v říjnu 1917 předseda Rady lidových komisařů. Tento článek z pera jednoho z mladších členů REVOLUTION se bude v několika částech historicky zabývat životem Lenina i historií říjnové revoluce a prvopočátků sovětské republiky, které Lenin vedl. Neklade si žádný nárok na soustavnost výkladu a zachycení všech významných podrobností Leninova života, ale snaží se být průvodcem po velikých historických událostech, které se tak skvělým způsobem zapsaly do dějin lidstva a jsou neodmyslitelně spjaty se jménem velkého ruského revolucionáře.

Pokračování »

Žádný komentář

Radek, Trocký a Gorký k Leninově smrti

31.1.2009 20.48
V rubrice Revoluční myšlenky

Od Leninovy smrti 21. ledna 1924 nás dělí již 85 let. Pro dělnickou třídu Sovětského svazu i celého světa představovala tato událost, které předcházelo těžké onemocnění a téměř rok trvající vyřazení význačného člena UV komunistické strany a sovětského předsedy vlády z politické práce, zdrcující ránu. Zemřel člověk, pod jehož vedením revoluční dělníci Ruska dokázali, že marxistická teorie osvobození lidstva skrze sociální proletářskou revoluci není jenom sen nebo čekání na spasitele, ale realita, kterou tvoří a kterou mají v rukou oni sami. Leninova smrt ovšem znamenala také odstranění velmi silné překážky k mocenskému vzestupu Stalina, před jehož politickou i osobní hrubostí a koncentrací moci v jeho rukou Lenin nedlouho před svoji smrtí varoval. Dopad Leninovy smrti na jemu blízké soudruhy a přátele si nyní připomeňme třemi kratšími texty z pera Karla Radeka, Lva Trockého a Maxima Gorkého.   

Pokračování »

Žádný komentář

Lenin a vláda sovětů - 2. část

29.1.2009 8.41
V rubrice Revoluční myšlenky, Ruská revoluce

21. ledna 1924 zemřel po třetím záchvatu mrtvice Vladimír Iljič Lenin, dlouholetý revolucionář, faktický vůdce bolševické frakce sociálních demokratů, posléze Komunistické strany Ruska (bolševiků) a po revoluci v říjnu 1917 předseda Rady lidových komisařů. Tento článek z pera jednoho z mladších členů REVOLUTION se bude v několika částech historicky zabývat životem Lenina i historií říjnové revoluce a prvopočátků sovětské republiky, které Lenin vedl. Neklade si žádný nárok na soustavnost výkladu a zachycení všech významných podrobností Leninova života, ale snaží se být průvodcem po velikých historických událostech, které se tak skvělým způsobem zapsaly do dějin lidstva a jsou neodmyslitelně spjaty s jménem velkého ruského revolucionáře.

Pokračování »

13 komentáře

Starší »