| P | Ú | S | Č | P | S | N |
|---|---|---|---|---|---|---|
| « Srp | ||||||
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | |
| 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 |
| 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 |
| 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 |
| 28 | 29 | 30 | 31 | |||
19.3.2011 11.00
V rubrice Aktuálně, Dělnické boje, Domácí dění, RIO Česko
Mezi klíčové priority práce naší mezinárodní organizace
RIO patří podpora sebeobrany a sebeorganizace zaměstnanců a zaměstnankyň
přímo na pracovištích. V některých případech, například když
jsou již existující odbory zkostnatělé či jdou přímo na ruku
zaměstnavatelům, podporujeme vznik nových struktur. V případě, kdy na
pracovišti žádná odborová organizace neexistuje, navrhujeme zaměstnancům
založit vlastní základní organizaci již existujícího svazu.
A právě k tomu došlo v případě jedné obchodní provozovny
v Praze. Členové RIO byli se zaměstnanci a zaměstnankyněmi této
společnosti v kontaktu a od počátku podporují jejich snahu bojovat za
svá práva. O vývoji situace na tomto pracovišti vás budeme pravidelně
informovat. Nyní vám přinášíme text dopisu, který jsme členkám této
nově ustanovené základní organizace zaslali.
Vážené zaměstnankyně a nyní již také vážené odborářky,
jménem mezinárodní levicové organizace RIO vám chceme vyjádřit naši plnou podporu.
V současné době bohužel nebývá moc zvykem, aby mladí zaměstnanci a mladé zaměstnankyně bojovali za svá práva a postavili se šikaně zaměstnavatelů a šéfů. Dokonce i v případech, kdy už ve firmách odbory existují, mladí lidé do nich moc nevstupují. Vy jste se však vydali cestou přesně opačnou. Rozhodly jste se bránit svá práva a založily jste na svém pracovišti odbory. Proto se zájmem sledujeme vaši situaci a věříme, že by se i zásluhou právě vašeho příkladu mohla česká veřejnost opět více aktivizovat a aktivně bojovat jak proti současné vládě a jejím neoliberálním reformám, tak proti soustavnému tlaku nadnárodních korporací, které vymýšlí stále nové a nové způsoby, jak obyčejné zaměstnance zbavit jejich práv a co nejvíce je vyždímat.
7.3.2011 10.00
V rubrice Aktuálně, Antikapitalistické hnutí, Domácí dění
V sobotu 5. března pořádala iniciativa ProAlt, v níž
jsou aktivní i členové RIO, demonstraci proti vládním reformám a za
sociální solidaritu. Odhady, kolik lidí už vláda naštvala natolik, že
nebudou jen nadávat po hospodách, ale vyjdou s námi v sobotu do
ulic, se různily: od pesimistických 200 až po optimistické
očekávání 1000 lidí. Nakonec se na náměstí Republiky v Praze
sešlo 1200 až 1300 lidí, což je na to, že se jednalo
o první podobnou demonstraci, velký úspěch.
Od 12:00 se na náměstí instalovalo pódium s ozvučením a informační stánek, kde bylo možné podepsat petici ProAltu proti důchodové reformě a získat informace o činnosti této iniciativy. Ačkoliv akce měla začít až ve 14:00, už od jedné hodiny se na náměstí tvořily první hloučky. Většina lidí ale přišla těsně před druhou, a když ve 14:20 moderátorka akce uvítala přítomné a začaly projevy, prostor určený pro demonstraci byl zcela plný. Členové RIO obcházeli přítomné a rozdávali žluté letáčky s heslem „Máme dost kapitalismu“. To bylo totiž ústřední motto naší intervence na demonstraci. Stejné heslo jsme měli i na samolepkách a piketech (viz. foto).
11.2.2011 8.00
V rubrice Aktuálně, Dělnické boje, Domácí dění
Přinášíme vám náš rozhovor s odborářem Tomášem nejen o odborech.
Jak podle tebe dopadla prosincová stávka zaměstnanců veřejné sféry, kam patří i váš odborový svaz?
Tomáš: Vidím jí jako fiasko předsedů jednotlivých základních organizací – prezidentů svazů. Ti jsou dobří úředníci a umí psát dobré kolektivní smlouvy. Nedokázali ale lidem vysvětlit, proč má smysl stávkovat. Největší problém byl, že vláda už o všem rozhodla a stávka tak nemohla nic změnit. To byl, myslím, hlavní důvod, proč to takhle dopadlo.
Představovali jsme si větší účast. Že to bude mít positivní efekt u novinářů, že to ukáže sílu. Sebevědomí českých pracujících je však natolik nízké, že se lidé zatím nedokáží účinně bránit. Zaměstnanci musí získat sebevědomí, musíme se naučit stávkovat. V tomto ohledu akce smysl měla. Ale řadě lidí chyběla ke stávce motivace, protože se již nedalo nic ovlivnit. 10% snížení platů už bylo hotovo!
Odborové hnutí má spoustu školitelů, úředníků, analytiků, prezidentů, předsedů, místopředsedů atd., ale málo skutečných aktivních odborářů.
