Malá červnová stalinistická falzifikace

9.8.2009 23.41
V rubrice Ruská revoluce

Svaz mladých komunistů Československa, nástupnická organizace KSM, vydal v červnu tohoto roku v reedici brožuru o Velké říjnové socialistické revoluci. Tato brožurka podává poměrně stručnou a jasnou formou objektivní situaci v Rusku vedoucí k říjnové revoluci stejně jako dějiny revoluční bolševické strany, která stála v jejím čele. Obsah brožurky ovšem vykládá zfalšovanou stalinistickou historii této velkolepé události tak, jak byla kodifikovaná v oficiálních Dějinách VKS(b) – stručném výkladě, jenž vznikl za vrcholu masových čistek a vraždění ve stalinském SSSR v roce 1938. Na nepravdy, smyšlenky i zamlčené skutečnosti tvořící písmenkovou hmotu brožury se opravdu nedá koukat, na to člověk může snad jen Vejrat…

První, co člověku padne při pohledu na brožurku [ZDE] do oka, jsou jak tomu obvykle bývá obrázky. Začněme tedy u nich. Máme tu Lenina jak mluví na „bolševické manifestaci v roce 1920“, máme tu „vedoucí představitele Komunistické strany Ruska v roce 1919“ – Stalina, Lenina a Kalinina. Máme tu Lenina a Stalina, jak spolu hovoří… Ale ono to všechno ve skutečnosti bylo trochu jinak.

Kupříkladu první fotografie, o které je tu řeč a která je i na titulní straně brožurky, nepochází z žádné bolševické manifestace. Zachycuje Leninův projev k vojákům, odcházejícím v roce 1920 bojovat na polskou frontu. Na tom ale ještě nic není. Pro nás důležitější je, že jde o fotografii upravenou, z níž stalinisté vyretušovali dva další účastníky této události – Trockého a Kameněva. Oba dva stáli v momentu fotografování Leninova projevu na schůdcích vedoucích k dřevěné řečnické tribuně. Fotografie pořízená v jiný moment Leninovy řeči ukazuje situaci, tak jak skutečně nastala (nahoře). A dole znázorňuje práci Stalinových retušérů historie. Retušér Trockého a Kameněva odstranil z fotografie, Stalin je zlikvidoval fyzicky. Pro revolucionáře již nebylo ve Stalinově říši místo.

Přesvědčí nás o tom také další snímek: Vedoucí představitelé Komunistické strany Ruska v roce 1919 – Stalin, Lenin a Kalinin, pěkně vedle sebe. Ano, vedoucí představitelé strany z roku 1919, kterým bylo dovoleno hrát roli i ve zfalšované historii stvořené ve 30. letech stalinisty! Vedoucí předtavitelé strany z roku 1919, které Stalin nedal zahubit a pak vymazat z historie! Originální fotografie nahoře ukazuje některé delegáty VIII. sjezdu strany v březnu 1919. Fotografie dole ukazuje jejich zbylé torzo. Tomský, Krestinský, Smilga, Rudzutak… ti a mnozí další zmizeli v orwellovské paměťové díře.

No, a pokud jde o snímek Lenina a Stalina, jak spolu hovoří, jde o čistou imaginaci. Nic takového se nikdy neodehrálo!

Dodejme ještě, že rovněž snímek útoku na Zimní palác otištěný na straně 20 nepochází z akce samotné, ke které došlo v noci a bez fotoaparátů, ale pouze z její rekonstrukce konané během dne při třetím výročí Října v roce 1920. Tehdy ale byla na rozdíl od dob pozdějších snaha ukázat to, co se skutečně stalo!

Pakliže se již obrázkový materiál brožurky ukázal být nanejvýš problematický, pak textová stránka už propadla docela. Stačí si udělat letmý průřez textem: 

Kupříkladu na páté stránce se brožurka zmiňuje o „rozhořčených sporech“ mezi Leninem a pevnými jiskrovci a „oportunistickou částí [sjezdu] vedenou Martovem a Trockým na 2. sjezdu SDDSR. Tento spor se týkal organizačních otázek, konkrétně prvního bodu stranických stanov o podmínkách členství ve straně.

No, podle Leninových vlastních slov šlo o „poměrně nevelkou neshodu…kterou samu o sobě vůbec nepovažuji za tak podstatnou, aby na ni závisel život nebo smrt strany.“ [1]Tato neshoda se vystupňovala až POSJEZDOVÝM „prohloubením“ chybných názorů, které se od ní odvíjely, a především rozkolnickými kroky menševiků v otázce práce ve stranických orgánech. Každopdádně Martov a Trocký patřili k jiskrovské části sjezdu a na sjezdu samotném také oba tvrdě potírali oportunisty (ekonomisty z Rabočeje Dělo a židovský Bund) i kolísavý střed (Južnyj rabočij). Trocký tak zejména ve věci programu, konkrétně třeba agrární otázce, činil natolik důkladně až zuřivě, že mu později menševik Rjazanov připsal na tomto sjezdu roli „Leninova obušku“. Brožurka SMKČ tedy po stalinském vzoru zkresluje skutečnost a karikuje precizní analýzu II. sjezdu SDDSR obsaženou v Leninově práci ´Krok vpřed, dva kroky vzad´.

Dále na straně 10 brožura tvrdí, že: „VI. všeruská konference strany, která se konala v Praze v lednu 1912, se usnesla menševiky ze strany vyhnat a tím ustavila bolševickou stranu jako stranu samostatnou i formálně. Pražská konference zvolila bolševický ústřední výbor strany, jehož členy se stali Lenin, Stalin, Ordžonikidze, Sverdlov, Spandarjan a jiní. Soudruzi Stalin a Sverdlov byli zvoleni do ústředního výboru za své nepřítomnosti, neboť byli ve vyhnanství. Pro řízení revoluční práce v Rusku bylo ustaveno akční ústředí (ruské byro Ústředního výboru) v čele se soudruhem Stalinem.“

Ve skutečnosti byl VI. tzv. pražskou konferencí zvolen ústřední výbor ve složení Bělostocký, Gološčekin, Lenin, Malinovský – později odhalený jako agent carské tajné policie, Ordžonikidze, Spandarjan, Švartsman a  Zinověv (plus pět kandidátů). Tento ústřední výbor následně pouze kooptoval nepřítomného Stalina a teprve později pak Sverdlova a Petrovského. Ruské byro ústředního výboru tvořilo pět členů a kandidátů ústředního výboru a Stalin v žádném smyslu nebyl postaven do jeho čela.

Na 11. straně se čtenáři dostává zavádějících informací o působení Trockého během války. Údajně měl být ve všech základních otázkách války a socialismu na pozicích proti Leninovi a bolševikům. Pak je ovšem velmi zvláštní, že Lenin odpovídal 9. února 1915 na dopis redakce listu Naše Slovo (tj. Trockého a Martova), kde vítal iniciativu této skupiny vést boj s „oficiálním sociálpatriotismem“ a s potěšením přijímal její návrh na projednání plánu společného postupu. [2] Předchůdce listu Naše Slovo, v Paříži vycházející Martovův list Golos, ohodnotil Lenin již v listopadu 1914 tak, že „se staví proti šovinismu německému i francouskému, brojí proti Vorwarts, i proti panu Hyndmanovi a Maslovovi, bojí se však vyhlásit rozhodný boj celému mezinárodnímu oportunismu a jeho „nejvlivnějšímu obránci“, středu německé sociální demokracie.“ [3] Příchod Trockého posunul politiku na Golos navazujícícho listu Naše slovo dále doleva. Na konferenci protiválečných socilalistů v Zimmerwaldu Lenin hlasoval pro konečnou rezoluci navrženou Trockým (i když nešla tak daleko, jak by si Lenin přál). Později se rozdíly mezi Trockým a Leninem na válku a boj proti ní zcela setřely. Bolševický revolucionář Raskolnikov o tom kupříkladu v roce 1923 napsal: „Ohlasy rozporů z předválečné doby docela zmizely. Mezi taktikou Leninovou a Trockého nebylo rozdílu. Toto sblížení, jenž se rýsovalo za války, nabylo přesných forem, jakmile se Lev Davidovič vrátil do Ruska. Hned po několika prvních řečech jsme my všichni staří leninovci cítili, že je náš.“ [4] 

Na 18. straně opakuje brožura úplné stalinistické nesmysly o tom, že na schůzi ústředního výboru 18. října 1917 vzniklo jakési ústředí pro řízení povstání v čele se Stalinem. Toto stranické ústředí ve složení Sverdlov, Stalin, Dzeržinský, Bubnov a Urický, v němž Stalinovi nebyla dána žádná vůdčí role, mělo být ve skutečnosti poskytnuto k dispozici Vojenskému revolučnímu výboru při Petrohradském sovětu (tedy pod vedení Trockého). V praxi se pak během povstání ani jedinou nesešlo, a proto také dodnes nebyla a ani nemohla být uveřejněna jediná jeho rezoluce, direktiva či rozhodnutí. V knize přímého účastníka převratu, amerického komunistického novináře Johna Reeda ´Deset dní, které otřásly světem´, se toto ústředí ani jednou nevzpomíná. Stejně tak v Suchanovově knize ´Ruská revoluce´. A stejně tak o něm není zmínka ani v žádném dosud publikovaném Leninově článku či dopisu z té či pozdější doby. Stalin sám podle všeho trávil dny říjnové revoluce v redakci hlavních stranických novin ´Rabočij puť´ a vítáním delegátů II. sjezdu sovětů. [5] V předsednictvu sjezdu sovětů se Stalin neobjevil.

