www.RIO.cz.tc

17. listopadu proti náckům

20.11.2009 23.42
V rubrice Krajní pravice/rasismus, Domácí dění

17. listopad, výročí dvou významných událostí českých dějin, byl letos režimem zaranžován do podoby rádoby-masového ohlušujícího spektáklu nekriticky oslavujícího novou dobu a nové pány. Vzpomínky Havlů, Vondrů, Chaunů, Pajerových, Rumlů a jiných dobře zaopatřených disidentů a pak, zcela na okraji pár poznámek o Petru Millerovi, pochodech dělníků z ČKD (kterým se režim odvděčil tak, že za deset let jim zbyly už jen oči pro pláč) a generální stávce pracujících; koncerty „hvězd“ i hvězdiček, které si nedostatek talentu kompenzují „správnou“ politickou orientací svých textů kopajících do levice a do „pro-moskevského“ Klause; běhání za banánem – symbol úplné mentální vyprahlosti nové doby, obrazy nikoliv nepodobné alegorických vozům 50. let s válečnými štváči a  „zrádci“ připravujícími nový Mnichov/dnes Únor. A do toho ještě ty zlobivé děti Systému z Dělnické strany…

Posledně zmiňovaní si dali dostaveníčko u Národního divadla, a právě toto setkání nás donutilo vypravit se do centra Prahy žijícího tak trochu nahranou oslavou naší demokracie, jejíž rysy přitom pěkně vystihla dodnes cenzurovaná Krylova písnička. Proč jsme se rozhodli reagovat na setkání nácků, jejich sympatizantů a lidí, kteří jim sedli na lep? Protože chceme dát náckům a rasistům najevo svůj odpor k jejich ideologii, programu a aktivitám vždy a všude! A tím spíše pak v den, který je na celém světě slaven na paměť studentských obětí zločinů spáchaných těmi, jimiž se Dělnická strana, Národní odpor a podobné skupiny inspirují! Vždyť je to právě 70 let, co nacisté uzavřeli všechny české vysoké školy a poslali na 1200 studentů do koncentračního tábora Sachsenhausen, kde jich několik desítek zemřelo. Připomínáme si i studenta Jana Opletala a dělníka Václava Sedláčka, které nacisté zastřelili resp. smrtelně zranili při předcházejících demonstracích v ulicích Prahy. Tento den prostě přímo volá, že náckům nepatří, a to se jim musí dát patřičně najevo!

Proto se na Jungmannově náměstí v centru Prahy sešli členové a sympatizanti iniciativy Studenti proti rasismu na veřejné protestní akci, kterou podpořila také Nová antikapitalistická levice. Sešli jsme se v počtu zhruba pětatřiceti lidí vybavených megafony, píšťalkami, transparenty a především pevnou vůlí ukázat nacistům náš odpor. Jsme přesvědčeni o tom, že i v malém počtu je třeba ukázat, že nám aktivity fašistů vadí a že jsme odhodláni proti nim podle svých sil bojovat. Na minulých setkáních Dělnické strany se pohybovali i žháři z Vítkova, lidé odhodláni kvůli svým zvráceným rasistickým představám i vraždit. V žádném případě proto k takovým akcím nehodláme a nebudeme mlčet. Na našich transparentech jsme nejen propagovali naši iniciativu, ale také připomněli již zmíněného, nacisty zastřeleného studenta medicíny Jana Opletala a ovšem i méně známá jména obětí rasistů a neonacistů po roce 1989. Těch mrtvých je již na 30: sadisticky umučený šestiletý chlapec Radek Rudolf, Tibor Berki, Filip Venclík, Oto Absolon, Tibor Danihel, Josef Sztojka, Zdeněk Čepela, Jan Kučera a mnozí další.

