www.RIO.cz.tc

Časopis Revo se loučí, Nová levice začíná!

28.1.2010 8.22
V rubrice Aktuálně, Časopis

Před více než rokem jsme u příležitosti vydání jubilejního 40. čísla časopisu Revo publikovali na svých webových stránkách rekapitulaci jeho vydávání sestavenou na základě našich archivů, ale zejména našich osobních vzpomínek, které se k tvorbě časopisu vážou. Vznik takového článku nemohl být vedle vytýčení smělých plánů do budoucna provázen také určitou nostalgií, neboť časopis nás provází od samého počátku naší organizace a je vlastně jakousi pamětí REVO. Konec konců, právě kolem časopisu naše organizace v roce 2000 vznikla a následně rostla a organizovala své členy a sympatizanty.

S o to větší nostalgií nyní píšeme tento článek, kterým Vám oznamujeme, že vydávání našeho časopisu po více než 9 letech skončilo a že 44. číslo časopisu, které jsme vydali v září 2009, se nakonec stalo číslem posledním. Článek, který právě čtete, byl původně určen do zamýšleného 45. čísla, kterým jsme chtěli naši činnost završit. Množství práce v Nové antikapitalistické levici, včetně práce publicistické, stejně jako snaha o racionalizaci našich aktivit (např. snaha odstranit zbytečnou „konkurenci“ Reva a Nové levice při prodeji v lednu, kdy se nekoná až tolik akcí) nás nakonec vedla k rozhodnutí, že další číslo již nevydáme. Vraťme se nyní ale na chvíli o téměř deset let zpátky a zavzpomínejme:

První číslo Revo – „časopisu skupiny revoluční mládeže“ vyšlo v září 2000 před chystaným zasedání MMF a Světové Banky v Praze a s tím spojenými masovými protesty pracujících a antikapitalistické mládeže. Tato skutečnost se silně promítla do obsahu celého vydání, které informovalo o ekonomické politice zmiňovaných institucí globálního kapitalismu, o minifestivalu hudebních kapel, který REVO organizovalo v pražských Klánovicích, a nechyběla ani reportáž z průběhů infostánků REVO proti MMF/SB v holešovické tržnici. První číslo mělo osm stran a tento formát se pak udržel dlouhou dobu, až do roku 2005.

Největší frekvence vydávání časopisu jsme dosáhli během hnutí proti válce v Iráku, během něhož REVO rychle nabíralo desítky nových, vesměs velmi mladých členů. Vysoký počet čísel odpovídal nutnosti pokrýt jednotlivé, v rychlém sledu za sebou jdoucí akce proti válce a vycházel také z tehdejšího všeobecně aktivistického charakteru organizace. Pozvánky na demonstrace, veřejné mítinky, REVOkemp či koncerty v režii naší organizace tvořily významnou část obsahu časopisu. Kromě tématu války a protiválečných demonstrací, studentských stávek a protestů bylo mnoho článků v tehdejších číslech věnováno také kapitalistickému využívání zemí Třetího světa, historickým ohlédnutím u příležitosti různých výročí a kratším aktualitám podaným v burcujícím, mobilizujícím duchu. V raných číslech byla též pravidelná rubrika nazvaná stránka socialistické alternativy žen, která se z revolučního, nefeministického pohledu zaobírala postavením žen ve společnosti, v antikapitalis¬tic­kém a dělnickém hnutí a probírala i různé problémy a formy diskriminace, kterými některé ženy v dnešní společnosti čelí. Mezi našimi čtenáři byly dále velmi oblíbené články o kultuře, na jejichž psaní se podíleli především zmínění noví, mladí členové organizace.

Větší proměnou prošel časopis na začátku roku 2005. Vedle zvýšení počtu stran a zavedení nového grafického designu se v časopise postupně vytvořila pravidelná strukturu odvíjející se od hlavního tématu, přes protifašistické a protirasistické články, zprávy ze zahraničí a z domova, aktivity REVO a dění v antikapitalis¬tic­kém hnutí, marxistickou teorii nebo obecnější problematiku a zprávy z kultury. S opadnutím aktivistického období protiválečného hnutí i se zvyšujícím se průměrným věkem členů organizace začaly postupně přibývat složitější témata včetně zahraničněpoli­¬tických a ekonomických analýz, které se předtím objevovaly jen minimálně. Nejen mladší členové si pak oblíbili pravidelné informace o krajní pravici (postupně vyšly např. články o protiromském teroru neonacistů v Jeseníku, o kapele Squad 96, o hnutí skinheads, o krachu volebního projektu Národní pětky, o tzv. antiněmecké levici v Německu, o pochodu za Hesse ve Wunsiedlu, o fašismu ve formě subkultury a jiné).