Úplnou falzifikací je zmínka o tom, že: „Na schůzi petrohradského sovětu vyzradil Trockij nepříteli den, který bolševici určili k zahájení povstání.“ Ve skutečnosti podal Trocký 22. října coby předseda sovětu prohlášení, že vojensko-revoluční výbor nebyl zřízen jako orgán povstání, ale jen k sebeobraně revoluce a k zamezení provokací a útoku Prozatimní vlády. Prohlášení ve zcela stejném duchu vydal oficiálně i vojensko-revoluční výbor samotný.[6] O vypuknutí povstání naopak celou dobu mluvily kontrarevoluční listy a obhájci Prozatimní vlády. Lenin s Trockého taktikou používanou opakovaně v Petrohradském sovětu na oklamání Prozatimní vlády naprosto souhlasil.[7]

Další smyšlenky a lži se nachází na straně 21, kde se ohledně Brest-litevského míru píše: Všichni kontrarevolucionáři vedli zběsilou agitaci proti podepsání míru. Trockij a skupina „levých komunistů“ zahájili ve straně zběsilý boj proti Leninovi a žádali, aby se pokračovalo ve válce. 10. února 1918 bylo mírové jednání v Brest-Litevsku přerušeno. Přestože Lenin a Stalin jménem Ústředního výboru strany naléhali na podepsání míru, Trockij jako předseda sovětské delegace v Brest-Litevsku věrolomně přestoupil přímé směrnice bolševické strany. Prohlásil, že Sovětská republika odmítá podepsat mír za podmínek navržených Německem, a zároveň Němcům ohlásil, že Sovětská republika válčit nebude a pokračuje v demobilizaci armády.“

Tento odstavec obsahuje hned několik nepravd. Trocký především v diskuzi o brest-litevském míru nikdy nezastával názor, aby se pokračovalo ve válce. Jeho pozicí, která se ve straně i jejím vedení těšila velké podpoře, bylo „ani mír – ani válka“ tedy skončit bojové akce, demobilizovat armádu, ale nepodepisovat přitom loupežný mír navrhovaný Německem. Tato pozice vycházela z perspektivy očekávané německé revoluce zvěšťované lednovou všeobecnou stávkou a také nepokoji v Rakousku a měla agitační revoluční význam, podněcující vystoupení německého a rakouského proletariátu. Třetí sjezd sovětů, který se konal od 10. do 18. ledna 1918 přijal rezoluci, která právě s touto taktikou počítala, nicméně konečné rozhodnutí přenechal radě lidových komisařů. Na poradě ústředního výboru a vybraných pracovníků bolševické strany konané 21. ledna se 9 hlasy [Lomov, Krestinský, Bubnov, Kossior, Osinský, Stukov, Preobraženský, Spunde a Fenigstein] proti 5 [Lenin, Stalin, Muranov, Arťom a Sokolnikov] rozhodlo PROTI okamžitému podpisu míru s Němci. Naopak pokud možno maximálně protahovat jednání (a opírat se o příchod německé revoluce) bylo schváleno jedenácti hlasy proti dvěma (při jedné absenci). Trocký na této schůzi nebyl přítomen, ale s naprostou samozřejmostí se zhostil své práce podle rozhodnutí strany.[8] Kandidát bolševického ústředního výboru a rovněž člen sovětské delegace v Brestu Litevském, Adolf Joffe, k tomu napsal: „Pro zrevolucionizování mas bylo nutné protahovat vyjednávání co možná nejdéle a vést je se zvláštním polemickým a dialektickým mistrovstvím. Proto byl do čela delegace postaven L.D. Trocký a Brest Litevský se stal arénou onoho slavného boje ostrovtipu a vynalézavosti, v němž podle vlastního dodatečného doznání našeho protivníka ´ se nikdo z nás Trockému ani zdaleka nevyrovnal ´…“ [9]Trocký tedy vůbec žádné směrnice bolševické strany nepřestoupil, naopak jednal v souladu s rozhodnutím jejího ústředního výboru i vůlí sjezdu sovětů. Leninův návrh na obnovení jednání o míru s Německem byl v hlasování poražen 6:7 ještě ráno 18. února a teprve večer, po zprávě že Němci obnovili ofenzivu a dobyli Dvinsk, tento návrh zvítězil 7 hlasy proti 6 (při jedné absenci), když se k Leninovi přidal… Trocký! Lenin a Trocký pak společně vypracovali telegram s návrhem na obnovení mírových jednání.[10] Trockého taktika se ukázala chybná a on sám uznal, že pravdu měl Lenin. Mluvit ale o jakékoliv zradě Trockého stejně jako Bucharina či jiných „levých komunistů“ je nesmysl, pomlouvačný stalinistický žvást.

Podobných zkreslení a žvástů je v brožurce ještě několik a nemá cenu je jeden po druhém všechny rozebírat. Stejné platí o zamlčování důležitých faktů a cenzuře událostí i jmen. Ostatně ani vzor „esemkáčéeské“ brožurky – Stručný kurs dějin VKS(b) nebyl ušetřen dodatečných úprav své vlastní podoby, ačkoliv měl být jednou provždy kodfikovanou historií strany (Podle rozhodnutí politbyra z 5. srpna 1938 bylo přísně zakázáno uveřejnit jakékoliv nové, dosud nepublikované vzpomínky na Lenina a mnoho již existujících knih a memoárů vážících se k Leninovi bylo staženo z obchodů a knihoven a zničeno). K tomu mělo knize mimo jiné pomoci i to, že velmi mnoho přímých svědků skutečných událostí bylo v té době již Stalinem povražděno nebo posláno do táborů a věznic. Přesto i zde došlo k pár nedopatřením, takže zatímco v třetím českém vydání z roku 1945 v naklada­telství Svoboda ještě „Na západní frontě, v Bělorusku připravoval vojáky k povstání soudruh Ježov“ [11], v pozdějších vydáních už o tomto stalinském satrapovi, který byl v roce 1938 na výsluní moci, ale již v roce 1940 skončil na popravišti, nepadlo ani slovíčko.

A k tomu ještě jedna zajímavost ohledně autorství: Dějiny VKS(b) – Stručný výklad nebyly nikdy podepsány žádným autorem či autorským kolektivem. Jejich autorství je v úvodu knihy připisováno anonymní komisi UV s tím, že jednu teoretickou kapitolu knihy údajně napsal sám Stalin [12]. Tak tomu bylo celých deset let. V oficiálním stručném životopise J.V. Stalina z roku 1948 se ale již Stalinovi připisuje autorství celé knihy [13]. Stalinovo autorství v roce 1950 uvedl i článek Pravdy připomínající výročí vzniku knihy.

Ve skutečnosti ale knihu napsal kolektiv autorů ve složení J.M. Jaroslavský, P.N. Pospělov a V.G. Knorin. Knorin byl ovšem během prací na knize v roce 1937 zatčen a následně jako „nepřítel lidu“ zastřelen, a tak se autorství knihy raději ponechalo v anonymitě. Je ironií osudu, že P.N. Pospělov byl také spoluautorem zmíněného Stručného životopisu J. V. Stalina, kde autorství knihy, kterou sám tvořil, připsal bez mrknutí oka nejvyššímu vůdci Stalinovi. Historie si ale zašpásovala ještě jednou. V roce 1956, již po Stalinově smrti, tentýž Pospělov přichystal pro nového vůdce Chruščova materiály pro jeho známý „tajný projev“ odsuzující Stalina mimo jiné za pěstování kultu osobnosti a zveličování svého významu. Stalinisté se prostě ve falšování historie a v intrikaření nezapřou.

To je ale minulost. My dnes každopádně těm, kteří k těmto slátaninám plným lží stále obdivně vzhlížejí a píší podle nich brožury o říjnové revoluci určené mládeži, říkáme toto: Milí Vejrové, chcete-li si psát pochvaly na Gottwalda, Husáka, Hodžu, Brežněva či Stalina, budiž, je to vaše politika, za kterou vám jednou mládež a dělníci dají vysvědčení, jaké si zasloužíte. Ale pamatujte: dokud tady budeme my, NIKDY nedovolíme, aby si kdokoliv, ať už se hlásí k jakékoliv politické ideologii, mohl dovolit beztrestně falšovat dějiny slavné ruské revoluce a znevažovat její skutečné vůdce a hrdiny! Pamatujte na to!

Nikola, REVO Praha   Poznámky:

[1] – V.I. Lenin, Vybrané spisy 1, Svoboda, Praha 1972, str. 527

[2] – V.I. Lenin, Spisy 21, SNPL, Praha 1957, str. 121

[3] – V.I. Lenin, Spisy 21, SNPL, Praha 1957, str. 31

[4] – cit. podle Lev Trocký, Zfalšovaná revoluce, Ústřední dělnické knihkupectví a nakladatelství (Ant. Svěcený), Praha 1930, str. 9. České vydání citované Raskolnikovy práce „V Kerenského vězení“, která vyšla v roce 1967 ve sborníku Říjen zblízka, bohužel obsahuje pozdější, retušovanou verzi, kde jsou tato „pochvalná“ slova o Trockém odstraněna.

[5] – Roj Medvěděv, Stalin a stalinizmus, Obzor, Bratislava 1990, str. 16

[6] – V. Astrov, A. Sljepkov, J. Thomas, Dějiny ruské revoluce 1917, Nakladatelství K. Boreckého, Praha 1927, str. 336

[7] – V.I. Lenin, Vybrané spisy 3, Svoboda, Praha 1974, str. 525

[8] – N. Ovsijannikov, Ústřední výbor ruské komunistické strany a brestský mír. Obsaženo v: V.I. Lenin, Dětská nemoc ´levičáctví´v komunismu, Komunistické nakladatelství a knihkupectví v Praze, Praha 1926, str. 158–163

[9] – V. Astrov, A. Sljepkov, J. Thomas, Dějiny ruské revoluce 1917, Nakladatelství K. Boreckého, Praha 1927, str. 552

[10] – N. Ovsijannikov, Ústřední výbor ruské komunistické strany a brestský mír. Obsaženo v: V.I. Lenin, Dětská nemoc ´levičáctví´v komunismu, Komunistické nakladatelství a knihkupectví v Praze, Praha 1926, str. 158–163

[11] – Dějiny VKS(b) Stručný výklad, Svoboda, Praha 1945 (třetí vydání), str. 191. Srovnej: Dějiny VKS(b) Stručný výklad, Svoboda, Praha 1951 (jedenácté vydání), str. 210. Ježovovo jméno zmizelo z knihy také na dalších místech.

[12] – Dějiny VKS(b) Stručný výklad, Svoboda, Praha 1945 (třetí vydání), str. 341

[13] –  G.F. Alexandrov a kol., J.V. Stalin stručný životopis, Svoboda, Praha 1949, str. 78

41 komentáře

Matěj Čihák

10.8.2009 8.18.

Stalinisti jsou, byly a budou svině!! Překrucování historie je to nejmenší co udělali a dělají. Pro mě jsous talinovci stejná verbež jako kapitalisti, monarchisti a fašisti.
Stalin byl odjakživa grázl, hajzlík a antirevoluční živel. Již za maldých let kdy působil v různých partyzánských a podzemních levicových skupinách udával carské policii a měl za to od ní různé výhody. A i během občanské války se choval záškodnicky – např. jeho exces při válce proti Polsku. Pak se chopil moci, nechal zmaskarovat všechny bolševiky a sám ze sebe udělal nového cara.