Kvůli komplikacím vycházejícím od policie i od nájemců Národní třídy jsme se i přes zdánlivě velkou časovou rezervu dostali před Národní divadlo relativně pozdě. Většina z asi tří stovek nácků byla již na místě, včetně předsedy Dělnické strany Vandase, který šel podle svých slov náhodou kolem a na výzvu z davu si spontánně zařečnil. Což o to, člověk by i rád věřil, že pan Vandas zadumaně kráčel stranou ruchu velkoměsta po vltavské náplavce a krmil při tom hejna kachen a pak se nechal umluvit, aby nakrmil svojí demagogií i ovce a prasata. Nicméně nějak do toho nezapadá skutečnost, že Vandasův „spontánní projev“ visel již dopoledne na webových stránkách Dělnické strany. Pan předseda je asi jasnovidec!

Okamžitě po příchodu jsme začali s naší rušivou činností. Megafon byl v permanentní službě. Vedle našeho představení a vysvětlení důvodů, proč jsme se rozhodli dělat protiakci, létala vzduchem hesla „Neonacismus, špína a hnus!“, „Černí, bílí, spojme síly!“, „Smrt fašismu!“ a další, anebo se prostě jen řvalo „fuj!“ a siréna troubila na plno. Z okamžité reakce novinářů i některých nácků jsme poznali, že se naše snaha nemíjí účinkem. Pozornost médií se krátce zaměřila na nás a naši propagandu. Také nacisté se snažili pořídit nějaké fotky; no, každopádně si myslím, že nebyli zdaleka tak úspěšní, jako naši lidé v jejich řadách. Nicméně ještě příjemnější bylo, že se k nám postupně přidávali další kolemjdoucí, nebo nám vyjadřovali své sympatie. Zahraniční turisté se pak ptali na to, kdo byl Opletal, a souhlasně pokyvovali hlavou, když jsme jim vysvětlili, proč 17. listopadu stojíme (byť dnes v menšině) proti Dělnické straně.

Náš úspěšně pokračující protest byl nicméně posléze zastaven policií, která nás oficiálně požádala o ticho, aby mohla být organizátorům akce Dělnické strany přečtena policejně-magistrátní výzva k rozpuštění shromáždění (konalo se na místě údajně zabraném pro nějakou přiblblou pro-listopadovou šou). Policie nás dokonce odklonila za roh až k vchodu do restaurace U Lažanských, neboť se prý chystá akci neonacistů rozpustit i silou. Skutečnost byla ale úplně jiná. Policie umožnila přečíst prakticky všechny projevy vůdců DS až do konce a následně dovolila náckům organizovaný odchod přes Most Legií na Újezd.

Pro to, co se dělo pak, se objevila celá řada verzí a „vysvětlení“. Jen z lůna Dělnické strany vyšly hned tři: Podle té první prý došlo k tomu, že pár hlupáků z řad sympatizantů DS napadlo novináře, od čehož se Vandas ihned distancoval. Následně se přišlo s verzí, že novináře napadli Pecinou vyslaní policejní provokatéři vmíšení do davu, přičemž „Členové DS se zapojili do aktivní obrany napadených“. A podle poslední verze byli již napadeni samotní členové Dělnické strany, a to ze strany AFA. Čunek a Řápková jen žasnou! Ostatně na stránkách Dělnické strany Ústeckého kraje se v on-line zpravodajství ze 17. listopadu píše, že naši protestní akci pořádala Antifašistická akce, jejíž sympatizanty prý od shromáždění DS oddělovala u kavárny Slávia asi stovka robokopů… Nuže, nikoliv AFA ale Studenti proti rasismu a nikoliv stovka robokopů ale pár lehkých kovových zábran, houf novinářů a asi dvacet policistů převážně z antikonfliktního týmu. Vašnosta holt asi psal své on-line zpravodajství od stolu v hospodě…

Akci Studentů proti rasismu hodnotíme jako úspěšnou, i díky sympatiím, které ji projevili kolemjdoucí, i kvůli poměrně dobré propagaci našeho protestu v médiích. Boj proti fašismu a rasismu ale pokračuje! Je jedno, jestli je 17. listopad, nebo třeba 7. únor. Proti fašismu je třeba bojovat 365/366 dní v roce!

Nikola, REVO (NAL) Praha

Žádný komentář