Kdo bude platit za kapitalistickou krizi?

24.8.2009 6.53
V rubrice Ekonomika

Celkový výkon české ekonomiky v druhém čtvrtletí roku 2009 představoval v meziročním srovnání pokles HDP o 4,9%. O čem tato statistika vypovídá? Inu, o ničem menším, než že v roce dvacátého výročí „demokracie“ a „svobody“ dosáhne „naše“ hospodářství pravděpodobně druhého nejhoršího výsledku od konce druhé světové války (rok 1991 byl ještě horší). Během posledních dvaceti let došlo k rozkradení stomiliardových hodnot v rukou státu, družstev a různých společenských organizací, k výprodeji mnoha podniků na špičkové úrovni do rukou zahraničního nadnárodního kapitálu doslova za babku a k vyklizení mnohých odbytišť a trhů kapitálově silnější konkurenci. Nyní tu stojíme v dešti kapitalistické krize zmoklí, bezradní a zadlužení.

Kolik vlastně dlužíme?

Otázka dluhu ČR má pro pracující velkou důležitost a v době hospodářské krize to pak platí dvojnásob. Pomineme teď jinak vážný problém zahraničního dluhu ČR ve výši 1,52 bilionu korun (42% HDP) [1] a soustřeďme se na dluh veřejný. Ten je představován kumulovanými deficity státního rozpočtu, zadlužením veřejných a příspěvkových organizací, dluhy státních mimorozpočtových fondů, zadlužením krajů a zadlužením obcí. V roce 2008 činil tento veřejný dluh ČR 1,1 bilionu korun (ČSÚ).

Vývoj tohoto zadlužení je přitom jedním z důležitých ukazatelů hospodaření kapitalistického státu v uplynulých dvaceti letech, a proto určitě neuškodí blíže se na něj podívat. V roce 1989, kdy stát zajišťoval skrze svůj rozpočet přístup všech obyvatel ke vzdělání, bydlení a zdravotnickým službám jako jejich právo (nemluvě o financování řady jiných, dnes zpoplatněných veřejných služeb), dosahoval hrubý veřejný dluh Československa v poměru k HDP asi 11%. V roce 1999 činil již 16,5% HDP České republiky (při započtení skrytých dluhů vzniklých zejména gigantickými ztrátami Konsolidační banky ale až 26%) a v roce 2009 podle předpokladu asi 34% HDP [2], [3], [4]. Podle pravicového buržoasního ekonoma a analytika Raiffaisenbank, Aleše Michla, rostl hrubý veřejný dluh ČR začátkem roku 2009 o 5705 Kč za vteřinu a v průběhu roku se toto tempo zadlužování zvýší až na 6365 Kč za vteřinu. V roce 2010 očekává Michl hrubý veřejný dluh ČR ve výši 38,5% HDP a absolutní výši 1,49 bilionu korun [5].

Ve srovnání s vyspělým kapitalistickým zahraničím nejde o nějaká závratná čísla. V tomto směru ODS a kalouskovci straší veřejnost. Poměr veřejného dluhu k HDP je např. ve Spojeném království 52%, v průměru celé EU 62%, v Německu 66%, ve Francii 68% a v Itálii 106% [3]. Největší je toto veřejné zadlužení vůči HDP u Egypta, Japonska a Zimbabwe. Na druhou stranu ovšem tempem růstu veřejného zadlužení v posledních dvaceti letech překonává Česká republika prakticky všechny evropské státy. Pouze na vrcholu hospodářské prosperity v letech 2005–2007 došlo k nepatrnému pozitivnímu vývoji tohoto makroekonomického parametru. Za současné stále ještě dosti uspokojivé postavení v tomto směru tedy vděčíme prakticky výhradně vynikajícím startovním podmínkám z roku 1989. Stejně tak není bezpředmětné poukázat na skutečnost, že v absolutních sumách musí český stát vydat v roce 2009 podle úřednického ministra financí Eduarda Janoty pouze na pokrytí úroků ze svých veřejných dluhů částku 54 miliard korun. V roce 2012 se očekává nutnost platit ze státního rozpočtu úroky ve výši 87–100 miliard korun! [5] Tyto peníze odevzdává každý rok stát z našich peněz kapitalistům, zejména komerčním bankám, u kterých se zadlužil, přičemž dluhy samé nejsou vůbec spláceny!

Jak jsme se zadlužili?

Zde je na místě alespoň stručně připomenout, jak tyto dluhy vlastně vznikly. Rozhodující pro jejich vytváření byla jednoznačně velká kupónová loupež z let finančního ministrování a následně vlády V. Klause. Ta, spolu s cenovou deregulací a úplnou liberalizací zahraničního obchodu, zdevastovala českou ekonomiku, což se projevovalo již celkovou zápornou mírou zisku kupónově privatizovaných podniků v letech 1996–7 a jejich nízkou produktivitou ve srovnání s podniky ve státním či zahraničním vlastnictví [2]. Tento experiment následně skončil vznikem gigantických ztrát z nedobytných úvěrů komerčních bank a pojišťoven, které jsme nakonec museli zaplatit my všichni. Docházelo k absurdním případům kapitalistického zlořádu: Konsolidační banka (tj. stát) například v roce 1999 koupila od Komerční banky její špatné úvěry za 13 miliard korun, a aby tak mohla učinit, musela si sama půjčit hotovost na úrok od… Komerční banky! [6] Vedle toho došlo v oné době k dalšímu přímému rozkradení mnohamiliardového státního a veřejného majetku skrze tunelování a spekulace. Došlo rovněž k bezprecedentnímu znehodnocení měny. Nejlepší podniky, tzv. rodinné zlato a stříbro, se v těchto letech dostaly levně do rukou zahraničního kapitálu, často poté, co byly z veřejných zdrojů oddluženy např. v rámci likvidací ekologických zátěží. Zahraniční kapitál se posléze zmocnil téměř 100% českého bankovního a pojišťovacího sektoru a médií, 66% obchodní činnosti a 40–60% průmyslu. Z České republiky se v období vlád pravice i sociální demokracie stala polokolonie, kde zahraniční kapitál např. jen v roce 2007 vyvezl ze země na ziscích a dividendách na 360 miliard korun, z nichž část zde znovu reinvestoval [7].