Jinak chválím uvedení použité literatury.

Maršál Michajil Nikolajevič Tuchačevský

10.8.2009 10.22.

Jen jsem zvědav zda mladí stalinovci odpoví na své revolučními silami odhalené lži… :)

Matěj Čihák

10.8.2009 12.46.

O tom docela pochybuji. Jak už jsme řekl, stalinovci jsou u mě stejná chátra jako kapitalisti, monarchisti a fašisti. Stalin a stalinisti a neostalinisti už podle mě nemají nic společného s levicí, KSČ byl obyčejný zločinecký gang sloužící imperiálním zájmům Ruska kterému vládl pravičák, sabotér a carista Stalin. A co přišlo po Stalinovi byla byrokratická diktatura. Každý skutečný levičák musí odsoudit to co u nás bylo mezi roky 48–89. Můžeme mluvit o tom, jak až moc to bylo špatné, ale nikdo nesmí popírat, že to bylo špatné. Jinak je u mě stalinista.

Matěj Čihák

10.8.2009 13.35.

A ještě si dává reklamu na svůj další článek:

http://blogy.ne­nasili.cz/…a-homeopatie-

antistalinista SZM

11.8.2009 12.01.

Dobri clanok len tak dalej… som fakt zvedavy co na to stalinisti s smkc ale aj u nas :)

Leopold Vejr

11.8.2009 17.57.

Vážení soudruzi a občané, komunistické i sociální demokraté (tedy trockisté)!
Domnívm se, že všichni, kteří považují Stalina za „pravičáka“, jsou sociálními demokraty, tedy ochránci kapitalismu, byť se tváří seberevolučněji. „Ultraleví“ Trockisté i otevřeně pravicově oportunističtí „demokratičtí socialisté“ (ovládající KSČM, přinejmenším v teoretickém zázemí) jsou jen odrůdy sociální demokracie, odrůdy reformismu. Cestu k vítězství socialismu ukázal jen marxismus-leninismus. Žádná jiná cesta k socialismu nebyla, není a těžko kdy bude realizována. Pokud je reakční „stalinismus“, totiž leninismus uplatňovaný za Stalina, pak je reakční leninismus jako takový, a pak je reakční i marxismus, ze kterého leninismus vychází a od kterého nelze leninismus odtrhnout bez překroucení základů marxistické teorie.
Je všeobecně známé, že v minulosti nebyli skuteční nebo domnělí zrádci socialismu ve výkladech dějin komunistického hnutí nebo v jeho obrazové dokumentaci téměř nebo vůbec zmiňováni (Trocký, Zinověv, Kameněv aj. v SSSR, Slánský aj. v ČSSR), byly vybírány snímky bez nich nebo byli retušovováni. Mimochodem, v menší míře se totéž dosti hanebně dělo s osobou J. V. Stalina po jeho kritice N. S. Chruščovem, zvláště po roce 1961, kdy v některých sovětských publikacích nebylo Stalinovo jméno zmiňováno ani v souvislosti s vítězstvím ve 2. světové válce!) Já nevidím důvod, proč zrádce a nepřátele lidu zobrazovat a zmiňovat se o nich více, než je stručně a jasně odsoudit.
Při tom ohromném ohrožení SSSR před hitlerovským napadením bylo nutné urychleně očistit stranu a společnost od skutečných i potenciálních zrádců, zvláště vůdců opozičních skupin, kteří by se po své politické porážce mohli dát snadno do služeb nepřítele (jak se tomu dělo dříve i později). Jinak by mohl SSSR prohrát válku a nad celým světem zvítězit fašismus. O způsobu zneškodnění opozičních vůdců můžeme dnes polemizovat, ale tehdy mnoho času na polemiku nebylo.
Mimochodem, pokud v něčem Stalin chyboval, pak ne v tom, že skoncoval s tolika zrádci, ale v tom, že jich ještě řadu nechal vegetovat ve vysokých funkcích, takže se pak mohli po jeho smrti chopit moci a uvolnit cestu k pozvolné restauraci kapitalismu, jak to udělali Berija a Chruščov, oba předtím nezákonně rozšiřující represe na čestné komunisty, kteří stáli jejich kariéře v cestě.
Je-li pro Vás „stalinismus“ totéž co fašismus, pak pro mě – a pro marxisty-leninovce vůbec – je totéž co fašismus TROCKISMUS, protože Trockij svými snahami o svržení sovětské vlády před napadením hitlerovci objektivně sloužil Hitlerovi, sloužil fašismu. Přečtěte si např. Klementa Gottwalda: Trocký ve spolku s Hitlerem.
Stalin o sobě nikdy netvrdil, že by napsal Dějiny VKS(b). To, že se to počínaje rokem 1947 otevřeně tvrdilo, bylo jedním z pochybení posledního období jeho života, kdy už neměl dost sil pro boj s byrokracií a různými odstíny oportunismu, projevujícími se mj. vytvářením šíleného, nevěrohodného až diskreditujícího kultu osobnosti. Tento kult osobnosti nevytvářel Stalin, ale kariéristé z řad komunistické strany – typu Chruščova, Beriji a jiných – kteří jej pak po Stalinově smrti halasně odsoudili. Vytvoření takového kultu i jeho odsouzení pomohlo jejich kariéře.
Já tvrdím, že odsouzení kultu osobnosti J. V. Stalina jako takové bylo správné, ale bylo provedeno zcela nevhodným způsobem sloužícím k diskreditaci samých základů sovětské moci a komunistického hnutí, a hlavně lidmi, kteří k takové kritice neměli žádné morální právo, když kult osobnosti sami vytvářeli.
Mimochodem, „stalinská“ verze Dějin VKS(b), i když je v ní řada nepřesností, je pořád bližší pravdě než trockistické výmysly. Jak třeba chtějí trockisté dokázat, že Stalin nikdy nehovořil s Leninem, to nechápu. Byl snad Trocký 24 hodin denně po boku Lenina, aby mohl tvrdit, že nikdy od roku 1903, kdy se Lenin se Stalinem poprvé setkali, spolu tváří v tvář nehovořili? (Neříkám ani „o samotě“, protože jejich vyobrazení o samotě ještě neznamená, že někdo ze soudruhů nemůže stát mimo záběr obrazu…). A když jsou páni trockisté tak zběhlí v historii, proč si nepřečtou „Jiný pohled na Stalina“ od Ludo Martense podrobně rozebírající, jak Trocký útočil na Lenina za jeho života stejně nevybíravými slovy, jako později na Stalina? Proč nevyvracejí tyto Trockého útoky, dokazující, že Trocký nebyl o nic méně antileninovec než „antistalinista“?!
Svým hodnocením období „stalinismu“ i pozdějšího vývoje v SSSR a ČSSR do počátku 90. let jsou přívrženci Trockého zcela v jedné linii s otevřenými pravičáky a antikomunisty – třeba z ODS. Podle nich i podle trockistů je celé toto období „hrůzné, zločinné a odsouzeníhodné“ a žádný socialismus tu vlastně nebyl, jen „byrokratická diktatura“ (čímž pravičáci zastírají povahu současné skutečně byrokratické diktatury buržoazie).
Domnívám se, že by se trockisté měli místo nekonečného pomlouvání celého období reálného socialismu (přinejmenším od smrti Lenina) měli věnovat skutečné přínosné práci pro komunistické a vůbec levicové hnutí, pro získávání mládeže pro ideje socialismu a komunismu. Pak by mohli klidně rozpustit své trockistické partičky, ve kterých dva trockisté tvoří nepřekonatelný názorový spor a tři trockisté totální rozkol, a zapojit se do činnosti třeba ve Svazu mladých komunistů Československa. Ten, mimochodem, není vůbec žádnou společností obdivovatelů J. V. Stalina, žádné oficiální stanovisko k jeho osobnosti nemá a chce sjednocovat mladé komunisty bez ohledu na rozepře ohledně historických událostí – s přihlédnutím k tomu, že řada mladých komunistů má o historii hnutí zcela minimální přehled a nijak dalece je tato ani nezajímá…

Oprava- Leopold Vejr

11.8.2009 18.06.

Jak to teď po sobě letmo čtu, vidím pár překlepů. Psal jsem to v rychlosti… Třeba 1. setkání Lenina se Stalin 1903 místo 1905. To jen, abych Vám ušetřil další kritiku;-)

Matěj Čihák

11.8.2009 19.14.

Jen stručně: Kdyby bohdá Lenin vstal z hrohu a viděl to, cod ělá stalin, začal by proti ěnmu bojovat desetinásobně vbětší silou enž proti bělogvardějcům. Ve skutečnosti vy stalinisté jste na jedné lodi s ODS a ostatními akpitalisty, protže stalinův státní režim nebyl nic jiného než státní kapitalismus obohacený o caristické prvky jako kult osobnosti který si stalin sám udělal.
Vejre, odpusťe, vy sjte fakt vypatlaná makovice. Ostatně jako stalinovec ničím jiným být ani nemůžete.
SMRT STÁTNÍMU KAPITALISMU!

Marek Hezucký

11.8.2009 20.52.

Pro Vejra:
Na tvůj příspěvek se moc nedá reagovat, protože je to spíše jako propaganda politruka z knížek z 50.let.

Ale pokusím se:

1.Doporučil bych ti mnoho jiných knih než Ludo Martense, kterého pořád předhazuješ, např.Stalin jako revolucionář a Stalin na vrcholu moci od Roberta C. Tuckera, dále Stalin-Triumf a tragédie od Dimitrije Volkogonova a Neznámý Stalin od Roye a Žorese Medvěděvových.

2.Pokud jde o kult osobnosti, pak ho Stalin podporoval tím, že minimálně proti němu nebojoval. Nepochybně znáš reakci Lenina na článek, k jeho narozeninám(mám dojem, že šlo o 50.narozeniny v roce 1919), kdy prohlásil, že jestli ještě jednou budou v Pravdě oslavovat jeho narozeniny tak bude chtít Pravdu zcenzurovat. Naopak, Stalin k tomu při nejmenším mlčel a nechal si masírovat svoje ego.

