Druhým článkem avizované série kratších prací
s tématikou postavení žen v třídních společnostech, ženské
emancipace a účasti žen v revolučních hnutích je práce Raji
Dunajevské z roku 1971, která hovoří o inspiracích amerického
Hnutí za osvobození žen (WLM) a připomíná jak jeho kořeny
v „černošské dimenzi“ a protiotrokářských společnostech, tak
vzájemné ovlivňování tohoto hnutí s evropským marxismem a
světovým revolučním hnutím. Ovzduší dělnické revoluce bylo vždy
naplněno také osvobozením žen a bojem porobených etnik a národů. Do
těchto úvah zapojuje Dunajevská i postavu Rosy Luxemburové, která
v sobě, navzdory nepochopení národní otázky, spojila roli
velké revolucionářky i velké bojovnice za ženskou emancipaci.
Pokračování
»