Místo hospodářství v rukou byrokratického státu, které přes své velmi závažné deformace dokázalo v roce 1989 v ČSR dosahovat průměrné míry zisku 10,7% (přicházejících do státní pokladny), dnes vlastníme akorát tak vyprodaný krám. Dokud se přitom prodávalo, tak do rozpočtů stále přitékaly miliardy, stejně jako se do něj napumpovaly obrovské přebytky z fondů sociálního pojištění. Pak už nebylo kde brát. Znovuobnovení kapitalismu navíc vedlo k dalším, z hlediska veřejných dluhů nepříznivým úkazům, např. silně negativnímu vývoji naší demografické struktury s poklesem porodnosti, snížením procentuálního zastoupení obyvatelstva v produktivním věku a nárůstem populace v důchodovém věku. V rámci objektivity je ovšem nutné zmínit, že dluhy rostly také v souvislosti s vypořádáváním zátěže po předlistopadovém systému, například v oblasti životního prostředí.

Prokapitalistická reforma Topolánkovy vlády, navzdory halasné propagandě, v podstatě růst zadlužení jako takového nijak neřešila a spokojila se s nominálním snížením deficitů státního rozpočtu v letech 2007–8 (proti předcházejícím letům) skrze vyčerpání 96 miliard na rezervních fondech ministerstev vytvořených v dobách vlády ČSSD. Politika pravice v celku vedla k osekání výdajové stránky rozpočtu zejména v oblasti sociálních výdajů a zároveň v podrytí příjmové stránky rozpočtu, zejména úlevami pro firmy a horních deset tisíc: zrušení daní z dividend a dědických daní, snižování daně z příjmu právnických osob, snižování odvodů zaměstnavatelů na sociální pojištění, zrušení progresivity u daní z příjmů fyzických osob a zavedení stropů pro platbu pojistného. Tento výpadek byl částečně vykompenzován zvýšením nepřímých daní (DPH), dopadajícím zejména na nízko a středně příjmové skupiny obyvatelstva [8], [9]. K tomuto došlo na konci období největšího růstu české ekonomiky po roce 1989. Přesto se pokles veřejného dluhu vůči HDP pozorovaný v letech 2005–7 v roce 2008 právě kvůli „reformě“ zvrátil. S příchodem hospodářské krize se v plné síle projevil alarmující výpadek státních příjmů. V zemi, kde státu nic nepatří a kde je stát jen hříčkou a hráčkou v rukou nadnárodního kapitálu, „najednou“ není odkud brát.

Jak s dluhy bojovat?

Ministr Eduard Janota přichází s návrhem na rozpočet na příští rok s enormním deficitem v rozmezí 160–230 miliard korun [10]. S nižší částkou se počítá pro případ schválení balíčku úsporných opatření. Ten zahrnuje časově omezené zvýšení daní – zejména nepřímých. U snížené sazby DPH (kterou jsou zdaňovány potraviny, léky, kultura, veřejná doprava či hygienické potřeby) by šlo o nárůst z 9 na 11%, u základní sazby DPH z 19 na 20%. Zvýšení by mělo platit jen do roku 2012. Dále navrhuje zdvojnásobení daní z nemovitostí, které připadají obcím, a zvýšení spotřební daně na naftu a benzín o 1 korunu. Janota ovšem navrhuje i rozsáhlé zkrouhnutí výdajové stránky, i když jeho možnosti jsou vzhledem k šířce mandatorních (povinných) výdajů v rámci rozpočtu relativně omezené. Kromě snížení státního příspěvku na stavební spoření o jednu třetinu pro nové i stávající (!) klienty, což je i podle samotného Janoty na hranici ústavnosti, hrozí ještě mnohem závažnější zmrazení reálných mezd ve státní správě včetně školství, případně i jejich pokles o 1–3%. Stejně tak, pokud inflace nepřekročí 2%, nedojde k valorizaci důchodů. Janota současně provedl rozsáhlé rozpočtové škrty v oblastech jako je kultura a věda (až o 40% pro základní výzkum AV), na druhou stranu ale navýšil financování dálnic a jiných dopravních staveb o 12 miliard korun [11].

Tento návrh je návrhem profesionálního státního-kapitalistického úředníka, který se na ministerstvu financí pohybuje již mnoho let. Nadšení vzbudil u většiny kapitalistických ekonomů a u byznysu. Politikové všech stran, včetně ryze buržoasních, jsou ale značně opatrnější. Přece jenom je před volbami a zvyšovat DPH nyní se jim jaksi „nehodí do krámu“.

Nejpravicovější strana TOP09 se ústy svého „experta“ a bývalého ministra financí Kalouska vyslovila v tom smyslu, že hlavní je především osekat výdaje, tj. pokračovat v sociálních škrtech a zmrazit mzdy – a konečně se pod heslem „boje s krizí“ vypořádat s nenáviděným sociálním státem, zatímco zvyšovat daně lze snad jen v poměru 1:3 vůči snižování výdajů. „V úvahu připadají samozřejmě pouze daně nepřímé“, dodává Kalousek, aby podnikatelé snad přece jen nebyli nějak znepokojeni. ODS naopak nyní ústy Martina Kocourka zvyšování DPH, daně z nemovitostí a spotřební daně odmítá. Jako důvod uvádí mimo jiné to, že by takové zvýšení DPH mohlo zvýšit inflaci – a to prosím tvrdí pouhé dva roky poté, co sama DPH značně zvýšila! Dnes se argumentace ODS v tomto bodě zcela shoduje s argumentací KSČM. Místo toho ale ODS navrhuje pokračovat v dalším výprodeji státního majetku – na skladě jsou stále např. železnice, letiště Praha, pivovar Budvar nebo lesnický průmysl. Netřeba říkat, že jde o další úlitbu zájmům kapitalistů, kteří se chtějí v době, kdy my všichni ostatní musíme šetřit a strachujeme se, jak zaplatit dluhy a udržet práci, nestydatě obohatit. Právě v době krize se budou kapitalisté, vědomi si obtíží státního rozpočtu a pod záminkou „rizika“, snažit stlačit cenu kupovaného státního majetku ještě níže, než by se dělo ve fázi prosperity. A přitom právě privatizace všeho státního majetku leží u kořene problémů s dluhy! Konečně z Hradu se vyslovil ještě ten nejpovolanější ze všech, který má ke vzniku dluhů určitě co říci, sám velký prezident Klaus. Druhdy nám přece tak nezištně radil, že je třeba „co nejvíce Kožených“. Nyní se omezil na vskutku knížecí radu, že je třeba „šetřit na ministerstvech“. Školství, zdravotnictví, věda, kultura – nikdo by si přece podle Klause neměl hrát na elitu vyvolených. Šetřit se musí všude… samozřejmě ovšem kromě Hradu!