3.Pokud jde o vítězství v 2.světové válce tak skutečně bylo dobré nezmiňovat Stalinovo jméno z mnoha důvodů. Ignoroval veškerá varování(dokonce i když doslova v předvečer invaze do SSSR přeběhl do Rudé armády voják Wehrmachtu, který byl dříve komunista a informoval rudoarmějské velitele, že nacisté chystají invazi. Stalin nereagoval. Když vypukla invaze a Žukov informoval Stalina. Stalin nereagoval. Podle Žukovových pamětí Stalin více než hodinu seděl v šoku než dal rozkaz zmobilizovat sovětské síly.).

3.V rozporu s přípravou pro obranu SSSR byl i proces se sovětskými důstojníky a to neulžeš ani, kdyby ses stavěl na hlavu. Hodně jsem toho studoval a tak vím, že celý proces byl velice dobře vykonstruovaný, když Stalin využil generála Skoblina, bělogvardějské­ho(bělogvarděj­ci nebyli zrádci???!!!) emigranta a potamžo sovětského agenta pro obrovské spiknutí proti Tuchačevskému. Skoblin propašoval dokumenty o chystaném spiknutí Tuchačevského proti Stalinovi Heydrichovi. Heydrich jenž usiloval o to získat si přízeň Hitlera likvidací důstojnického sboru Rudé armády na úkor Himmlerových SS se postaral o to, aby tyto samotným Stalinem vytvořené dokumenty se dostali přes Beneše ke Stalinovi. Stalin toto monstrozní divadlo pak použil proti Tuchačevskému. Tuchačevský a spol., nebyli žádní kolaboranti s nacisty. Naopak, v roce 1933 tehdy ještě armádní velitel Tuchačevský společně s náčelníkem štábu politických komisařů Jakovem Borisovičem Gamarnikem předložili Stalinovi rozsáhlou dokumentaci s žádostí o úplné ukončení ekonomické, vojenské a politické spolupráce s nacistickým Německem. Tuchačevského odpor k Hitlerovskému Německu byl také jeden z důvodů jeho likvidace. A nejen jeho, ale i dalších důstojníků, především již zmíněného Gamarnika(jež byl židovského původu), armádních velitelů Jakira(žid), Feldmana(žid) a dalších. Vím, že stalinovci aspoň částečně uznávají maršála Žukova a tak bych uvedl jeho slova:„Mohu říci jediné. Maršál Tuchačevský byl obrem vojenství. Byl ve své době nejzářivější hvězdou vojenského souhvězdí…“. Stalinovci prohlašují, že likvidace sovětského důstojnického sboru zachránila SSSR. Ale stačí se podívat na Zimní válku, kdy finská armáda jejíž velitelé nevěřili, že se udrží byť jen týden odolávala Rudé armádě přes dva a půl měsíce než finská vláda přistoupila na podmínky SSSR(doporučuji nastudovat něco o takové bitvě na Raatské cestě, kde byla elitní gardová divize Rudé armády poražena na hlavu roztříštěnými finskými oddíly…). Hitler nikdy(krom Noci dlouhých nožů) takovou čistku jako Stalin ve svém důstojnickém sboru neprovedl. Stalin naproti tomu na místa povražděných hrdinů ruské občanské války jmenoval neschopné důstojníky jež se také často pasovali na „hrdiny občanské války“, především Vorošilova a Budonného. Výsledkem toho bylo, že Rudá armáda měla obrovské(přes 1 milión vojáků jen v prvních měsících) ztráty. Nakonec byl i Budonnyj a Vorošilov odvoláni(většina historiků se shoduje, že to ve skutečnosti zachránilo Sovětský svaz…). Mimochodem při obraně Moskvy byli užity vojenské spisy a doktríny Tuchačevského a Iony Jakira, tedy „trockisticko-fašistických spiklenců“.

4.Likvidoval je skutečně podivným způsobem(například využívání Bucharina, až do roku 1938…).

5.Od kdy si stalinisté stěžují na Stalinova „miláčka“ Beriju? Vždyť to byl jeho největší nohsled. Stěžujete si na něj z jediného důvodu-protože házíte veškeré zločiny Stalina na něj.

6.Útoky Trockého na Lenina? Pochybuji, že po takovémto útoku by Lenin psal o Trockém následující věci:“Co se týče dohody, o té se vůbec vážně nedá mluvit. Trockij řekl už dávno, že sjednocení je nemožné. Trockij to pochopil a od té doby není nad něj lepšího bolševika.”-diskuse o sjednocení bolševiků s ostatními socialistickými stranami(esery, menševiky atd.).
“Přišel jsem protestovat proti slovům Bély Kuna, který zakročil proti Trockému místo, aby ho hájil, jak by bylo jeho povinností, kdyby chtěl jednat jako opravdový marxista…
Soudruh Laporte neměl vůbec pravdu, ale Trockij byl úplně v právu, když protestoval…. Trockij byl tisíckrát v právu, že to řekl opět. A tu lucemburský soudruh vyčítá francouzské straně, že nesabotovala okupaci Lucemburska. Myslí jako Béla Kun, že je to otázka zeměpisná. Nikoli. Jde tu o otázku politickou a Trockij měl úplně pravdu, když protestoval… Proto jsem pokládal za svou povinnost souhlasit v podstatě se vším, co řekl Trockij….”-Leninova reakce na proslov maďarského později stalinistického politika Bela Kuny v otázce „levičáctví“ ohledně třetího sjezdu Kominterny.

Naopak Stalin o Leninovi psal jako o „nebezpečném dobrodruhovy“(re­akce Stalina na Dubnové teze). Nebyl to Trockij, kdo v roce 1917 zaujal špatné stanovisko(naopak jeho stanovisko bylo téměř identické s bolševickým), ale Stalin jež „kriticky“ podporoval Prozatímní vládu a odmítal jakožto šéfredaktor Pravdy uveřejňovat Leninovi články v otázce války.

A tady končím svoji protiargumentaci, neboť nevím zda má cenu argumentovat s člověkem, který spolkl příručku KSČ z 50.let.

Ali

11.8.2009 20.57.

Milý soudruhu Leopolde Vejre. Nebudu psát že s vámi nějak zásadně nesouhlasím, protože by to nebyla snad ani pravda (ve tvém článku jsou jak věci za které bych se klidně postavil, tak věci které bych v rámci diskuse musel odmítnout). Ale není v něm vůbec nic, co by mě přimělo k nějakým atakům v rámci levice.

Jen bych si chtěl ujasnit jednu věc, jelikož mi to možná uniklo. Ale tito kluci snad nejsou žádní trockisti, nebo se pletu?

Určitě bych se zdržel v tom, že bych zde někoho nazýval sociálním demokratem.

Každopádně nejen různé, promiňte mi to slovo, „bojůvky“ v rámci levice ale hlavně i silná (a neuvážená) kritika socialismu sovětského typu, nebo chcete li „protosocialismu“ nahrává velmi dobře pravici. Ne, v žádném případě nemám na mysli, aby se nekriticky před historicky první formou socialismu skláněla hlava, to vůbec ne. Právě je nutné ho podrobit otevřené kritice a vyvodit důsledky, ale jen potud, pokud to pomůže zlepšit postavení revolučního marxistického proudu a budování socialismu.

Jaká je dle mého jedna z největších chyb (od které se samo sebou rozvíjí další problémy)období byla neinformovansot a neznalost lidí. Lidé nebyli nijak politicky uvědoměli. Kdybych v 80. letech odchytl nějaké lidi na ulici, zajímalo by mě co by mi mohli říct o díle Marxe, Engelse, Lenina, nadhodnotě, diktatuře proletariátu a dalších zásadních věcí, bez jejichž osvojení není možné aby si proletariát vydobyl a udržel moc. Není to možné, pouze uvědomělý proletariát přisně dodržující zásady marxismu – leninismu* může dosáhnout sociálně spravedlivé společnosti – socialismu.

*v žádném případě nechci napsat marxovy myšlenky, ale je třeba si uvědomit v jakém prostředí, za jaké situace, v jaké společnosti tvořil Marx, a v jaké jeho následovníci a hlavně, v jaké žijeme teď! Už nevím kde jsem to četl, ale Trocký narozdíl od Lenina postrádal schopnost analyzovat situaci a jenom strnule se držel určitých zásad, které v danou dobu mohly být fatální (porážka SSSR nacistickým Německem bude prospěšná proletářské revoluci). O trockém toho moc nevím (zlepším se .-) ) ale to co vím mě nutí ho vnímat spíš negativně.

Je potřeba analyzovat situaci, hledat spojence (tím nemyslím vzdávat se svého názoru). Je potřeba být kritický, ale ne revizionista, je potřeba být revoluční ale ne bezhlavý…..
Mám dojem že to řekl Klement Gottwald (mám dojem že ho máš rád soudruhu Vejre, já ano, a otevřeně to přiznávám) – při budování socialismu nám nesmí marxismus svítit do očí, ale na cestu.

Já jsem přišel na tuhle stránku (celkem často navštěvuji i stránku mladých komunistů) v pozici člověka, který věří v porážku kapitalismu a chce a potřebuje se hodně a hodně učit! Mnohem méně kritizovat, ale učit se a snažit pochopit. A také je důležité umět přesvědčit lidi ale neméně důležité je i nechat se přesvědčit.

No, tak jsem si zase zadatlil a poslední část bude patřit otázce pro Matěje Čiháka. Co to je ten státní kapitalismus kterému hlásaš smrt? Jak vypadá ekonomický a ideologický model takovéhoto státu? Kdo je vlastníkem výrobních prostředků, kdo přijimá výsledky práce,kdo je vládnoucí třída, kam tento stát směřuje. Prostě a jednoduše, napiš mi něco o tzv. „státním kapitalismu“

Ali

11.8.2009 21.05.

pro marka

Vidím že jsi mě předběhl a napsal jsi celkem rozsáhlou reakci. Já si dám chvilku voraz, ale musím zareagovat alespon na odstavec 2 o kultu osobnosti.

Víš jistě, že ten kult nevyvěral zespodu? Já si tím totiž moc jistý nejsem, protože at to bylo čímkoliv, pro obrovský počet obyvatel sovětského Svazu byla smrt stalina velká ztráta a oplakávali ho. Ale to je jedno, to byl jen dotaz nehledej za tím žádný útok.
Další věc byla ta, v jaké situaci byl svaz v době, kdy začal kult vznikat.
Dle Molotova byl Stalin proti tomuto kultu do té doby, než se usoudilo že bude lepší ve válce kult udržovat. Národ potřeboval věřit. Jen pokud věříš, tak můžeš vyhrát.
No a po válce, jakožto presidentu mocnosti která zachránila svět před nacizmem nemusel kultu ani moc zatápět.

