Honduras: DvÄ› demonstrace v TegucigalpÄ›

20.10.2009 18.58
V rubrice Latinská Amerika

Silné a slabé stránky hnutí odporu v Hondurasu z pohledu očitého svÄ›dka

Byl to již 107. den protestů proti puči v Hondurasu: V pondÄ›lí „Resistencia" pořádala demonstraci v Kennedyho čtvrti v hlavním mÄ›stÄ› Tegucigalpa. Kvůli masivní přítomnosti policie a vojáků bylo zhruba 400 demonstrantů donuceno zůstat na chodníku. Ale zůstali bojovní. Nejenže požadovali návrat sesazeného prezidenta Manuela Zelayi, ale také svolání ústavodárného shromáždÄ›ní, aby nahradilo ústavu z roku 1982, o které pučisté tvrdí, že je jejich základem.

Výjimečný stav, který začal 28. září, stále jeÅ¡tÄ› neskončil, pÅ™es vÅ¡echny rozhlaÅ¡ované zprávy o opaku. I když pučistický prezident Roberto Micheletti oznámil zruÅ¡ení vyhlášky již minulý týden, toto oznámení nebylo vůbec zveÅ™ejnÄ›no ve vládním vÄ›stníku, a proto je nelze označit za platné. Zákaz shromáždÄ›ní obsažený ve vyhlášce byl používán policií jako záminka k rozpuÅ¡tÄ›ní shromáždÄ›ní v Kennedyho čtvrti ve 12 hodin.

Zelaya nebyl dosud schopen zmobilizovat o mnoho více než jen tvrdé jádro svých nÄ›kolika stovek příznivců. V populaci, z nichž až 75% i nadále odmítá život v diktatuÅ™e, pÅ™evládá smÄ›s strachu a únavy. Vůdčí pÅ™edstavitelé vyzývají ke každodenním demonstracím, jenže tento rytmus protestů je pro pracující lid zkrátka nepÅ™ijatelný. PÅ™edevším je jasné, že tyto demonstrace jsou pouze mírovými protesty, s cílem vytvoÅ™it tlak na jednání mezi pučisty a Zelayovými lidmi, kteří chtÄ›jí pučistický režim odstranit.

Protesty se pÅ™estÄ›hovaly také do sousedství. V pondÄ›lí v 9 hodin večer doÅ¡lo k demonstracím v jednotlivých čtvrtích. Například ve Villa Adéla na západÄ› od hlavního mÄ›sta asi 200 shromáž­dÄ›ných lidí zahÅ™mÄ›lo: „Pokud není žádné jiné Å™eÅ¡ení, pak bude revoluce!“ Lidé, včetnÄ› mnoha dÄ›tí a mladých lidí, pÅ™itom dÄ›lali obrovský hluk trubkami, nádobím a plastovými lahvemi. (SoučasnÄ› probíhaly také demonstrace v různých dalších čtvrtích: například ve čtvrti Pedregal na jihu demonstrovalo večer pÅ™es 1000 lidí. Ale díky pokračující cenzuÅ™e je velmi obtížné získat o tÄ›chto vÄ›cech vÄ›tší pÅ™ehled.)

“BÄ›hem týdne jsme pořádali takovéto demonstrace jako dnes každý večer," Å™ekla Berta Dimo, zdravotní sestra z okresu. Policie pÅ™ijela s pickupy a motocykly a  demonstraci potlačovala víceménÄ› za jízdy. „NÄ›kdy se střílelo do vzduchu, ale nikdo z nich se pořád neodvážil zaútočit přímo na nás," prohlásil student Jorge Hernandez. „Ale v jiných čtvrtích se do davu již střílelo. Je vÅ¡ak skvÄ›lé, že demonstrující téměř nemají strach," pokračoval.

V Ãºterý se konalo další kolo dialogu mezi vládnoucím režimem a sesazeným prezidentem Zelayou. Zástupci obou stran tvrdili, že 60 % nebo 70 % sporných otázek již bylo vyÅ™eÅ¡eno. Ale Juan Barahona, který sice sedí ve vyjednávacím týmu Zelaya, ale sám sebe vidí jako zástupce , vÅ¡e komentoval v tisku: „Stále se vůbec nehovoÅ™ilo o nejpalčivÄ›jší otázce, tedy o znovunastolení moci prezidenta Zelayi. Takže tento dialog je de facto stále na bodu mrazu."

Zelaya stanovil termín vyvrcholení dialogu na 15. říjen. Pučisté stále hrají o Äas, dokud nedojde ke konání jejich voleb 29. listopadu. Není jasné, zda obÄ› strany rozhodnou o prodloužení dialogu nebo zda jej prohlásí za neúspěšný.

Takzvané „mezinárodní společenství" – tj. imperialistické mocnosti, které dominují nad Hondurasem po celá staletí – se se Zelayou chce dohodnout na Å™eÅ¡ení za každou cenu. Zelayovci jsou pÅ™ipraveni provádÄ›t víceménÄ› jakékoli ústupky pučistům tak dlouho, dokud se budou moci vrátit k moci. To vede k nespokojenosti ze strany aktivistů „Resistencia (podle jejich mluvčího).

Bohužel, aktivisté nemají vytvoÅ™eny základní struktury, s nimiž mohou lépe prosazovat své požadavky. Vůdčí úlohu v odborech mají byrokratické kliky, které mají velmi blízko k Zelayovi a sdílejí jeho strategii „dialogu“. V této situaci má Zelaya z brazilského velvyslanectví nenapadnutelné vedoucí postavení: demonstranti na ulicích ho milují, i když on sám jejich protesty brzdí. K tomu, aby se tato situace zmÄ›nila, se protesty musí organizovat samostatnÄ› prostÅ™ednictvím výborů ve čtvrtích, pracoviÅ¡tích, na Å¡kolách a univerzitách, kde by se budovalo alternativní, demokratické vedení, které by cílevÄ›domÄ›ji tlačilo zemi ke generální stávce.

Władek Flakin, Tegucigalpa, REVO Německo, 12. října 2009

Žádný komentář

Zanechte komentář

Jméno a email jsou vyžadované (email se nezobrazuje).