Politici reformistické levice také Janotův návrh celkově odmítli, ačkoliv ČSSD by souhlasila se zvýšením spotřební daně a daně z nemovitostí. Obě strany nicméně nesouhlasí se škrty a zmražením mezd ve státním sektoru a penzí. Odmítají také zvyšovat DPH a naopak prosazují dočasné snížení u její snížené sazby kvůli povzbuzení spotřebitelské poptávky. KSČM dokonce hlásá, že požádá v Bruselu o výjimku na vznik třetího pásma nulové DPH pro základní potraviny. Tento krok je ovšem v kontextu dnešního stavu diskutabilní, neboť obchodníci při snížení DPH často neprovedou úměrné snížení ceny zboží a pouze realizují zisk do své kapsy.

ČSSD a KSČM rovněž slibují návrat k daňové progresi – zrušení topolánkovské, tzv. rovné daně ze superhrubé mzdy a zrušení (v případě ČSSD ale možná jen zvýšení) stropů pro odvod pojištění. ČSSD by zavedla zdanění fyzických osob ve výši 38% pro všechny s příjmem nad 100 tisíc korun měsíčně, zatímco KSČM navrhuje pět daňových pásem s nejvyšší mírou zdanění 40% pro osoby s ročními příjmy nad jeden milion korun. ČSSD dále podporuje obnovení dědické daně a vznik trestného zdanění ve výši 76% pro příjmy, jejichž původ není prokazatelný.

Mnohem neurčitější jsou nicméně programy reformistů u daní z příjmů právnických osob. KSČM mluví o potřebě zavedení „rozumné progrese“ [12], zatímco ČSSD je pouze pro zachování současného stavu (tj. zrušení dalšího plánovaného snížení v rámci 2. etapy Topolánkovy prokapitalistické reformy) a navrhuje vágní iniciativu na úrovni EU v boji proti „daňovému dumpingu“ a „daňovým rájům“ [9]. Fakticky se ale o této věci mluví již léta bez jakéhokoliv výsledku!

Zatímco je možné poskytnout ČSSD a KSČM, s jejich plány na odmítnutí zvyšování DPH, na zrušení neoliberálního experimentu s rovnou daní a na znovuzavedení daňové progrese u příjmů fyzických osob, kritickou podporu, musíme zároveň poukazovat na jasnou nedostatečnost těchto protidluhových opatření, především v oblasti zdanění firem. Reformisté jsou svázáni mantinely dnešního kapitalismu a potřebami jeho vývoje, a proto se stávají také zajatci pravidel tvořených nadnárodními firmami. Svými opatřeními tedy nemohou ani čelit moci nadnárodního kapitálu flexibilně a globálně měnit svoje pole působení. Jediná účinná zbraň proti všemocnosti kapitálu má přitom jméno nacionalizace. Ve skutečnosti je to prosté: buď se budeme předhánět v tom, jak buržoasii ustupovat a vytvářet ji stále privilegovanější podmínky, kde ona nese všechny zisky a my (v tomto případě skrze sanační státní rozpočet) všechna rizika. A nebo dělnické hnutí otočí směr lodi a povede boj o to, jak buržoasii co nejvíce udeřit po hlavě. Je to její politika, která přivedla hospodářství ke krizi. Proto je zcela nepřípustné, aby si kapitalisté nyní mohli přehodit břemeno svého podnikání na nás, nebo se – v podání reformistů – s námi o ně „spravedlivěji“ rozdělit.

Klíč k oddlužení nelze hledat v žádné kapitalistické realpolitik, ale pouze v zavedení kontroly nad financemi prosazením znárodnění celého finančního sektoru a převedení podniků, které propouští zaměstnance a vyhýbají se jakýmkoliv způsobem zdanění, do státního vlastnictví pod dělnickou kontrolu. Pracující by skrze odbory a další svoje organizace měli rovněž projít a překontrolovat celý rozpočet, v němž dochází k nehoráznému plýtvání a vyhazování miliard ve prospěch klientelistických podnikatelů. Do nebe bijícím případem takového faktického rozkrádání našich peněz je Kalouskem připravená a stále chystaná obří zakázka na likvidaci starých ekologických škod ve výši 115 miliard korun. Podle expertů znalých problematiky ale faktická výše nákladů na likvidaci těchto škod nepřesáhne 40 miliard korun, takže vítězná firma či konsorcium by si ze státních peněz přišly na neuvěřitelnou „odměnu“ ve výši 75 miliard korun! A podobně vypadá stavba dálnic, příprava státních maturit a další a další státní investice. To nedokazuje, že stát je špatný hospodář, ale jen to, že kapitalisté skrze svoji politickou reprezentaci využívají stát jako dojnou krávu! Je nejvyšší čas, aby pracující učinili tomuto dělání účtu bez hostinského přítrž.