Je otázka zda by bylo dobré vystoupit veřejně proti Stalinovi (tak jak to po jeho smrti udělal Chruščov) , zpochybnit jeho kult, vyvrátit důvěru lidí v něj a v to že je dokáže přivest k vítězství…

A ne že mi budeš psát že je to jak z brožury z 50. let, já to chtěl jen rychle a polopatě napsat a zase jít :-)

Jediné pravé REVO

11.8.2009 21.12.

Vejre, Vejre – ty mě fakt „bavíš“:

Stalinovo jméno bylo podle tebe HANEBNĚ vynecháváno v publikacích po roce 1961 i v souvislosti s vítězstvím ve druhé světové válce (ó jaká hrůza!!); ale přitom nevidíš důvod, proč zobrazovat „zrádce a nepřátele lidu“ (tj. kupříkladu delegáty VIII sjezdu KSR nebo vůdce ruské revoluce) v situacích, které skutečně existovaly. Jaká to stalinistická zásadovost! Opravdu „revoluční“, „marx-leninský“ přístup!! Kontrarevolucionář nechá zavraždit revolucionáře a pak je prohlásí za zrádce, vymaže je z fotografií a záznamů dokazujících jejich revoluční minulost a sepíše o nich knihu plnou „nepřesností“ (jak ty říkáš), jako že vyzrazovali nepřátelům data povstání, schvalovali imperialistickou válku či šli do spolu s Hitlerem a další a další lži!

No, Vejre, pravda pro tebe asi není zrovna důležitou hodnotou, ale přesto mi zkus po pravdě, tak jak to jako „znalec historie“ určitě víš, odpovědět: kdo šel do spolku s Hitlerem? Byl to Trocký, a nebo to byl Stalin? Byl to Trocký, kdo si s Hitlerem dělil Polsko a Pobaltí a uzavíral smlouvy o přátelství a vydal stovky antifašistů a komunistů naivně hledajících v SSSR azyl gestapu, a nebo to byl Stalin?

Jinak tvoje poznámka, že svým hodnocením minulého režimu jsou trockisté zcela v jedné linii s ODS, ukazuje, že bys ty Stalinovy slzy měl pít s mírou :-)

A ještě jedna poznámka: Na začátku komentáře jsou u tebe trockisté sociálními demokraty, uprostřed komentáře jsou pro tebe fašisty a na konci komentáře je lákáš ke vstupu do Svazu mladých komunistů Československa! To jsem nevěděl, že u vás berete trockisty čili sociální demokraty čili fašisty za členy :-) Věru, z tebe musí mít Pazdera radost, velký vůdče a teoretiku!

Vejr - všem REVŮM

11.8.2009 22.16.

Vážené JEDINÉ PRAVÉ REVO – a ostatní, třeba nepravá či levá REVA! Mám radost, že Vás zajímají dějiny a diskutujete o nich. Svými znalostmi rozhodně převyšujete dnešní průměr v mládeži. Problém je to, že pokud někdo čte samou „antistalinskou“ (buržoazní či trockistickou, což je pro mě nastejno, literaturu), těžko může mít na Stalina podobný názor jako čtenář komunistické literatury vydávané u nás v letech 1945 – 1989 či později leninsky orientovanými autory.
Nechápu, jak může někdo hovořit o Stalinově „spolku s Hitlerem“ ohledně paktu o neútočení. Ten byl naopak politickým mistrovstvím tehdejšího sovětského vedení a jedinou možností, jak alespoň oddálit válku a připravit na ni SSSR, pokud jí nezamezit (o tom si tehdejší vedení nedělalo iluze). „Váhání“ Stalina ohledně informací o útoku nelze brát na lehkou váhu. Kdyby Němce vyprovokoval k dřívějšímu útoku, nejspíš by byly škody mnohem větší.
Území připojená v té době k SSSR byla – alespoň na čas – osvobozena od fašistické hrozby, umožnila SSSR se lépe bránit a většina tamního pracujícího lidu to uvítala.
Dedukci „Jediného pravého REVA“ o tom, že trockisty považuji za soc. dem. a fašisty a přitom je zvu do SMKČ musím poopravit – na mysli jsem měl to, že trockisté zastávají v mnoha otázkách shodná stanoviska se sociálními demokraty a dokonce s fašisty, ale kdyby místo obhajoby nepřítele socialismu a sovětského lidu Trockého dělali nějakou užitečnou práci pro komunistické hnutí, SMKČ by je přivítal s otevřenou náručí. Prospěch by byl oboustranný.
Lenin by asi neměl radost z některých Stalinových pochybení (ale to jsou takové nematerialistické úvahy, "co by bylo, kdyby…), ovšem nejvíce asi z těch, které umožnily po válce nástup pravičáků, byrokratů a kolísavých funkcionářů v čele s Chruščovem.

Marek Hezucký

11.8.2009 22.38.

Jistě, Stalin Rusko připravoval na válku: Likvidace důstojnického sboru, vykrvácení Rudé armády v Zimní válce, dosazování neschopných důstojníků atd.atd.atd.

A jak vysvětlíš vydávání německých a dalších antifašistů zpět Hitlerovi?
Taky mi ukaž nějaká shodná stanoviska s dnešními socdemáky a fašisty!

Jihad

12.8.2009 1.17.

Teraz si ja napíšem na tričko „leninizmus“, zariadim miliónom ľudí horšie pracovné podmienky než v najhoršej kapitalistickej fabrike, potom si podám ruku s fašistom a ako darček mu pošlem antifašistov na zatknutie… bude to marx-leninizmus v mojej praxi? Súhlasím aby sa šlo tvrdo voči buržoázii, pretože ona sa s nami tiež nehrá.. ale budem sa staviať proti každému, kto pôjde proti robotníckej triede. „Kto nesúhlasí so Stalinom je SocDem“ – debilnejšiu logiku som ešte nevidel. A som rád že Revo napísalo takýto článok

Jediné pravé SZM

12.8.2009 12.28.

Jihad ten clanok bi trebalo hodit i na nasku SZM stranku

Maršál Michajil Nikolajevič Tuchačevský

12.8.2009 13.37.

Budeme jedině rádi, když se to bude dál šířit.

Jediná pravá KSS

12.8.2009 15.54.

„Milí Vejrové, chcete-li si psát pochvaly na Gottwalda, Husáka, Hodžu…“ -nie všetky osoby o ktorých s obľubou píše SmKč mám rád ale čo máte proti Husákovi??

Maršál Michajil Nikolajevič Tuchačevský

12.8.2009 17.02.

Husák byl pro-sovětský byrokrat a totalitář, vy všechny jediné pravé organizace REVO, SZM a KSS… :-D

Náhodný kolemjdoucí

12.8.2009 18.37.

Jen malá poznámka pro kolegu Vejra. Ve svém diskusním příspěvku mimo jiné píšeš : „Svým hodnocením období „stalinismu“ i pozdějšího vývoje v SSSR a ČSSR do počátku 90. let jsou přívrženci Trockého zcela v jedné linii s otevřenými pravičáky a antikomunisty – třeba z ODS. Podle nich i podle trockistů je celé toto období „hrůzné, zločinné a odsouzeníhodné“ a žádný socialismus tu vlastně nebyl, jen „byrokratická diktatura“
To není pravda. Ty jsi někdy slyšel, že by někdo z tábora pravice řekl, že tu nebyl socialismus? Naopak by se dalo říct, že stalinisti, KSM a její pohrobci, pokud jde o chápání minulého režimu stojí v jedné linii s pravičáky počínaje Havlovými pravdoláskaři přes ODS až po nejnovější TOP 09 všichni svorně tvrdíte, že minulý režim byl socialismus. Pravda vy k tomu dáváte kladné znaménko oni záporné, ale výsledek je stejný – diskreditace socialismu. Když totiž řeknete v ČR že chcete socialismus a že to je ten systém co tu byl před rokem 89 většinu lidí, kteří si to pamatují odradíte.
Kdybys byl opravdu poctivý a hledal pravdu nemohl bys na základě hodnocení minulého režimu hodit trockisty, pravičáky a dokonce antikomunisty do jednoho pytle jen proto, že kritizují tu samou věc. Každý ji přece kritizuje z úplně jiného důvodu. Pravici nejvíce ne minulém režimu vadí, že ji (myšleno buržoasii) zbavil vlastnictví výrobních prostředků. To naopak Trockisté chápou jako krok správným směrem vadí jim ale že stalinisti zbavili dělnickou třídu politické moci tím, že odstranili demokracii a nahradili ji vládou stranické byrokracie. Zbavení dělnické třídy politické moci, ale naprosto vyhovuje dnešní pravici, která na to navázala jen s tím rozdílem, že připravila o politickou moc i předlistopadovou byrokracii.

Jediný pravý Matěj Čihák

12.8.2009 19.20.

Náhodný kolemjdoucí, to co jste řekl podepisuji. Mluvíte mi z duše. Lépe bych to neřekl. Velmi děkuji, že to tu zaznělo. Naprostý souhlas.

Jediný pravý maršál Michajil Nikolajevič Tuchačevský

12.8.2009 20.46.

Tento příspěvek nemá žádnou hodnotu, ale musel jsem se prostě podepsat :-D
Jinak souhlasím s kolemjdoucím.

Vejr náhodnému kolemjdoucímu

13.8.2009 10.54.

