www.RIO.cz.tc

Ne radaru, Ne NATO!

6.4.2009 17.38
V rubrice Americká základna

Americký prezident Obama v důsledku devastujících efektů hospodářské krize přehodnocuje své plány na protiraketový systém v Evropě. Zarputile pro-radarová Topolánkova vláda protaktizovala svůj mariáš s přeběhlíky a dala se opozicí vykopnout ze Strakovky, když ještě předtím musela sklopit uši, stáhnout ocas a vzít zpět z projednávání svoji vlastní kolaborantskou iniciativu ohledně amerického radaru v Brdech. I prznitelé papíru z věčně „dnešních“ (tj. k režimu servilních) novin, „nezávislá“ a „nepolitická“ stádečka Havlovy mládeže a angažovaní umělci pro základny a zbrojení zklamaně připouští, že radar se jaksi odkládá. Zdá se, že jsme jen krůček od dosažení našeho cíle. Má tedy ještě nějaký smysl jít proti radaru demonstrovat do ulic?

Rozhodně má! Už proto, že stáhnout smlouvy z projednávání v Parlamentu neznamená, je rozcupovat na kousíčky. Už proto, že Obamova zahraničně-bezpečnostní politika vůbec není jednoznačná a v případě postupu v Afghánistánu například nabrala daleko „jestřábější“ kurz, než měla za Bushe. Už proto, že odložit něco není stejné jako s něčím nadobro skoncovat. A samozřejmě také proto, že právě naše hnutí a odpor proti radaru vyjadřovaný v ulicích nutil parlamentní opozici k tomu, aby sama proti radaru vystoupila, byť jen na půdě oné milionářské žvanírny. Nezapomínejme, kdo s iniciativou pro základnu přišel, kdo ji tajil před pracujícími-voliči této země, jak se Paroubek zprvu vysmíval myšlence radarového referenda. Nezapomínejme, že o podobě budoucí vlády a jejím vztahu k radaru není vůbec rozhodnuto, že Topolánek, Parkanová a jim podobní i ve svém pádu stále radarem vyhrožují, mají stále chuť sehrát svoji úlohu novodobých Moravců, Háchů, Bilaků a Kolderů až do konce. Odpor proti radaru, odpor proti dalšímu zatahování Česka do amerického hegemonistického bloku a participace na jím vedených agresích a lupičských válkách musí stále znít ulicemi v celé zemi!

I proto se v den 60letého výročí založení NATO, vojenského paktu, který s americkou (a západoevropskou) agresivní politikou a závody ve zbrojení úzce souvisí, konala v Praze další protiradarová demonstrace. Na Palachovo náměstí ji formálně svolala koalice několika uskupení, z nichž nejvýznamnější byla Liga starostů proti radaru a občanské sdružení Ne radaru. Součástí koalice byla i naše organizace REVO, která se kromě prodeje svých materiálů prezentovala také podílením se na pořadatelské službě a zejména pak projevem, jehož plné znění si můžete přečíst – ZDE. Fakticky ale většinu ze zhruba 400 účastníků akce tvořili členové a sympatizanti KSČM. Hlavním organizátorem celé akce byl ostatně člen a bývalý pražský zastupitel této strany, Miroslav Prokeš.

Akce byla zahájena vcelku přesně na čas projevy pozvaných hostů, mezi nimiž figurovala například kandidátka do evropského parlamentu za ČSSD, Anna Čurdová, současní a znovu kandidující europoslanci za KSČM, Ransdorf a Remek (no, eurovolby se blíží, je čas se zase lidem připomenout), matador a jedna z nejvíce charizmatických tváří protiradarového boje, starosta brdského Trokavce Jan Neoral a také režisér Zdeněk Troška. Europoslanec Ransdorf ve svém projevu odmítl přítomnost jakýchkoliv cizích vojenských základen na našem území, zatímco starosta Neoral se, jako již tradičně, zaměřil na padlou vládu modrých zločinců a její, v úvodu již připomenuté, pokračující vyhrožování velké většině českých občanů. Mezi projevy zazněl také pozdrav od polských účastníků našeho mezinárodního boje proti základnám, který, bohužel bez přece jen potřebného tlumočení, přednesl Dariusz Lekki z Katovic. Právě po něm následoval již zmíněný projev naší členky a rozené řečnice Dimy , dále projev členky Socialistické organizace pracujících a řada dalších a dalších, zakončená až projevem organizace Vojáci proti válce. Snad byla ta řada projevů pod pálícím sluníčkem přece jen trochu dlouhá, a tak byl poslední řečník, který rozhodně nespěchal někam na vlak, přátelsky „popohnán“ potleskem obecenstva. Nutno sebekriticky přiznat, že k občerstvení účastníků akce v kratších pauzách mezi projevy příliš nepomohla ani reprodukovaná hudba. Zazněl sice známý a oblíbený protiradarový hit Kuš mistr Bush od kapely Dragon, ale vedle něj také poněkud svéráznější kousky, z nichž se mně do ušních bubínků nesmazatelně přenesl zejména song zpívaný se zacpaným nosem na melodii Jarošovského pivovaru. Ale nakonec, byla to jen legrace.