Po vytvoření nezávislého REVO jako přímého pokračovatele původní organizace na podzim 2006 význam časopisu relativně poklesl. Slovo relativně je ovšem na místě, protože nešlo o to, že by časopis přestal fungovat, nebo by upadla jeho kvalita. Naopak – podařilo se nám jej uchovat ve dvanáctistránkové podobě s obsahem a grafikou, za které jsme se opravdu nemuseli stydět. Frekvence jeho vycházení však poklesla, a to proto, že teprve v této době jsme plně ocenili význam internetu a psaní článků na web. Právě web, umožňující daleko větší operativnost, dostupnost pro širší publikum a v neposlední řadě také finanční úspory, se stal hlavním médiem REVO v posledních letech našeho fungování. Tato strategie ostatně přispěla i k šíření časopisu, neboť počínajíc 33 číslem jsme jej pravidelně umisťovali jako PDF dokument na webu tak, aby se náš časopis mohl dostat i do míst, kde REVO nemělo tu možnost veřejně se angažovat.

V posledních číslech našeho časopisu jsme dávali hodně prostoru dění v Latinské Americe, která zažila novou vlnu masových sociálních bojů a hnutí i vznik levicově-populistického státního odporu proti neoliberální agendě a americkému imperialismu. Na domácí scéně se prioritou číslo jedna stalo zpravodajství o vývoji boje proti uvažované americké vojenské základně v Brdech, do kterého jsme se aktivně a dlouhodobě zapojili. Jako tradiční téma zůstala krajní pravice (v této době nebezpečně posilovali zejména neonacisté), znovu jsme pravidelně zařadili na stránky časopisu články o postavení žen (Ženy a náboženství, Den žen, argumenty antifeministek a naše odpověď) a přibylo také více historie a zpráv z míst a regionů.

Nyní je „kniha“ jménem Revo u konce. Žádná 45. kapitola již nebude. To ale neznamená, že příběh samotný nemá pokračování! Vy, kteří jste již měli tu možnost přečíst si první číslo časopisu Nová levice, vydávaného NAL, jistě víte, kam mířím. Nová levice je oním pokračováním příběhu, kde se znovu můžete setkat se stejnými autory, kteří přispívali do Revo, a to dokonce i s těmi, kteří přispívali do prvních čísel, kdy ještě nikdo z těch, co psali do 44. čísla, členem organizace ani nebyl! Inu, to je důsledek opětovného sjednocování české radikální levice.

Nová levice by měla, pokud všechno klapne, vycházet v 16 nebo 20 stránkovém formátu desetkrát za rok, takže by měla zhruba zdvojnásobit množství publikovaného materiálu ve srovnání s Revem a Avantgardou (novinami SOP, která rovněž vstoupila do NAL) dohromady. Nebude to stejný časopis, jako bylo Revo, už proto, že naše noviny byly primárně zaměřené na studující středoškolskou a vysokoškolskou mládež, zatímco časopis Nová levice si klade za cíl oslovit kromě aktivistů v různých sociálních hnutích zejména pracující, odboráře a všechny, které jako antikapitalistické lidi s aktivním přístupem neuspokojuje politika ČSSD a KSČM – ať je jim 20 nebo 60 let. Proto bude obsah Nové levice v něčem jiným, než byl obsah Revo, stejně jako poněkud „zvážní“ grafika a větší prostor dostanou krátké rubriky. Věřím ale, že dosavadní čtenáři Revo si i v Nové levici najdou to svoje a jistě i mnohé víc, co nový časopis nabídne (uvažujeme například o systému předplatného), a zůstanou nám věrní.

Chtěl bych teď naposledy poděkovat všem lidem, kteří se na tvorbě Reva podíleli – ať již psaním a editováním článků, pravopisnými korekturami, tvorbou grafiky nebo poskytnutím prostředků nutných k jeho výrobě. A stejně tak bych chtěl ještě jednou poděkovat i Vám, našim věrným čtenářům. Takže teď už jen na shledanou u druhého čísla Nové levice!

Nikola, NAL Praha

Žádný komentář