www.RIO.cz.tc

Hrozí kůrovcová kalamita nebo znovu rostou zájmy dřevařských firem?

26.8.2009 22.16
V rubrice Ekologie, Domácí dění

V českých lesích letos hrozí kůrovcová kalamita. A v českých novinách můžeme vidět mnoho titulků o kůrovcové hrozbě. Letošní kalamita má být srovnatelná s velkou kalamitou z první poloviny 90. let minulého století. Ta je považována za vůbec nejhorší u nás. Kvůli nezvládnuté ochraně z předchozích let se nyní kůrovec znovu rozšířil. Tento brouk, vyskytující se obecně po celém světě, působí největší zkázu v lýku a ve dřevě naprosté většiny stromů, ale také uvnitř ovoce, v semenech, v dužině větví a v jiných částech dřevin. Kůrovec však není až taková katastrofa. Je mnoho případů z minulých let, kdy si s kůrovcem příroda poradila sama.

Napadené části stromů uhynuly a sloužily pro obnovu a vzrůst nového mladého dřeva. Například v roce 2006 se při hrozbě kůrovce ve jménu záchrany lesa vykácely stovky tisíc m3 dřeva. Zanedlouho se však ukázalo, že příroda se na mnoha místech dokázala s kůrovcem vypořádat sama. Národní park Šumava již od ředitele Aloise Pavlička zastává teorii nekácení lesů a přírodní rekultivaci původních porostů.

Nejrozšířenější dřevina v šumavských lesích, smrk, tvoří v porovnání s ostatními původními druhy, tedy bukem a jedlí i ve smíšených lesích vývojově nejlabilnější a potenciálně nejdynamičtější složku přírodních společenstev. Pasečné pěstování smrku provozované na Šumavě od druhé poloviny 19. století tedy vždy provázelo vysoké riziko předčasného náhlého velkoplošného rozpadu těchto porostů, jak se to opakovaně stalo již v minulosti. Naposledy se tak stalo ve větším rozsahu v důsledku orkánu Kyrill v roce 2007.

Tyto samovolné procesy, ať způsobené větrem či následným přemnožením kůrovce, jsou v přírodních horských smrkových lesích přirozeným vývojovým stádiem dožívání a rozpadu horního stromového patra vedoucím k obnově a dorůstání nové generace lesa.

Kůrovec v určité míře napadá lesy v podstatě každý rok a vždy je zajímavé sledovat, jak se tato událost politizuje. Jako jeden z prvních se do kauzy vložil bývalý premiér Miloš Zeman. Patrně již dlouhé chvíle na Vysočině byly moc dlouhé, a tak se vydal na Šumavu obhlédnout situaci a následně zkritizovat činnost Správy Národního parku. A nešlo o nevinný výlet. Na Šumavě se těžilo v prvních zónách jen v době, kdy byl Zeman v premiérském křesle. Stejný postup bývalý předseda vlády doporučuje i tentokrát. Po prohlídce z vrtulníku, při které podle jeho slov viděl mnoho seschlých kůrovcem nakažených stromů, podal několik trestních oznámení. Mimo jiné také na ředitele NP Františka Krejčího, který měl způsobit mnohamiliardové škody, když nezodpovědnými experimenty nechal uschnout stovky hektarů lesa. Trestních oznámení již bylo v minulosti několik a všechna byla odložena. Ale hlavně příroda sama dává za pravdu Správě NP, většinou se dokázala s kůrovcem vypořádat sama.  Zemanovy teorie o vymírání lesa vyvrací i ministr životního prostředí Ladislav Miko: „Rád mu ukážu, že přirozená obnova v horských smrčinách probíhá, což z vrtulníku není pochopitelně vidět. Lesy v národním parku nejsou hospodářské a jejich účelem není produkce dřeva.“  Pan Zeman to celé patrně bere opravdu vážně a jeho kroky jedině udivují: Své názory na Šumavu prezentoval na konferenci sdružení svých přátel, má na kontě kromě trestního oznámení, dopisy prezidentu republiky, premiérovi i předsedům obou komor parlamentu, a dokonce vznesl návrh zrušit celou instituci Národní park Šumava.  A to vše pro pokusy na přírodě i lidech, kteří tam žijí.

Ne náhodou na cestách spolupracoval i se členy občanského sdružení Šumava 21, kteří jsou pro kácení i v prvních zónách NP. Výraznou tváří sdružení je dřevařský podnikatel Jiří Štich nebo Ivo Vicena, bývalý ředitel dřevokombinátu Jihočeských dřevařských závodů ve Volarech. Nebo další konzultace se senátory Tomášem Jirsou (ODS) a Jiřinou Rippelovou (ČSSD), v obou případech věrných zastánců těžby. Můžeme prostě vidět, že Šumava není jen o krásné přírodě ale i o finančních zájmech podniků. Kdo by nechtěl novou sjezdovku nebo golfové hřiště uprostřed lesa?

Ve prospěch dřevařských firem pravděpodobně bojuje i hejtman v Jihočeském kraji, Jiří Zimola (ČSSD), který chce vyhlásit stav nebezpečí. Stav nebezpečí prakticky znamená povolení kácení i ve dříve zakázaných zónách NP. Toto celé hejtman schválí, pokud se ministerstvo životního prostředí nedohodne se Správou NP na expertní skupině, která má tento problém vyřešit. Jedna expertní skupina již na žádost hejtmana v šumavských lesích působila. Z jejích závěrů vyplývá, že rozšíření kůrovce je hlavně následek širších bezzásadových zón po orkánu Kyrill. Je vidět že vždy se pro kácení může najít vhodný důvod.  Zajímavé je srovnání, když se na české straně Šumavy lesy kácely a na německé ponechaly napospas přírodě, poté vyšlo najevo, že německá strana má lesy zdravější a takřka bez kůrovce. A tak se jako každý rok můžeme setkávat se značným finančním lobováním ve prospěch dřevařských firem. Kůrovec však patří k Šumavě stejně odmyslitelně jako smrk. Co však je na Šumavě rozhodně nepůvodní? To jsou vleky, sjezdovky, golfová hřiště, senátor Tomáš Jirsa (ODS) a senátorka Jiřina Rippelová (ČSSD).

Vojta, REVO Praha

(Tento článek vyjadřuje osobní názor autora)

Žádný komentář