Méně legračně působil rozruch, který byl vyvolán kolem členů SMKČ a jeho sympatizantů (mezi nimiž samozřejmě nechyběla Marta Semelová), kteří na akci přišli s rudými prapory své organizace a transparenty připomínajícími svévolně rozpuštěný Komunistický svaz mládeže. Organizátor akce Prokeš spolu s policií žádal okamžité schování zejména těch materiálů, které připomínaly KSM, což samozřejmě přivábilo pozornost novinářských štěnic. Podle našeho názoru šlo o zcela zbytečný incident a nedůstojnou (a dokonce ani policií nevyžádanou) horlivost organizátora, který povýšil respekt k buržoasním autoritám nad solidaritu s perzekvovanou levicovou organizací. Snad si příště stalinisté a reformisté vyřeší své spory už na Baráku a nebudou je tahat na veřejné akce. Kdo je na to zvědavý?

Po ukončení všech projevů, které se tedy malinko protáhly, začal pochod k americké ambasádě po tradiční trase přes Mánesův most, U Lužického semináře a Mosteckou ulicí. Hned na Mánesově mostě došlo k vtipnému happeningu „topení Morany“ – v našem případě hned dvou reprezentantů světové zimy – George Bushe a Condoleezy Riceové. Obě pěkně provedené figuríny skončily po krátkém váhání, zda je ještě nezapálit, v chladivé vodě Vltavy, kde si je pak líný proud pomalu odnášel k štvanickému jezu. Jejich shození přivítali potleskem i výletníci na lodi, která se k mostu zrovna blížila. Hlavami mnohých z nás snad v tuto chvíli prošlo přání, aby takto jednou – ovšem po řádném a transparentním mezinárodním soudu s válečnými zločinci – skončili nejen figuríny, ale i ti, které reprezentují. Doufejme jen, že ve shození dvou Moran nebyl žádný podtext ve smyslu toho, že s Obamou a Clintonovou přichází jaro.

Po této akci pochod pokračoval až před ambasádu za soustavného a vzhledem k nižšímu počtu účastníku dosti živého skandování. Zazněla tak například hesla: „Kdo se bojí referenda? Topolánek, Klaus a Vondra!“, „Tady radar nebude!“, „Referendum!“, „Čí jsou Brdy? Naše! Čí je radar? Bushe!“, „Vypadněte z našich Brd! Nedáme vám ani prd!“ či „Hanba vládě!“. Vše proběhlo dosti rychle a pokojně a před velvyslanectvím pak organizátoři akce pozvali účastníky na další protest, který v neděli 5. dubna pořádala Ne základnám. Poté se již každý rozešel strávit zbytek pěkného dne po svém.

Celkově lze akci určitě hodnotit jako povedenou, a to samozřejmě i vzhledem k dobré prezentaci REVO. Určitým zklamáním byl pro nás počet účastníků – nezastíráme, že jsme za nádherného sobotního odpoledne čekali větší návštěvu. Na vině tu mohlo být víc faktorů – slabší propagace (byly pouze samolepky, nikoliv plakátky), médii probíhající spekulace o zákazu akce (ten se ve skutečnosti týkal akce původně nahlášené na stejném místě o den později iniciativou Ne základnám) a konečně také nezájem (nechuť?) KSČM se k této akci (na rozdíl od akce 31. ledna) veřejně připojit a více ji propagovat, když se reformisté místo toho dali raději zastupovat vybranými prominentními jednotlivci a satelitními organizacemi. Ale to už je jejich volba.

Demonstrace i pochod každopádně podle nás naplnily svůj smysl v tom, že připomenuly, že boj proti radaru zdaleka nekončí a že, tak jak to řekla naše řečnice ve svém projevu, jsme to pouze my sami – aktivisté v ulicích, pro něž demokracie není němohrou s jednou za čtyři roky se opakující exhibicí planých slibů z úst politických šíbrů – na koho se lze spolehnout, že necouvne, neotočí a nezradí. Nečekejme laskavé přízně mocných ani řešení našich problémů skrze kuloáry parlamentů a jiných bordelů. Jako myslící a svobodomyslní lidé pokračujme v boji za svá elementární práva proti nepřátelům svobody sídlícím ve vládách, generálních štábech a správních radách korporací živících se válkami a zabíjením. Jejich plány musí být zmařeny!

Ne radaru! Ne NATO!   Nikola, REVO Praha

Jeden komentář