„vadí jim (trockistům) ale že stalinisti zbavili dělnickou třídu politické moci tím, že odstranili demokracii a nahradili ji vládou stranické byrokracie“ – Kdy a jak toto „zbavení politické moci“ proběhlo? Připustíte-li, že vítězstvím Obrozené Národní fronty v únoru 1948, pak vzniká otázka, kdy vlastně byla dělnická třída u moci? V letech 1946 – 1948 (po vítězství KSČ v posledních volbách, kde kandidovaly buržoazní strany, byť na dnení poměry všechny levicové?) A pokud dělnická třída nikdy u nás moc v rukou neměla, protože v Únoru tady byla nastolena místo diktatury proletariátu „byrokratická diktatura strany (nebo vůdců)“, jak tuto moc mohli komunisté dělníkům vzít?
A mimochodem – jak to chcete udělat, aby po vítězství socialistické revoluce nezavládla „stranická byrokracie“? Chcete socialismus bez vedoucí úlohy komunistické strany? (Pak mi říkejte něco o tom, že nejste totéž, co „demokratičtí socialisté“!)
P.S.: Jediný pravý marsál Tuchačevský, který sem psal 12.8. t.r. ve 20.46, asi nebude tím jediným pravým, protože ten už dávno nežije. Proč? Protože PRO POSÍLENÍ OBRANYSCHOPNOSTI SOVĚTSKÉHO SVAZU MĚLA NEOCENITELNÝ VÝZNAM PORÁŽKA TROCKISTICKO-BUCHARINSKÝCH AGENTŮ IMPERIALISMU, KTEŘÍ TVOŘILI „PÁTOU KOLONU“ V ZEMI. (…) LIKVIDACE VYKOŘISŤOVATELSKÝCH TŘÍD A JEJICH TROCKISTICKO-BUCHARINSKÉ AGENTURY POSÍLILA OBRANYSCHONPST ZEMĚ A VYTVÁŘELA PRO PŘÍPAD VÁLKY MOHUTNOU JEDNOTU TÝLU A FORNTY SOVĚTSKÉ ARMÁDY. (B. A. Čagin a kol., Marxismus-leninismus o válce a armádě, Naše vojsko, Praha 1952, str. 156)
Slyšeli jste někdy o občanské válce ve Španělsku, o tom, jakou smutnou roli tam hráli trockisté a jak vznikl výraz „pátá kolona“…?

Maršál Michajil Nikolajevič Tuchačevský

13.8.2009 11.58.

Ano, slyšel jsem o tom jak „sovětští poradci“(tak se říkalo agentům NKVD) mučili a zabíjeli revoluční komunisty, dělnické militanty a všechny proti-stalinské levičáky. Tam stalinská pátá kolona těžce zradila dělnické a antifašistické hnutí.
Mimochodem jak již zmínil Marek Hezucký, o mě samotném maršál Žukov ve svých pamětech psal jako o „Obru vojenství“ a „Nejzářivější hvězdě vojenského souhvězdí…“. O Jonu Jakirovi se německý polní maršál Hindenburg(odpůrce Hitlera) vyjádřil jako o „nejtalentovanějším mladém veliteli“. Nakonec i Zimní válka měla zajímavé vyvrcholení.
Krátce po Zimní válce si Stalin zavolal na tajné vojenské jednání Vorošilova, Kuzněcova, Beriju, Chruščova, Molotova a několik dalších předních stranických funkcionářů. Na večeři na jeho dače v Kuncevu, Stalin vybouchl a seřval Vorošilova. Vorošilovovi rupli nervy a zaječel na Stalina:„Za tohle všechno můžeš sám… To ty jsi zlikvidoval starou gardu armády, ty jsi dal postřílet nejlepší generály!“. Stalin tuto kritiku odmítl a Vorošilovovi definitivně rupli nervy, popadl mísu s pečeným prasetem a švihl s ní o stůl jak vypráví paměti Chruščova, Molotova a Kuzněcova.

Je zvláštní, že na jednu stranu všichni stalinisté obviňují mě a mé soudruhy, že jsme se spikli s nacisty proti Stalinovi, ale mlčí o tom, že právě Já a Gamarnik jsme byli největšími kritiky Stalinovi ekonomické, politické a bohužel i vojenské spolupráce s Hitlerem. Nejhorší je, že nejen my, ale přímo naše rodiny to dost těžce odnesli. Gamarnikova žena a dcera byly zatčeny a deportovány na Sibiř do GULAGu. Žena zemřela v GULAGu, dcera přežila a byla osvobozena za Chruščova. Moje žena a dcera byli v roce 1940 poslány do GULAGu a zabity. Mým sestrám se podařilo prchnout na západ, ale jejich manželé a mí bratři byli postříleni. Když už jste se chtěli tolik zbavit nás, proč jste zničili i naše rodiny???

Matěj Čihák

13.8.2009 19.19.

„Když už jste se chtěli tolik zbavit nás, proč jste zničili i naše rodiny???“

Je to prosté, soudruhu. Rodina totiž většinou vyznává tytéž hodnoty jako ceůek, je-li někdo významný v rodině, rodina většinou vyznává jeho hodnoty a záměry, navíc v primitivním caristickém uvažování stalinistů přetrvává středověký klanový princip krevní msty – za vinu člena rodiny nese vinu celá rodina. Ano, nám lidem kteří jsme již překonali dobu středověku se to zdá kruté a divné, ale stalinovcům ne.

Maršál Michajil Nikolajevič Tuchačevský

13.8.2009 21.20.

Jenom pár jich přežilo z rodin mých vojenských soudruhů. Například Pjotr Jonovič Jakir, syn armádního velitele Jony Jakira. Sepsal o svém pobytu v GULAGu i vzpomínky.

Náhodný kolemjdoucí

14.8.2009 19.30.

Tak jdu náhodou zase kolem a koukám zdali kolega Vejr něco podnětného odpověděl a ejhle ono jo.
Ptá se kdy a jak proběhlo odstavení dělnické třídy od moci. Jistě se mnou bude kolega Vejr souhlasit, že na začátku byla říjnová revoluce (o které ostatně pojednává jeho brožura, kterou jsem sic nečetl), která znamenala uchopení politické moci dělnickou třídou ve spojenectví s rolníky a vedenou bolševickou stranou. Jakým způsobem uskutečňovali dělníci a rolníci svou moc? Jinak řečeno čím nahradili starou organizaci společnosti a skrze jaké struktury chtěli nebo mohli dělníci vládnout? No přece skrze sověty dělnických, rolnických a vojenských zástupců. Sovět nebyla nějaká poslanecká sněmovna na úrovni dnešního parlamentu ale byla to rozsáhlá struktura která protkala celou společnost od od sovětů v jednotlivých fabrikách přes sověty místní, městské až po sovět nejvyšší. A teď se zeptám já: dochovala se v Rusku např. do 80 let nějaká taková demokratická struktura? Pokud ne znamená to, že musela být zrušena,odstraněna, likvidována. Byla snad v ČR nějaká taková struktura podobná sovětům vytvořena? Pokud ne znamená to, že dělnická třída zde zcela politickou moc nikdy neuchopila. I když byla velice blízko. Myslím tím vznik závodních rad bezprostředně po 2.svět. válce. Teď bych zde mohl rozebírat jakým způsobem byla role závodních rad omezována ze strany tehdejší KSČ tak aby je dostali pod kontrolu jejího byrokratického aparátu . Ale to by dalece přesáhlo možnosti pouhého diskusního příspěvku.
Vrátím se ještě na chvilku k tomu Rusku, jelikož ostatně tam vznikl model stranickou byrokracií ovládané společnosti, který sem byl po 2.svět.válce více méně přesazen. Ještě za Leninova života museli bolševici přistoupit k zásadním omezení demokracie jako např. nevypsání voleb do sovětu, když zjistili, že by neobhájili své vítězství následně byli nuceni počítat jeden dělnický hlas jako tuším že pět rolnických atd. apod. Mohl bys namítnout, že k tomu byli donuceni objektivními podmínkami, aby zachránili revoluci. A já bych souhlasil. Situace, která v v Rusku po revoluci zavládla byla opravdu strašná. Občanská válka, zahraniční intervence, kolaps průmyslové výroby, hladomor atd. brrr. Ti nejuvědomělejší dělníci bojovali v předních liniích občanské války a mnoho jich padlo. Ostatní dělníci prchali na venkov kde se po odstávkách továren dala sehnat aspoň nějaká oživa. Jinými slovy třída, která vedla vítěznou revoluci byla v troskách, byla decimována. Ne však politický aparát, který vytvořila a dostala k moci. Ten se ocitl bez kontroly z dola a začal žít svým vlastním životem. Tady někdy dochází ke zrodu stalinismu jakožto vlády stranické byrokracie a s ní i samozřejmě i ke vzniku nové ideologie vládnoucí elity. Na první pohled k nerozeznání od marxismu z kterého vzešla, ale je třeba provést některé korekce např. o možnosti socialismu v jedné zemi aj. Ne všichni straničtí funkcionáři přijali tuto novou realitu jako něco co by tak mělo zůstat a snažili se tento trend změnit. Jedním z nich byl i Trocký, kterému kolega Vejr nemůžeš tak přijít na jméno. Zkrátím to a napíšu jen, že k tomu, aby stalinův aparát definitivně dělnickou třídu od moci potřeboval celá třicátá léta s jejich krvavými procesy, gulagy, vyhnanstvími. Ti nejlepší bolševici, kteří se vyznamenali v říjnové revoluci a v občanské válce byli označeni za zrádce a odvlečeni do gulagu či na popraviště.

Náhodný kolemjdoucí

14.8.2009 19.37.

Soráč v předposlední větě mi vypadlo slovo měla znít takto:Zkrátím to a napíšu jen, že k tomu, aby stalinův aparát definitivně ODSTRANIL dělnickou třídu od moci potřeboval celá třicátá léta s jejich krvavými procesy, gulagy, vyhnanstvími.

RedSkin (///)

15.8.2009 12.46.

no musim rict ze se to tu poradne rozjelo jen chci rict vy se tu mezi sebou urazite ale mely by ste se spojit v nekterych cilech a smerech za ktery bojujete a vykaslat se kdo je lepsi jestly stalin nebo trocky podle me jedina cesta je marxisticko-leninska fronta a podle myho je ze trocky i stalin si to uceni pochopil jinak tak ze se za temihle uz neohlizejte a prosazujte jen marxismus-leninismus. NI NAZIS NI APOLITICS omlouvam se za chyby diky

Maršál Michajil Nikolajevič Tuchačevský

15.8.2009 15.40.

Jenže to je velice složité. Pokud máme uspět musíme uvládat dialektický materialismus a tudíž i pochopit nejen velké rozdíly mezi Stalinem a Trockým, ale i velké rozdíly mezi Stalinem a Leninem(potažmo Stalinovou a Leninovou vládou…).
Jinak zajímavost, pojem marxismus-leninismus vytvořil Grigorij Zinověv, jeden z levých opozičníků, krátce po Leninově smrti(podobně pojem stalinismus nevytvořil Stalin, ale Kaganovič).

SMKČ - KSM

16.8.2009 15.30.

www.komsomol.cz – mezi články na úvodní straně nebo v sekci „Historie a teorie“ článek „Trockistická kritika reálného socialismu – stále stejná písnička“ – všichni trockisté by se měli naučit nazpaměť…

Jediné pravé REVO

16.8.2009 17.55.