Nikola, REVO Praha

Prameny:

[1] – http://ekonomi­ka.idnes.cz/cnb-zahranicni-dluh-cr-na-konci-lonska-stoupl-na-1–56-bilionu-korun-pxf-/ekonomika.as­p?c=A090331_10055­7_ekonomika_vem

[2] – http://www.ten­dence.cz/pick/pic­k.htm

[3] – http://nui.ep­p.eurostat.ec­.europa.eu/nu­i/show.do?data­set=tsieb090&lan­g=en

[4] – http://www.ve­rejnydluh.cz/

[5] – http://www.fi­nancninoviny.cz/zpra­vy/verejny-dluh-cr-roste-kazdou-vterinu-o-5705-kc/380982

[6] – http://ekonomi­ka.idnes.cz/kon­solidacni-banka-si-pujci-na-ztratove-uvery-komercni-banky-u-komercni-banky-1×5-/ekonomika.as­p?c=990730_120711_e­konomika_jjx

[7] – http://www.blis­ty.cz/art/48053­.html

[8] – http://www.blis­ty.cz/2009/8/1­7/art48461.html

[9] – http://www.cssd­.cz/soubory/ke-stazeni/dokumen­ty/oranzove-knihy/finance.pdf

[10] – http://www.fi­nance.cz/zpra­vy/finance/230784-janota-navrzeny-schodek-rozpoctu-na-pristi-rok-bude-230-mld-kc/

[11] – http://www.pa­tria.cz/Zpravo­dajstvi/1469096/ja­nota-navrzeny-schodek-rozpoctu-na-pristi-rok-bude-230-mld-kc.html

[12] – http://www.kscm­.cz/article.as­p?thema=2730&i­tem=43534

26 komentáře

kpmg

25.8.2009 16.32.

tak takhle jsem se už dlouho nepobavil ani tady. Stát že vlastně nemůže za to, jak nakládá s vybranými penězi? A že se to vyřeší tím, že přes znárodnění vlastně ještě víc centralizuje majetek a stát tak posílí? to vám vážně dává větší smysl než liberály prosazovaný slabý stát s co nejmenším vlivem na fungování ekononimy? kdybych vás neznal, tak se běžím podívat, jestli nění prvního apríla :-D

Komunista

25.8.2009 18.21.

Neboj, kpmg, tvá blokace se blíží, dokonce ani zájem s tebou diskutovat a reagovat na tvé tlachy (kde je v článku zmíněno, že stát za cosi nemůže?) už zde není. Máš smůlu. Proto raději táhni mezi své soukmenovce do Liberálního institutu.

kpmg

26.8.2009 16.13.

„To nedokazuje, že stát je špatný hospodář, ale jen to, že kapitalisté skrze svoji politickou reprezentaci využívají stát jako dojnou krávu!“
= stát za nic nemůže, to zlý podnikatelé

že zájem není se ani nedivím, mě by taky nebavilo pořád prohrávat.

blokace se blíží? jakpak dlouho to tady už vidím? to se snad musíte zeptat ze záhrobí lenina jestli vám to schválí? a nebo jenom planě vyhrožujete?

Bucharin

26.8.2009 22.44.

" stát za nic nemůže, to zlý podnikatelé" – až na pravopis je to správně. Pokud je stát ovládán mizery, tedy i podnikateli s veřejnými rozpočty, jsou vinni pouze oni. Daňoví poplatníci za nic nemohou.

kpmg

27.8.2009 23.14.

chtěl jsem napsat jenom „podnikatel“ ale na poslední chvíli rozšířil.
daňový poplatník je stejně nevinný jako onen podnikatel. oba se jenom snaží co nejlépe přežít ve státem daných podmínkách a možnostech. právě na straně státu leží to špatné a jedinou cestou je stát zmenšovat. když nebude rozdělovat, nebude mít důvod vybírat a zmizí prostředí pro tyhle nevýhodné obchody. stát se totiž nikdy nechoval a ani nikdy nebude chovat jinak. jakékoliv zvyšování jeho vlivu všechno jenom zhorší.

Maršál Michajil Nikolajevič Tuchačevský

27.8.2009 23.43.

Jdi na měsíc a založ si tam svoji anarchokapita­listickou utopii… ;-)

Bucharin

27.8.2009 23.58.

Nebýt státu, nebyly by ani vaše tunely, kpmg. :D Bez státu byste byly sice stejné nuly jako dnes – ale bez majetku.

kpmg

29.8.2009 18.26.

což je jen můj další argument proti jeho existenci. podnikatel a kapitalista by bez majetku nebyl. ten státu vždy víc dá než od něj dostane

Bucharin

30.8.2009 0.43.

Jistě, zvláště v době, kdy daně pracháčů stále klesají, zatímco náklady na práci klesají. :D
Bez napojení na státní instituce jsou kapitalisté nic. Neuplatnili by se. Potřebují mít politické krytí, potřebují mít dotace, potřebují jistotu, že je v nejhorším Bush znárodní, když půjdou do háje. :D

kpmg

30.8.2009 10.39.

že někdo začíná konečně dávat o něco míň než dřív z něj ještě nedělá příjemce. že se daňová progrese snižuje je jenom náprava anachronistického pokřivení (viz. adam smith a jeho důvody pro progresivní daň).
kapitalisté nejlépe fungovali právě bez vměšování státu. viz. rozvoj usa zejména v druhé polovině 19. století, kdy byl stát opravdu tichým pozorovatelem a nebo ještě dříve velké británie proti zbytku světa, jen co se omezilo státní udílení patentů, práv a výjimek.

Bucharin

30.8.2009 13.40.

Daně pracháčů klesají proto, že prostřednictvím nadnárodních korporací se koná skoro až vyděračský nátlak na vlády, aby jim minimální zdanění umožňovaly, jinak všechny zaměstnance propustí a půjdou pryč. Už to je argument pro nevyhnutelnost znárodňovacích procesů. Čím více kapitalista vydělá, o to méně toho rozdá svým zaměstnancům-otrokům. Prostá logika.
Nejlépe v 19. století. :D Aha, však já už vím, proč bys chtěl, aby vývoj našeho systému mířil vzad. To už stojíš napravo i od toho blba Pecáka, který alespoň tvrdí, že kapitalismus 19. století byl již překonán. :D

Bucharin

30.8.2009 13.42.