31.1.2011 12.00
V rubrice Aktuálně, Krajní pravice/rasismus, Domácí dění

Jsou tomu právě tři roky, co v Příbrami na ulici Československé armády došlo k pravděpodobně nejznámějšímu případu zabití člověka neonacistou. Teprve 18letý Jan Kučera, uvědomělý antifašista a hrdý příslušník subkultury skinheads, se v tento osudný den neváhal postavit skupině podnapilých, hajlujících fašistů a za svoji obdivuhodnou statečnost zaplatil životem. Jiří Fous, jeden z hajlujících nácků, vytáhl na neozbrojeného Honzu bajonet a několikrát ho bodl. O den později Honza smrtelným zraněním podlehl. Smutnost a absurdnost celé události dokresluje fakt, že vrah byl neonacista romského původu. Hlavním terčem násilí a nenávisti nácků nebývají ani tak „podřadné rasy“ či „nepracující cikáni“; jejich hlavním nepřítelem jsou právě lidé, jako byl Honza – svobodně smýšlející mladí antifašisté a antikapitalisté.
16.1.2011 8.00
V rubrice Aktuálně, Domácí dění
Jednou z bezpochyby nejvýznamnějších událostí
přelomu roku je v Česku protest lékařů „Děkujeme odcházíme“,
který je svým způsobem provedení bezprecedentní. Kvůli poměrům
v českém zdravotnictví, zejména nízkému platovému ohodnocení
doktorů při neúměrné pracovní době, se rozhodlo tisíce nemocničních
lékařů podat hromadně výpověď ze svých pracovišť. V tuto chvíli
jde o zhruba 3800 z 12000 nemocničních lékařů v ČR.
O tom, jaké konkrétní důvody je k tomuto jednání vedou, jak
vypadá nynější celková situace s průběhem protestu i o
dalších otázkách spojených s tímto tématem, jsme udělali rozhovor
s jedním mladým lékařem z velké pražské nemocnice, který vám
zde přinášíme.
Stejně jako tisíce dalších lékařů jsi se rozhodl připojit k protestu „Děkujeme, odcházíme“ a ke konci roku podat výpověď z nemocnice. Jaké důvody tě k takovému kroku vedly?
11.1.2011 10.00
V rubrice Aktuálně, Domácí dění, Ekonomika
Premiér Nečas si oblíbil hájit své kroky poukazováním na statistická data, která na první pohled svědčí o úspěšnosti pravicových vlád. Nedávno dokonce prohlásil, že za Topolánkovy vlády (kde byl Nečas ministrem práce a sociálních věcí) reálné příjmy rodiny s dětmi vzrostly za rok 2008 o 4 %, a že pravicové vlády tudíž nejsou asociální. Tyto počty se však ukážou být odtržené od reality při nahlédnutí do materiálu Ministerstva práce a sociálních věcí, tedy jeho vlastního bývalého úřadu.
Na základě statistik Českého statistického úřadu autoři studie spočetli, že nominální čisté příjmy domácností s dětmi mezi lety 2007 až 2009 skutečně mírně rostly (tak jako v předešlých letech), konkrétně se zvýšily z 9 239 na 10 455 korun. Podstatnější je však ukazatel meziročního indexu měřený v procentech na jednoho člena domácnosti. Připomeňme, že v roce 2006 se tento index u domácností s dětmi zvýšil oproti předešlému roku o rekordních 7 %. A jak si vedl po nástupu Nečase? V roce 2007 index klesl na 108,7 %, v roce 2008 se jen nepatrně zvýšil na 109,7 % a konečně v roce 2009 došlo k jeho strmému poklesu na 103,1 %.
15.12.2010 11.00
V rubrice Aktuálně, Domácí dění

RIO vás zve na konference s názvem Dělnická třída dnes
17. prosinec, 15:00 – 19:00, restaurace Mlsná Kavka, Sokolovská 327/29
Program:
15:00 – 16:00 Procure It Fair
kampaň za udržitelné výrobní podmínky v IT průmyslu (Alena Věžníková, Ekumenická akademie)
16:00 – 18:00 Debata: Dělnická třída dnes
Linda Sokačová, ředitelka Gender Studies
Pavel Čižinský, Iniciativa za práva migrantů
Lubomír Dlouhý, právník Odborového svazu Stavba ČR
18:00 – 19:00 Film o pracovních podmínkách v oděvním průmyslu v Turecku
Pořádá: Ekumenická akademie Praha a ProAlt
13.12.2010 10.00
V rubrice Aktuálně, Dělnické boje, Domácí dění
Jak zhodnotit stávku, jež se konala 8. prosince? Titulek iHned.cz
z 9. 12. 2010 hlásá: „Klaus: Stávka byla nezodpovědná a
dopadla směšně.“ S první částí věty se rozhodně souhlasit nedá,
ovšem druhá část věty mi přijde poměrně výstižná; snad bych jen ze
své pozice místo směšně použil slovo „smutně“.
Ačkoli jsem se ve středu nacházel v Praze, původem jsem ze Zlína, proto se na základě zpravodajství a informací od přátel pokusím o popis toho, co se tam dělo. Zlín byl jedním z měst, v němž lidé stávkovali a vyrazili do ulic. Média uváděla, že až 250 lidí (převážně zdravotníků, učitelů, úředníků, školních kuchařek a uklízeček) se sešlo před vchodem do bývalého areálu Baťových závodů. Toto místo bylo zřejmě zvoleno pro svůj symbolický význam, nicméně stejně symbolická byla i účast na stávce. Internetový server zlin.cz uvádí, že ve Zlínském kraji (tedy nikoli ve Zlíně samotném) zůstaly uzavřeny 4 školy, 42 omezilo provoz a 179 stávku symbolicky podpořilo. Činnost omezil také zlínský úřad práce (pokud je mi známo, jednalo se o jediný úřad, jenž se přímo ve Zlíně do stávky zapojil).