Ten Vejrův článek je jen opakováním jeho komentáře na těchto stránkách. Ukazuje, že pro tuto osobu nepředstavuje vydávat brožurky plné konkrétně zdokumentovaných faktických chyb, nepravd a pomluv revolucionářů politický ani morální problém. To ovšem u člověka hlásícího se otevřeně ke kontrarevoluční ideologii v té nejzrůdnější a nejreakčnější podobě nepřekvapuje.

Názor, že Stalinovou chybou bylo, že dal povraždit ještě pořád příliš málo „nepřátel lidu“, stejně jako názor, že toto krveprolévání pomohlo obraně SSSR v 2. světové válce (propagovaný ještě mnoho let po Stalinově smrti Molotovem) myslím jasně vyznačují naprostou propast mezi revolučním marxismem a totalitárním stalinismem. K sociální funkcí stalinského teroru se ještě někdy vrátíme, ale jeho negativní důsledky na vojenskou připravenost SSSR – ztráta zkušených velitelů i profesorů vojenských věd, rozklad organizačních struktur, umrtvení iniciativy a zpoždění progresivních opatření při budování armády, opoždění při vývoji, zkouškách a zavádění moderních zbraní a jiných klíčových technických prostředků – jsou zcela očividné. Hovoří o tom jednoznačně dokonce i Žukov ve svých cenzurovaných pamětech z dob Brežněvovy opatrné restalinizace.

PS: Vejr ve svém článku znovu publikuje padělané fotografie. Na té, kde je Stalin a Kirov, byli totiž vymazáni Antipov a Švernik: http://myweb.lmu­.edu/…issar02­.html

Lev Trocký: „Stalinismus je rakovinou dělnického hnutí!“

Maršál Michajil Nikolajevič Tuchačevský

17.8.2009 18.14.

Pročítal jsem si stalinistickou reakci na článek REVO, spíše jen tak zběžně.

1.Zarazila mě ta stará a ohraná hantýrka, že Kirov byl zavražděn „trockisty“ či „opozicí“. Jen slepý, hluchý a stupidní člověk něčemu takovému může věřit. Každý ví, že byl zavražděn Stalinem(Leonid Nikolajev, atentátník a duševně nemocný člověk se hned několikrát pokusil Kirova zabít.). Bylo by to logické, když byl zavražděn v prosinci 1934, jen pár měsíců poté co se „Sjezd vítězů“ pokusil Stalina zničit a nahradit ho Kirovem(na tomto „Sjezdu vítězů“ jak to označil Molotov, se více než 1 600 delegátů strany vyslovilo pro odvolání Stalina z pozice generálního tajemníka strany a pro jeho nahrazení Sergejem M. Kirovem, jen 4 delegáti, mám dojem, že včetně Stalina hlasovali pro Stalina… bohužel nevěděli, že stalinská NKVD ovládá volební komise. Pozor! Pouze 25% delegátů byli staří bolševici!!!). Tomu, že byl Kirov zavražděn Stalinem nasvědčuje i to, že Leonid Nikolajev byl !!!2×!!! propuštěn z vězení, když se pokusil už předtím za denního světla na ulici Kirova zavraždit… kdo asi měl takovou moc nechat propustit atentátníka???. Taky tomu nasvědčují manévry NKVD, kdy docházelo k podezřelým přesunům lenigradské NKVD(loajální Kirovovi) za moskevskou NKVD(loajální plně Stalinovi pod vedením Stalinova chráněnce Beriji…). Ať se Vejr pokusí vysvětlit jak jinak by se duševně labilní člověk jež se 2× pokusil Kirova zavraždit dostal uprostřed večera do ústředí bolševické strany v Leningradě bez povšimnutí stráží NKVD a tamější milice???

2.Samozřejmě se v článku obratně vyhnuli vojenské čistce, která měla za úkol zlikvidovat antifašistické důstojnictvo. O tom, že se žádné pro-nacistické spiknutí proti Stalinovi konat nemělo snad nemá cenu ani mluvit(nebo by snad židé Gamarnik, Feldman, Eidman a Jakir spolupracovali s nacisty???). Pro další zajímavost bych uvedl krátký rozhovor Semjona Budonného, Stalinova blízkého přítele, vojevůdce z dob ruské občanské války a muž jež se z hlediska vojenství zasekl v 19.století(viz­.výsledky jeho velení v Zimní válce, v období 1.fází operace Barbarosa na Ukrajině, kdy pod jeho vedením bylo zabito nebo zajato 1 500 000 sovětských vojáků a Němci za tři měsíce postoupili na některých částech fronty, až o 600 kilometrů!!!) s jízdním velitelem Gorodnikovem.
„Semjone, podívej se co se děje! Všechny likvidují! Jednoho po druhém!“-Gorodnikov.
„Neboj se. Nás nechají být. Zabíjejí jen ty chytré…“-Budonnyj.
Proč ohledně vojenské otázky neuvedli Žukovův citát o tom, že Tuchačevský byl obr vojenství? Proč neuvedli Vorošilovovo přiznání na dače v Kuncevu po Zimní vákce, kde zakřičel na Stalina:„To kvůli tobě jsme málem prohráli! Ty si pozabíjel starou gardu armády! Ty si postřílel nejlepší generály!“. Proč neuvedou osudy našich žen a dětí? Uvěznění mladého syna Iony Jakira, Pjotra Jakira do GULAGu, pokus mé dcery o sebevraždu a její následná deportace do sirotčince a pak taky do GULAGu? Proč neuvedou jak strašlivě nás NKVD bez důvodně mučila? Proč neuvedou co NKVD provedla maršálu Bljucherovi, hrdinovi bitvy o jezero Chasan, kde rozdrtil japonské militaristy? Protože se bojí přiznat, že tito důstojníci nejenže, nebyli pro-fašistickými zrádci, ale naopak, oni nejvíce politicky bojovali proti vojenské a politické spolupráci s Hitlerem(viz.Já a Gamarnik jsme v roce 1933 po uchopení moci Hitlerem sepsali dokument s výzvou k úplné izolaci nacistického Německa… já sám jsem sepsal dokumenty pro případný plán útoku proti nacistickému Německu…). Proč neuvedou jak se Stalin zachoval, když se dozvěděl, že vypukla válka(NEJENOMŽE IGNOROVAL NAPROSTO JASNÁ VAROVÁNÍ, on dokonce odmítl uvěřit německému komunistovi, který infiltroval do Wehrmachtu a přeplaval den před invazí řeku Bug rozdělující německé a sovětské jednotky! Jak psal Žukov ve svých pamětech jež byli jak uvedl výše soudruh J.P.Revo, cenzurovány, Stalin poté co se dozvěděl, že nacisté zaútočili na Ukrajinu a Bělorusko, tak hodinu seděl vyděšeně na postely a nebyli schopen nic udělat. Teprve po hodině vydal rozkaz zmobilizovat vojska… za tu dobu stihlo německé Luftwaffe zničit obrovské množství našich stíhaček a bombardérů…)
Mimo to, další důvod proč mě Stalin nenáviděl a přál si moji smrt bylo, že jsem v roce 1920, po porážce u Varšavy za níž Stalin nesl obrovskou odpovědnost(sebral mi celé levé jízdní křídlo!!!), navrhl Trockému a Leninovi Stalina zastřelit jako zrádce.

3.A víté naši „milí soudruzi“ z SMKČ, proč Lenin nepopravil Trockého, Bucharina, Kameněva a Zinověva??? Z dvou prostých důvodů.
1.Protože to žádní zrádci a nepřátelé revoluce nebyli(konec konců oni ji vedli a organizovali, až na Kameněvovo a Zinověvovo zaškobrtnutí, které všude rozpitváváte…).
2.Protože Lenin nebyl DÍKY BOHU Stalin. Lenin své soudruhy nestřílel, jako šílený Stalin.

ALi

24.8.2009 10.48.

„Vorošilovovi rupli nervy a zaječel na Stalina:„Za tohle všechno můžeš sám… To ty jsi zlikvidoval starou gardu armády, ty jsi dal postřílet nejlepší generály!“. Stalin tuto kritiku odmítl a Vorošilovovi definitivně rupli nervy, popadl mísu s pečeným prasetem a švihl s ní o stůl jak vypráví paměti Chruščova, Molotova a Kuzněcova.“

Mám zde paměti Molotova, tak jsem zvědavý, jestli tam bude tato scénka zmiňována.

Ale CHruščova proboha né, to prosim né. Já vím, že „antistalinistům“ nejspíš imponuje proto, jak dokázal Stalina zdemonizovat a poplít, byť za jeho života hlásal že za „baťušku“ položí život. Chruščov se dá zařadit do stejné linky jako rozvraceč RVHP (a tím celého sovětského bloku), vnitřní nepřítel Gorbačov (mimo jiné hvězda reklamy na pizzu a jeden z nejméně oblíbených politiků v Rusku). To že má syn Chruščova čestné občanství USA je též zajimavé…

p.s. Omlouvám se za takovouto reakci vytrženou z kontextu. Před malou chvílí jsem doletěl z dovolené a jen jsem to tak prolítl. Články a reakce si důkladně přečtu později (jsem rád že nových tu je celkem dost).

a ještě jedna drobnost (dotaz) – Byl by někdo z publikujících členů reva schopný napsat článek o historii revolučního hnutí v řecku? Okrajově jsem se seznámil s historií řecka a musím konstatovat, že se jedná o další zločin Churchilla a Trumana. Jim v podstatě vděčí řecko za nastolení diktatury vojenské junty a masakrování komunistické levice (byť komunisté byli jedinou efektivní odbojovou organizací a měli velikou podporu obyvatel).

Maršál Michajil Nikolajevič Tuchačevský

24.8.2009 12.08.

Někdo by to mohl napsat.

Serj

28.8.2009 7.53.

Vím že je od tématu ale co se stalo Andrejem Sverdlovem ?
Poslední stopa končí jeho nastoupením do ČEKY.
Děkuji za odpověd.

Jediné pravé REVO

30.8.2009 19.12.