No a pokud jde o ten tvůj kapitalismus 19. století (bez vměšování státu) – nu hezky radikalizoval činnost sociálních a odborových hnutí. Takže měl i svá pozitiva. :D

kpmg

6.9.2009 10.51.

a proč by kapitalista zůstaval tam, kde to pro něj není výhodné? když vám někde stoupnou ceny, tak se taky budete poohlížet po levnějším řešení.
ta prostá logika má dost trhlin. jako třeba přetahování zkušených pracovníků nebo motivační politika managementu.
tohle byl pozitivní rys té doby. proč bych potom neměl chtít, aby se vrátil zpátky? celé období zpátky nechci a ono to taky nejde. opět díky rozvoji lidského kapitálu.

Bucharin

7.9.2009 10.29.

Pro kapitalistu je nevýhodné vše, co jen trochu zavání socialismem, byť se jedná jen o hloupou daňovou progresi. Ta je dnes naštěstí ve všech vyspělých zemích, takže se s tím už i smiřují, ale stále existuje jejich fanatický nátlak na snižování DPPO. Když kapitalistovi stoupnou ceny, může být šťasten. Inflace ohrozí masy pracujících, nikoliv vykořisťovatele.
V čem je práce na zisk bohatce motivační?
Aha? Takže t nechceš návrat do kapitalismu 19. století (což je omyl, dnešní neoliberalismus to stále prosazuje), ale nám pořád vyčítáš, že chcem návrat do minulého režimu či co? Opravdu zábavné.

kpmg

8.9.2009 8.10.

jistěže se nikomu kdo si dokáže zajistit nadprůměrné příjmy nelíbí daňová progrese. však taky stát věnuje nejvíc zdrojů a času na sociální politiku. čím je člověk schopnější se o sebe postarat, tím je pro něj stát horší obchod. v případě dppo jde taky o šílenou koninu, protože to znamená dvojí danění zisku. napřed se jeden balík paněz zdaní u firmy a pak se znovu zdaně vyplacené dividendy.
růst cen=štěstí? slyšel jste někdy termín cenová elasticita poptávky? očividně ne. vy jste toho z ekonomie vůbec slyšel málo a ten zbytek jste (podle vašich vlastních slov) stejně vůbec nepochopil.
o tom nakolik kapitalista přispívá k tomu, že jeho zaměstnanec může dosahovat vyšších příjmů i bez něj jsem už mluvil. ale motivace v oblasti managementu vypadá jinak. prostě firmy nechtějí ztrácet zavedené zaměstnance a zaměstnanci nejsou už jenom anonymní pracovní silu jako tomu bylo za marxe. každý z nich má individuální souhrn schopností a vlastností a o tom je celý jeden obor zvaný „lidské zdroje.“
liberální směry prosazují návrat k tomu, co bylo dobré, ale ne tomu co bylo špatné. zaměstnanec jako nositel lidského kapitálu je mnohem lepší koncept než jednolitá pracovní masa. to je rozdíl mezi 21. a 19. stoletím a proto není úplný návrat možný a ani žádoucí.

Nikolaj Bucharin

12.9.2009 19.55.

Omyly a bludy anonyma kpmg:
„jistěže se nikomu kdo si dokáže zajistit nadprůměrné příjmy nelíbí daňová progrese.“ Najdou se i výjimky, kteří progresi podporují, neboť si přejí sociální smír. Pak je tu však zhruba 80 % zbohatlíků, kteří v souladu s neoliberální hnusideologií vidí jen své konto a nic jiného.
„však taky stát věnuje nejvíc zdrojů a času na sociální politiku.“Nikoliv. Podívejme se na český příklad – od roku 1990 zde pravidelně stoupají náklady na státní byrokracii daleko strměji než například příspěvky na důchody. Konkrétně takové veřejné výdaje na správu a justici už počátkem tohoto tisíciletí dosáhly 156 % objemu starobních důchodů. Pokud by tyto důchody rostly stejným tempem jako správní výdaje, dosahovaly by v roce částky téměř 900 miliard Kč a průměrný důchod by činil toliko 40 tisíc Kč. Ano, je to tak. Kapitalismus=ná­kladná byrokracie. Zatímco před rokem 1989 dosahovaly náklady na správu a justici jen 23,1 % z objemu vyplácených starobních důchodů, o pouhých 10 let poté již představovaly 156 % objemu starobních důchodů. Odvolávání se na výši tzv. mandatorních výdajů je jen demagogií našich neoliberálů, jejímž cílem je dotunelovat vše, co vytunelováno dosud nebylo.
„čím je člověk schopnější se o sebe postarat, tím je pro něj stát horší obchod.“On se nestará sám o sebe, on se stará z práce společnosti. Bez pomoci ostatních nezbohatne nikdo. Ani ty.
„v případě dppo jde taky o šílenou koninu, protože to znamená dvojí danění zisku. napřed se jeden balík paněz zdaní u firmy a pak se znovu zdaně vyplacené dividendy.“
Nejde o žádné dvojí zdanění, ale o logický postup, když člověk vydělává v rámci kapitalistického hospodářství. Navíc 21 % sazba jak u drobných podniků, tak u nadnárodních korporací je výsměchem chudým lidem, které veškeré neoliberální poplatky a DPH oškubou téměř o vše. Proto je nutná obratová daň u právnických osob. U fyzických osob by dvojí zdanění bylo nesmyslné. To se ale bohužel dnes děje (superhrubá mzda, z níž 15 % platí pouze rentiéři).
„růst cen=štěstí? slyšel jste někdy termín cenová elasticita poptávky? očividně ne.“ Očividně ano
„vy jste toho z ekonomie vůbec slyšel málo a ten zbytek jste (podle vašich vlastních slov) stejně vůbec nepochopil.“ Ekonomie není totéž co příručky o nutnosti diktatury trhu, modrá strako.
„o tom nakolik kapitalista přispívá k tomu, že jeho zaměstnanec může dosahovat vyšších příjmů i bez něj jsem už mluvil.“ To, že si o něčem takovém mluvil, neznamená, že by to mělo cosi společného s realitou. Kapitalista totiž ani nemůže k něčemu takovému přispívat, neboť mu na srdci leží pouze vlastní zisk, nikoliv zisk svých zaměstnanců.
„ale motivace v oblasti managementu vypadá jinak. prostě firmy nechtějí ztrácet zavedené zaměstnance a zaměstnanci nejsou už jenom anonymní pracovní silu jako tomu bylo za marxe.“ Zajímavé, nechtějí ztrácet ty zaměstnance a přitom je aktivně propouští (hlavně v rámci tzv. pracovní flexibility). Pravda, zaměstnanci už nejsou anonymní pracovní sílou jako za Marxe. Dnes už jsou z pohledu kapitalisty totálním póvlem, který je nutno zneužít na maximum.
„každý z nich má individuální souhrn schopností a vlastností a o tom je celý jeden obor zvaný „lidské zdroje.““ Až na to, že zaměstnavatele nemusí zajímat, co ten který zaměstnanec si myslí.
„liberální směry prosazují návrat k tomu, co bylo dobré, ale ne tomu co bylo špatné.“ V tom případě v dějinách kapitalismu bylo jen málo stinných míst.
„zaměstnanec jako nositel lidského kapitálu je mnohem lepší koncept než jednolitá pracovní masa.“ Tím lidským kapitálem patrně myslíš, že člověk není tvorem, ale ekonomickou jednotkou. Pak to je pochopitelné.
„to je rozdíl mezi 21. a 19. stoletím a proto není úplný návrat možný a ani žádoucí.“ Kdyby kapitalismus nestál na tom, čím byl v 19. století, nebyl by kapitalismem.

