www.RIO.cz.tc

Náckové, táhněte ze stadionů!

15.6.2010 10.00
V rubrice Aktuálně, Krajní pravice/rasismus

Společně proti rasismu na fotbalových stadionech!

Každý, kdo se zajímá o fotbal a dění v hledištích fotbalových stadionů, nebo alespoň trochu sleduje média, si musel všimnout, že nejen v naší zemi vzrůstá počet projevů rasismu na fotbalových stadionech. Původci jsou zejména příznivci neonacistických a nacionalistických hnutí, v Čechách zejména Národní odpor a Autonomní nacionalisté.

Projevy rasismu se obecně začaly šířit již po roce 1989 v souvislosti se vzrůstající popularitou subkultury skinheads. Tato subkultura vznikla v 60. letech 20. století. Ze začátku se jednalo o nepolitickou subkulturu, ale časem se většina skinheads přiklonila k neonacismu, i když existují i antifašističtí skinheads, tzv. SHARP, ale v porovnání s neonacisty zaujímají zejména ve střední a východní Evropě jen marginální skupinu.

Hnutí skinheads se počátkem 90. let rozšířilo zejména díky kapele Orlík v čele s Danielem Landou. Protagonisté Orlíku o sobě sice tvrdili, že nejsou neonacisté, nicméně jejich tvorba by se dala označit za jakýsi základní kámen české white power music. Orlík se po čase rozpadl a jeho hlavní představitel se vydal na dráhu sólového zpěváka a již s neonacismem a hnutím skinheads nemá oficiálně nic společného. Byť některé jeho texty nacionalistické jsou, neonacistické rozhodně ne.

Náckové si jako jakousi pomyslnou základnu zvolili fotbalové stadiony. Tam se již v 90. letech snažili nejen šířit své ultrapravicové názory, ale i získávat nové příznivce z řad fotbalových fanoušků. Je třeba poznamenat, že česká společnost byla k tomu, co dnes označujeme za rasismus, do poloviny 90. let značně benevolentnější.

Za jeden z prvních případů rasové nesnášenlivosti „fanoušků“ by se dal označit případ, kdy „fanoušci“ házeli na tehdejšího hráče Viktorie Žižkov Kennedy Chihuriho banány a vydávali při tom zvuky opice. Jako příklad měnících se postojů k rasismu na stadionech je fakt, že tehdy se této věci věnovalo jen několik článků v novinách. Dnes by lidem, kteří by se dopustili podobných projevů, hrozil přinejmenším zákaz vstupu na stadion.

Další příklad projevu rasismu je bučení fanoušků Sparty Praha na hráče Slavie Praha Evandra Adauta. To se stalo na jaře 2003. V posledních asi pěti letech projevy rasismu vzrostly natolik, že by jejich vypsání nebylo v jednom článku možné. Neonacisté se však neomezují na „pouhé“ bučení na hráče tmavé pleti. V posledních několika letech jsme mohli vidět různé choreografie, které by se daly označit za neonacistické nebo alespoň pravicové.

Příklady:

Podzim 2007:

Zápas Sigma Olomouc – Slovan Liberec:

Ultras Sigma prezentovali na zápase plachtu s číslicí 88 v bílo-modrém kruhu s nápisem „Sigma Olomouc“, olemovanou černými ratolestmi. Číslice 88 je v náckovském prostředí používána jako kód nacistického pozdravu Heil Hitler (H je osmé písmeno abecedy).

Zápas Bohemians 1905 – Slavia Praha:

Fanoušci Slavie vytáhli transparent s nápisem: „Rozhodoval jsem se o svém životě. Bylo to jasné. Brát drogy a tíhnout k levici, proto jsem si koupil na Bohemku permici.“ Většina slávistů tuto akci kotle odsoudila.

Brno – Bohemians 1905:

Na transparent fanoušků Brna byl panáček kopající do klokana a nápis „good night left side“. Kampaň good night left side je neonacistická kampaň vyzývající k násilí vůči antifašistickým aktivistům a aktivistkám.

Na jaře 2008 se na řadě zápasů 1. fotbalové gambrinus ligy objevily transparenty Kosovo je Srbsko, které v neonacistickém podání symbolizují slovanský nacionalismus.

Podzim 2008:

Sparta Praha – Mladá Boleslav:

Fanoušci Sparty měli transparent: „Karadžiči, Mladiči, držte se!“, kterým se vyjadřovali k procesu s válečnými zločinci Radovanem Karadžičem a Radkem Mladičem.

Jaro 2009:

Zápas Slavia Praha – Slovan Liberec:

V sektoru Slavie visela celý zápas vlajka Good night left side.

To se ovšem zdaleka nejedná o výčet všech neonacistických aktivit. Asi nikoho nepřekvapí, že náckové na fotbal nechodí kvůli fandění nějakému klubu. Většinou je jim úplně jedno, kolikátý daný tým skončí v tabulce. Chodí proto, aby získávali nové ovečky pro své zrůdné myšlenky a zneužívali choreografie, které v drtivé většině případů slouží k povzbuzení hráčů, vyjádření klubové hrdosti, případně k vyjádření názoru fanoušků na určitou věc.

Neonacisté se snaží, ať už výhrůžkami nebo výřečností, působit na fotbalové ultras, kteří se většinou zabývají fanděním svému oblíbenému týmu a bohužel se jim to často daří. Obvykle je pak vytvořena jakási jednotná politická fronta a běda jednotlivcům, kteří se opováží mít jiný názor. Jsou neonacistickými násilníky obvykle fyzicky zneškodněni a většinou si již rozmyslí návštěvu fotbalového zápasu.

Příkladem může být například napadení fanoušků Sparty Praha, kteří vyjádřili svůj nesouhlas s bučením na tehdejšího hráče jejich týmu Ludovica Sylvestreho. Zhruba ve stejné době napadli fanoušci pražské Slavie dvanáctiletého chlapce, který se provinil zločinem nejtěžším. Totiž tmavou barvou pleti.

Rasismus a rasistické i politické násilí na stadionech nenechává řadu lidí v klidu. Jednak státní orgány v čele s policií, která se snaží pomocí represí vymýtit neonacismus ze stadionů. Jednak politiky, kteří dělají totéž, jen pomocí zpřísňování různých zákonů. V neposlední řadě nesmíme zapomenout na šéfy klubů a Českomoravského fotbalového svazu, kteří pro změnu zpřísňují bezpečnostní podmínky na stadionech. Výše zmíněné postupy však podle nás nepřinášejí patřičný výsledek, ba právě naopak. Spíše náckům pomáhají a staví je do role mučedníků, kteří jsou oběťmi represivních složek.

Domníváme se, že nejlepším způsobem, jak dostat nácky ze stadionů, je organizování fanoušků a mladých lidí, kteří mají zájem proti této věci bojovat. Tímto bychom Vás chtěli vyzvat k účasti na kampani proti rasismu na fotbalových stadionech. Organizujte se!

Proti fašismu! Proti rasismu!

Radek, psáno pro list mladých členů a sympatizantů NAL

Žádný komentář