Andrej Sverdlov, syn jednoho z nejbližších Leninových spolupracovníků Jakova Sverdlova, již v mládí vstoupil do ČEKY. Studoval tři vysoké školy a pracoval jako vyšetřovatel a teoretik – pořádal přednášky a teoretická školení a psal učebnice pro potřeby OGPU resp. NKVD. Pod pseudonymem ale psal také knihy pro děti a mládež. Vedl vyšetřování některých osobností kulturní a intelektuální scény mj. vyslýchal i Annu Larinovou, vdovu po Bucharinovi. Později se stal vyšetřovatelem pro zvláště závažnou trestnou činnost a stal se plukovníkem na ministertsvu státní bezepečnosti. Byl známý svými brutálními výslechy. V roce 1952 byl jako jeden z asi 30 Židů pracujících v centrálním aparátu MSB zatčen a zahrnut do Stalinem zinscenovaného tzv. sionistického komplotu na MSB (známém též jako případ skupiny Abakumova). Po Stalinově smrti v březnu 1953 byl propuštěn z vězení a rehabilitován, ale k práci v NKVD resp. KGB se již nevrátil. Ze zdravotních důvodů byl poslán do výslužby a dále pracoval v Institutu marxismu-leninismu při ÚV KSSS. Psal brožury o Latinské Americe a redigoval knihy věnované svému otci a S. Ordžonikidzovi. Andrej Sverdlov zemřel ve svých 65. letech (uprostřed 70. let) na infarkt.

vladko

13.10.2009 21.17.

Josip v pracovním oděvu

„Stalin lže, jen když hýbe rty. Bohužel to není poznat.“

- Lenin

Josif Vissarionovič Stalin (rodným jménem იოსებ ბესარიონის ძე ჯუღაშვილი) pocházel z Prdelsku. Ačkoliv si jeho matka přála, aby se z něho stal pop, mladý Josif však toužil po populárnějším povolání a vyučil se tedy řezníkem. Byl chorobně ctižádostivý, proto po dvou letech složil zkoušky také z uzenářství. Vlastnil Fichtla, na kterém jezdil do okolních vesnic dělat zabijačky. Lidé ho měli rádi, protože jedině on dokázal vytvořit tak výborné jitrnice.
Obsah
[skrýt]

* 1 Josipův vstup do politiky
* 2 Josipův vstup do gulagu
* 3 Závěr
* 4 Příběh ze života
* 5 Myšlenky Josipa Stalina jako inspirace pro dnešní politiku
* 6 Externí odkazy

[editovat] Josipův vstup do politiky

Protože Stalin koukal dál, než že bude celý život dělat řezničinu, rozhodl se kandidovat do komunální politiky za Prdelsk-Venkov. Pro svoji oblíbenost byl zvolen téměř jednohlasně. Ve svém programu měl otevření dalšího dolu na prdelit a další podpory v nezaměstnanosti. Oboje se mu podařilo vylobovat, i když v menší míře než si myslel. Důl byl povrchový a družstva příliš nevydělávala. Na další rok už nebyl zvolen a za podplácení svých úředníků putoval do gulagu.
Dozorce Vladimir
[editovat] Josipův vstup do gulagu

Gulag nebyl žádný med. Úkolem tábora bylo vybudovat koryto kanálu vedoucího z řeky do moře. Josip to nesl špatně – během pár dní shodil svůj dlouho pěstovaný řeznický břich a rozhodl se utéct. V gulagu se setkává s Maem, který má sovětsko-čínský původ a s Němci Marxem a Hitlerem. Podplácejí dozorce jménem Vladimir I. L a utíkají za svištění kulek. Po útěku si každý jde vlastní cestou. Stalin putuje do svého rodného kraje (cestou jen tak mimochodem zplodí syna Michaila). Tam se zapřísáhne, že politiku už dělat nikdy nebude…
Mao je spokojený
[editovat] Závěr

* Mao, později zvaný „Velký kormidelník“, se rozhodl přejít přes hory. Cestou se k němu přidalo několik miliónů Číňanů. Společně pak putovali až do Pekingu. Vyhodili císaře, a tak vznikla Čínská lidová republika. Tomu se později říkalo „Dlouhý pochod“.
* Němec Karel Marx se vrátil do rodné hroudy, oženil se se šlechtičnou Jenny von Westfalen, a nakonec se svými bratry Marxovými jeli dělat díru do světa v oblasti filmového průmyslu. Jel s nimi i jejich přítel Bedřich Engels, spoluzakladatel města Los Engeles. Po cestě si krátili dlouhou chvíli psaním knížky „Komunistický manifest aneb cesta tam a zpátky“.
* Adolf Hitler se stal malířem a vymaloval celé Německo i přilehlé oblasti. Stalin mu později jeho práci velmi pochválil, nicméně všechno sám znova přemaloval.
* Lenin dostal v gulagu vyhazov. Byl naštvaný na carské úředníky a celkově na neefektivitu gulagů. Protože jeho stížnosti na cara nikdo neřešil, rozhodl se jednoho dne v říjnu něco zorganizovat… dneska tomu říkáme "Velká říjnová…
* Stalin pár let na to porušil svojí přísahu, kterou si před lety dal…

[editovat] Příběh ze života

Předseda nejvyššího sovětu Josif Stalin se jednou procházel po sovětském venkově. Přišel k ženám, které u potoka praly prádlo. Tázal se jich: „Ženy, co to děláte?“ Ženy mu odpověděly: „Naše nejjasnější sluníčko, náš nejmilovanější generalissime Staline, vítězi nad prohnilým kapitalismem a imperialismem, pereme prádlo.“ Stalin nato: „Tak perte perte. Zítra se bude věšet.“
[editovat] Myšlenky Josipa Stalina jako inspirace pro dnešní politiku

* Dlouhodobý program ČSSD

[editovat] Externí odkazy

* Jak soudruh Stalin zachránil demokracii

Revoluce v Rusku

Lenin: Ospravedlnil diktaturu a teror. Vtiskl pečeť levicovému socialismu v zemi i ve světě. Vytvořil Čeku a Komunistickou internacionálu. Rodiče byli Ilja a Marie Uljanovovi Dědeček Moško Blank byl židovským obchodníkem s lihovinami. Provedl konversi ke křesťanství, aby odstranil překážku společenského a hospodář. vzestupu. V jižních oblastech carského Ruska představovali židovští aktivisté asi polovinu revolucionářů, s příklonem k sionismu. Dle výroku Lenina „Chytrý Rus je skoro pokaždé Žid, anebo někdo s příměsí židovské krve“. A k dokreslení další výrok: „Revoluce bez popravčích čet nemá význam.“ Od roku 1917 započal systematické vraždění, které nepřestalo až do Stalinovy smrti. To se ospravedlňovalo poukazem na pozdější šťastnou budoucnost. Lenin jako dítě nebyl hodný a jeho povaha byla záludná. „Proletář“ Lenin vlastnil několik nejdražších aut (Rolls Royce a pod), užíval si a často i střílel na lovu vysokou rovnou z auta..

Dne 8.5.1887 byl oběšen jeho starší bratr Alexandr, za spiknutí proti carovi. (Bratři Abel a Izrael přijali jména Dmitrij a Alexander.) R. 1985 se seznámil s Martovem, který v Rusku zapojoval židovské socialisty do organizací, ale nechtěl vytvořit výlučně židovskou stranu. Uzavřel též přátelství se Lvem Trockým. Lenin čerpal z teroristických praktik Jakobínů za francouzské revoluce, po léta za pobytu v Paříži, aby vystihl jak ovládat masy, co jim slibovat, jak usměrňovat a najít způsoby trvalého zachování moci. Už na zasedáních bolševické frakce předkládal hesla „ozbrojené povstání – prozatímní revoluční vláda – masový teror a vyvlastnění půdy ". S Leninem spolupracoval též polský Žid Karel Radek, který býval členem německé sociální demokracie. Gulagy už byly zakládány na příkaz Lenina a Trockého. Oba mohla uspokojit jen světová revoluce. Již od mládí byl Lenin nasáklý sionistickými myšlenkami revoluce (ruské a světové) od staršího bratra Izraela (Alexandr), odsouzeného k smrti za pokus vraždy cara. – Po Říjnu 1917 přeměnil Lenin sovětský stát v diktaturu jediné strany, která neváhala potlačovat ani stávky nebo politické protesty dělníků nebo námořníků. (“Zájem vyžaduje nasazení násilí třídy, usilující o nadvládu nad ostatními třídami. V socialismu bude vládnout proletariát.") Na jeho příkaz byla vyvražděna celá rodina cara Mikuláše II.

Tajemnou postavou ruské bolševické revoluce byl milionář – socialista Alex. Helphand Parvus. Sionistický obchodník v Německu měl styky s představiteli císařského Německa, ale podporoval bolševiky i Lenina. Měl znalosti o sionistických plánech k ovládnutí světa. V r.1916 založil za války v Leningradu lukrativní obchod a měl nitky v Rusku i Německu. Prosadil podplácení revolucionářů německými miliony a přesun Lenina a skupiny bolševiků za války přes Německo do Ruska, pak další obrovské sumy peněz z Německa pro ruskou revoluci, která umožnila mírovou dohodou odlehčení Německa od války na východě.
http://pravda­.blatna.cz/…e­voluce.html

sejr

8.12.2009 22.56.

Malé doplnění k vraždě Kirova šefem NKVD nebyl Berija ale starý bolševik a fanatický stalinista Jagoda.

Mannerheim

6.6.2010 19.30.

Zrůdy rudý

I.Teneromo

3.10.2010 14.52.

Vážení, vzhledem k tomu, že poměrně značná část diskutujících se otevřeně hlásí k trockistickému směru a velmi ostře se vymezuje proti tzv. , zajímala by mě odpověď na několik otázek:
1. jaký byl hospodářský program levé oposice? Je pravdou, že Trockij poprvé navrhoval ústup od NEPu už v r. 1923 a stavěl se rychlou variantu industrialisace nejpozději v r r. 1925 (?). Moje otázka by totiž zněla, zda takováto představa byla reálná. Bylo reálné rozjet industrialisaci před ozdravěním hodpodářství a před vypuknutím obilní krize, kdy zemědělství bylo (ještě) na nepochybném vzestupu a průmysl zdaleka ne zotaven?

2. Prebraženskij (hlavní ekonomický expert levé oposice) přece navrhoval užití tzv. teleologického plánování a odčerpání zdrojů prostřednictvím tzv. "neadekvátní směny (tj. mimoekonomickým přinucením, vlastně rekvizicemi) z agrárního sektoru už v první polovině dvacátých let – jde o přístup, který se prosadil během prvních pětiletek. Nabízela levá oposice jinou alternativu? Jinou než industralisace a kolektivisace? Jakou? Odkud by mohly být získány nezbytné investice?

Děkuji za odpověď!

Zanechte komentář

Jméno a email jsou vyžadované (email se nezobrazuje).