kpmg

18.9.2009 14.28.

takže k reakci na člověka, co je sám anonymní a ostatním to vyčítá bych řekl asi tolik:

takoví lidé by sami přispívali adresně na charitu a ne do podivného kotle státních peněz, které můžou skončit jakkoliv.

rychlost stoupání a výše není totéž. mpsv stále operuje s druhým největším balíkem peněz (první jde přes mpmr z eu)

zbohatnu když vyrobím a prodám. nikdo mi nepomáhá. nemá cenu to dál rozebírat. nikoho nenutím aby pro mě pracoval a nikoho nenutím aby ode mě kupoval.

výsměch nevýsměch (což je stejně kravina), tak danit 2× totéž je naprostá pitomost. superhrubá mzda není žádné dvojí zdanění ale rozdělení jedné daně tak, že zaměstnavatel nakonec odvádí vic jak zaměstnanec. že zrovna vám tohle vadí?

o tom, že je nechápete jste tu začal vy sám. kdykoliv pak příjdu s nějakým argumentem, kde se dá čekat debata, dočkám se jenom reakce ve stylu „bla bla bla.“ to samo o sobě hodně vypovídá o vašich znalostech problematiky. jinak o cenové elasticitě jste asi nic neslyšel, jinak by z vás nevypadla ona pitomost o radosti ze zdražování.

a zpět k základům. přečěte si alespoň výtah z adama smithe. není nutné mít na srdci dobro všech. i sledováním čistě sobeckých zájmů se k němu přispívá.

k jejich propoušětní dochází při volbě propustit a nebo konec. to už holt nic jiného nezbývá. zkuste si někdy rozhodovat ve světě zakázek a úvěrů a uvidíte zač je toho loket.

kdyby se zajímal co si myslí a rozhdoval podle toho, šlo by o diskriminaci. naštěstí jak řekl gary becker: „podnikatel je barvoslepý.“ jemu je jedno jestli jste komunista, liberál, černoch nebo běloch. on od vás nechce nic víc než práci.

jistě, pro zaměstnavatele je ekonomickou jednotkou. stejně tak pro makroekonoma, stejně tak pro šéfa odborů a stejně tak pro politiky.

pak dnešnímu stavu přestaňte říkat kapitalismus.

PS: neustále se nažíte bušit na otevřené dveře, jak se říká v logice a podsouvat liberálům něco, s čím sami nesouhlasí. takže ještě jednou. malý stát co málo vybere i přerozdělí, aby se zdroje efektivně využívaly. takže žádné bláboly o korupci, vládních zakázkách a tunelováních. to vše je proti esenci liberálního proudu.

Nikolaj Bucharin

19.9.2009 0.23.

Jednou větou: Tito lidé by přispěli maximálně na charitu z níž by měli prospěch, prudký nárůst státního aparátu po roce 1989 je nezpochybnitelný fakt, prostředky z MPSV jsou využívané zase jen v byrokracii, která u nás spolkne daleko víc než sociální dávky, zbohatneš když rozkradeš a vykořistíš, DPPO není žádné dvojité zdanění, ale logické opatření, při superhrubé mzdě naopak odvede rentiér méně než zaměstnanec, boháč je ze zdzražování rád, neboť na tom neprodělá nýbrž zbohatne, tvé argumenty vnímám a bavím se jimi, ze současných sobeckých zájmů by se Smith zbláznil, k propouštění dochází z vůle nesvobodné společnosti, kapitalisté jsou v nemálo případech i rasisté, pro kapitalistu je zaměstnanec ekonomickou jednotkou, nic víc, žádný člověk, prostě nula, dnešní systém budu nazývat kapitalismus, máš smůlu, málý stát=rozkradený stát.

kpmg

26.9.2009 12.34.

jestli by souhlasili s progresivní daní, pak by i na charitu přispívali spravedlivě.
funkce mpsv není jenom v rozdělování dávek, ale i poskytování služeb.
zbohatneš když uspokojíš potřeby lidí.
dppo spolu se zdaněním dividend je dvojí zdanění.
superhrubá mzda je jenom slovo popisující něco zavedeného o čemž ale nikdo neprotestoval dokud to slovo neexistovalo.
inflace ochuzuje bohaté protože dopadá na ty, co peníze půjčují a ne na dlužníky. těm pomáhá.
smith sobecké zájmy naopak bezmezně prosazoval, protože viděl celkový obraz věci.
kapitalistu zajímá jenom výkonnost a ne barva.
systém si nazývejte jak chcete, mě to je vcelku fuk.
malý stát = stát který nikdy zbytečně nenabobtnal. tohle je něco jako nutná amputace snětí postižené končetiny.

Nikolaj Bucharin

26.9.2009 13.47.

Oni budou přispívat sami na sebe. Řešením není daňová progrese, řešením je znárodnění.
Taková je zatím jeho funkce, proto se ho vy snažíte zlikvidovat (to, co tam předvedl Nečas, byla hrůza hrůz – no zkrátka nečas). On ten objem prostředků není tak velký, poněvadž mnohé výdaje na státní správu se ani do statistik nezařazují.
Zbohatneš, když okradeš.
Není, za této podmínky by se za dvojí zdanění dalo považovat i DPFO doprovázené DPH a všemožnými dalšími platbami.
SM není nic dávnověkého, jde jen o nový nesmyslný výplod z dílny Topolánek-Kalousek (známých ,,ekonomických expertů"). Navzdory všem neoliberálním plkům pouze znepřehlednila daňový systém a zavedla to, o čem si mluvil – dvojí zdanění. Pokud vím, tak ji chtělo MF ještě za Kalouska zrušit a to kupodivu i za velké podpory podnikatelských kruhů.
Inflace se vždy považuje za daň pro chudé a také jí je. Kont bohatých se jako všechny krize dotýká minimálně.
Smith ale kritizoval všechny možná rizika kapitalismu. Na to vy neoliberálové zapomínáte.
Skutečností je, že rasismus je jedním ze základních pilířů kapitalismu, i proto je diskriminace v práci na denním pořádku.
Dnešní systém je kapitalistický, i když se ho někteří sociální demokraté snaží zastírat pod termín ,,sociálně-tržní hospodářství".
Malý stát v tomto smyslu nikdy nikde nebyl, není a sotva kdy bude. Maximálně na anarchistickém ostrově Tristan Da Cunha, kde stát de facto ani neexistuje, jenže zde platí rovnost mezi lidmi, nikoliv privilegia bohatých.

kpmg

27.9.2009 22.14.

a to pomůže nezaměstnaným jak? chcete snad tvrdit, že na světě je přesná rovnováha pracovních míst a pracovní síly?
ne zlikvidovat, ale zaměřit správným směrem. na pomoc s rekvalifikací a hledáním práce. ne na rozhazování dávek těm, co často ani pracovat nechtějí.
k bohatství vede vždy víc cest. ne jenom krádež.
však se také modlím za zavedení systému tzv. fair-tax. ten by tohle řešil.
oni jen pojmenovali běžnou praxi, kdy zaměstnavatel má na každého pracujícího ještě větší náklady než samotnou mzdu.
inflace (pokud je rovnoměrná) daní všechny stejně, pokud není, pak někdy ty a jindy jiné. jinak samozřejmě dopadá na bohaté víc. to deflace otvírá tzv. sociální nůžky. opět vás musím odkázat k základům ekonomie.
smith prosazoval koncept zvaný laissez-fair. existuje sice pár lidí, kteří mají za to, že dokázal pochopit i občasný státní zásah, ale ty jsou ve velké menšině.
rasimus kapitalistovi nic nepřináší, naopak. viz nositel nobelovy ceny garry becker.
malý stát dřív existoval. to se staral jen o armádu, diplomacii, soudy a podobné základní věci. viz. nástup progresivismu (např. theodor roosevelt).

Nikolaj Bucharin

28.9.2009 17.41.

Opatřeních pro boj proti nezaměstnanosti je více, toto je jedno z nich. Při zkracování pracovní doby by přibyl hezký počet pracovních míst.
Lidí, co nepracují, protože nechtějí, jsou asi 3 % práceschopné populace. Nijak hrůzné číslo. Ale proč ne, paraziti by se měli trestat, na tom není nic protisocialis­tického. Nesmějí se ale kvůli tomu trestat všichni nezaměstnaní.
„Vlastnictví je krádež“ – anarchista Proudhon.
Jaké by „férové“ daně v tvém pojetí mohly vypadat si raději ani nechci představit.
Předně zavedly dvojí zdanění. Zaměstnavatel má především náklady na své konto. Dojímá mě, když někteří z nich pláčou, že nemají ani na vyplácení minimální mzdy.
Inflace samozřejmě škodí hlavně chudým. Když v minulosti u nás byla inflace na vysoké úrovni, škodila snad bohatým? Chachá! Je vidět, že tvé základy ekonomie psalo zřejmě nějaké hovado typu Tajovského.
Ten systém ale zapadá do naivních představ 18. století, ve skutečnosti je pouze škodlivý. Však si to už i uvědomují i mnozí pravicoví politici, kteří dávají přednost sociálnímu státu, byť v okleštěné míře.
Pokud by nepřinášel, pak by už to nikdo z nich nedělal.
Tzv. malý stát vedl pouze ke krizím, aby byl posléze odstraněn keynesiánskými prostředky (např. Roosveltem, ale tím dalším).

kpmg

28.9.2009 18.36.

znám systém včetně pilířů jako přísěvky na rekvalicikaci nebo na dopravu.
počet lidí co nechce pracovat je vždy odvislí od výše podpory dodsažitelné bez práce. tohle vámi uváděné číslo (i když já to znám jako 4%) jsou lidé sociálně nepřizpůsobiví, co nebude pracovat nikdy.
nesmislný oxymoron, nic víc. krádež je porušení vlastnických práv. možná hezké pro diskuzi salóních bolševiků. jinak na nic.
to si můžete snadno zjistit, je to celkém známý princip.
vy to vážně vůbec nechápete. princip zdaňění nzdy ještě před jejím vyplacením tu byl dávno předtím. jenom se tomu říkalo celkové mzdové náklady.
inflace je růst cen všeho, včetně cen práce ve výsledku se doplácí jen na tzv. neočekávanou inflaci, kdy prodělávají jen věřitelé (=bohatí). jinak neodůvodněné mzdové požadavky odborů jsou právě často příčinou inflace. viz. náklady tlačená inflace.
sytém laissez-fair by teď mohl fungovat ještě lépe než v 18. století. takové jsou předpoklady. politici chtějí především hlasy a proto se jak pravicoví tak levicoví blíží ke středu. v tom není nic víc.
tzv. velkou hospodářskou krizi způsobila špatná politika fedu. i proto patřím k lidem, kteří jsou proti existenci centrálních bank. krizi 80. let 19. století (dřívější vhk) byla způsobená celní válkou států. vše vzniklo od centrálních organizací a ne trhu. keynesiánské prostředky dokázaly jenom vyvolat obrovské zadlužování státůů během 50., 60. a 70. let.

Nikolaj Bucharin

28.9.2009 20.11.

To je hezký a co s tím?
Tihle lidé by pracovat klidně mohli, kdyby systém pracující neponižoval, nýbrž jim dával naději.
Proudhon byl anarchista, Marxův oponent když už. Ale v tomhle se trefil. Privatizace je právě takovou krádeží vlastnictví společnosti.
Že by nulové přímé daně a vysoké daně nepřímé? :D
Ale nebylo to stejné. Právě zavedením SH mzdy se tak udělal takový podvůdek, že sazba daně z příjmu se nesnížila na 15 % nýbrž na 23 procent. Je to nikoliv rovná, ale naprosto nerovná daň. Zaměstnanec tak platí daň 24 %, OSVČ 20 % a rentiér 15 %. Nic takového nikde není běžné.
Cen práce je nesmysl, nic takového boháče neohrožuje (ti by z takového problému dokázali vždy elegantně vyklouznout). Naopak odbory mají požadavky oprávněné, ale jsou to přece „rudé odbory“, takže ti tebe nemohou zajímat.
Ten systém tu částečně prostřednictvím všeobecn deregulace fungoval a vyvolal tuto krizi. Ano, někteří politici nejsou tak blbí, aby podporovali protilidové návrhy.
Za krizi 29 je především odpovědná nadvýroba. FED je nástrojem kapitalismu, to nemá se socialismem nic společného. Keynesiánci zvládli krizi v 30. letech, za krizi v pozdějších letech mohou opět jen Reaganové a další úchylové.

kpmg

30.9.2009 22.19.

že mi nemusíte vysvětlovat způsob boje proti nezaměstnanosti.
mohli? jistě. chtěli? ne.
privatizace je prodej členům společnosti, takže ta o nic okradená není.
no vidíte, že to jde.
vy ten systém vážně nechápete… a nebo možná nechcete.
pokud požadují větší růst mezd než je růst produktivity a tak vyvolávají inflaci, tak to se o ně naopak zajímat musím.
levice míří doprava, pravice doleva v honbě na voliše mediána. na tom není nic lidového ani protilidového.
pro existenci věci zvané nadvýroba jsem ještě v životě neslyšel jediný argument. nebyl to reagan, kdo dobře 20 let sekal schodek za schodkem a zvyšoval tak zadlužení. t keynesiánci. jinak jsem nemluvil o krizích. ty zavinil opec.

Nikolaj Bucharin

25.10.2009 19.31.

Proč tedy tví Topolánkové a Kalouskové nic takového nedělají?!
Minulý režim ta „nemakačenka“ trestal, pokud nepracovali. Což bylo celkem správné. Ale tobě se zřejmě raději líbí nehumánní vyhazování na ulici.
Nikoliv. Privatizace je prodej prováděný mnohdy i nikým nevolenými rádobyúředníky, čímž se objekty z peněz dańových poplatníků dostávají do soukromých rukou. Krádež to tedy je, ale v rámci kapitalismu zcela normální.
Opravdu nechápu, co je na systému SM smysluplné. I když vlastně ano – zase na tom vydělají bohatí.
Inflaci u nás nebo někde na světě snad vyvolaly odbory? Ale no tak. :D Naopak, když jim inflace způsobená tržním hospodářstvím užírá mzdy, je zvyšování mez na místě. V USA od Reagana rostla produktivita práce i HDP, kdežto výdaje na mzdy (snad s výjimkou několika let za Clintona) výrazně stagnovaly. A to vyvolalo zadlužení domácností (které je daleko nebezpečnější než zadlužení státu) kvůli spotřebě. A to pak zavinilo tuto krizi.
Že by některé sociální demokracie sloužily „středovému voliči“ tak, že navrhují asociální reformy? No těžko, spíše slouží někomu daleko mocnějšímu.
Tak vidím, že to je s tvým ekonomickým vzděláním horší, než jsem si myslel. Neslyšel si žádný argument? Ouha, když jsme se zrovna bavili o minulém režimu, ve kterém se také vyrábělo zboží, po kterém nebyla poptávka, nikterak si tuto „nadvýrobu“ nezpochybňoval, naopak, jako správný neoliberál si na ní fanaticky poukazoval. :D Co je těžké pochopit na tom, že především v kapitalistických zemích je zkrátka vyráběna masa zboží nenalézající patřičný odbit, vyvolávající tak pokles cen a tím celkovou hospodářskou krizi? Aha, vlastně, já zapomněl, za všechny krize mohou marxistické vlády (třeba i Bushova), co pořád nenechávají trhu opravdu volnou ruku. :D
Reagan že nedělal schodky? To je mi anekdota! :D Nemám přesné statistiky deficitů všech zemí z dřívějších let, ale pokud někdo dělal deficity a v době růstu je nesplácel, tak tím Keynese spíše popíral než by se jím řídil. V době krize 30. let a po válce by se však bez deficitů nedalo udělat ani ň. A zadlužování kvůli imperialistickým válkám je to, co jsem ochoten odsoudit jako jeden z prvních.

Zanechte komentář

Jméno a email jsou vyžadované (email se nezobrazuje).