www.RIO.cz.tc

Kolemjdoucí

6.10.2008 1.27.

Na vašich stránkách máte pěknou sekci „pravice/rasismus“. Sami se pak prohlašujete za marxisty. A já se ptám: „Nejste potom sami rasisté?“

A jak že to myslím? Myslím to takto:

http://www.you­tube.com/watch?…

A nebo:

About the Jewish matter and Marxism, Marx himself was the most anti-semite. You can read this in his work „On the jewish question“:

„emancipation from usury and money, that is, from practical, real Judaism, would constitute the emancipation of our time.“ Jews seek to control the world through the control of money: „What is the object of the Jew's worship in this world? Usury. What is his worldly god? Money. . . . What is the foundation of the Jew in this world? Practical necessity, private advantage. . . . The bill of exchange is the Jew's real God. His God is the illusory bill of exchange.“ Marx further alleges: „Money is the one zealous god of Israel, beside which no other god may stand. Money degrades all the gods of mankind and turns them into commodities. Money is the universal and self-constituted value set upon all things. It has therefore robbed the whole world, of both nature and man, of its original value. Money is the essence of man's life and work which have become alienated from him: this alien monster rules him and he worships it.“

An organization of society which would abolish the preconditions and thus the very possibility of huckstering, would make the Jew impossible. His religious consciousness would evaporate like some insipid vapour in the real, life-giving air of society . . .

We discern in Judaism, therefore, a universal antisocial element of the present time, whose historical development, zealously aided in its harmful aspects by the Jews, has now attained its culminating point, a point at which it must necessarily begin to disintegrate.

The social emancipation of the Jew is the emancipation of society from Judaism.
Karl Marx, On the Jewish question

Atahualpa

6.10.2008 15.38.

A není klíč v té poslední řádce? Marx mluví o sociální emancipaci žida od judaismu. Kritizuje tedy judaismus jako ideologii, nikoliv rasu.

Jakub Roth

8.10.2008 9.51.

Zatímco např. Čechy nekritizuje vůbec, že? Najděte si, náčelníku. Mimochodem – Žid s velký Ž, neboť jde o etnikum. A judaismus je náboženský směr, nikoliv ideologie. To jen rudoši to směšují.

Roman

8.10.2008 17.38.

S názory, že marxismus je totéž co rasismus, se lze občas setkat u pravicových autorů, výjimečně i u anarchistů. Je to podle mě pohled chybný. Rasismus je sociální konstrukce PODPORUJÍCÍ existenci sociálních rozdílů, přičemž důvodem pro tyto rozdíly je příslušnost k odlišné rase. Do stejné kategorie podle mě patří krajní formy nacionalismu (podle příslušnosti jedince k národu) nebo sexismu (podle genderu). Všechny tyto ideologie vychází z rozdílů vrozených a neovlivnitelných (barvu a pohlaví si nikdo z nás nevybral). A hlavně všechny slouží k tomu, aby se zdůvodnily (nebo rozšířily) rozdíly mezi právy a povinnostmi jednotlivých skupin a aby tyto rozdíly trvaly dál.

Marxismus prokazatelně o nic takového neusiluje. Přesně naopak. Marx (stejně jako mnoho jiných autorů) definoval společenské třídy podle jejich postavení ve společenské dělbě práce a vztahu k výrobním prostředkům. To souvisí s tzv. ekonomickým determinismem, se kterým můžeme nebo nemusíme souhlasit. Analýza společnosti založená na ekonomickém základě každopádně nemá s rasismem nic společného. Marxismus totiž bojuje za překonání takového uspořádání. Cílem je nastolit beztřídní postkapitalistickou společnost a tím ukončit třídní rozdělení společnosti. Můžeme si myslet, že je to cíl utopický a nereálný, nelze ale tvrdit, že je to totéž, o co usiluje rasismus. Naopak, marxismus je antirasistický a antisexistický v tom smyslu, že pozdější marxisté (nevím jestli všichni, ale Revo do té kategorie určitě patří) spojili snahu o osvobození se od třídního ekonomické útlaku se snahou o osvobození od rasismu, nacionalismu nebo sexismu.

Výzva židům k emancipaci od judaismu je podle mě správná. Marx kritizuje, že valná část Židů byla propagátory kapitalismu, ale tak to zkrátka historicky bylo. Max Weber zase dával rozšíření kapitalismu do souvislosti se vznikem protestantské etiky. Závěr je to podle mě špatný, ale nikoli rasistický (byť protestanti nejsou etnikum).

Definujeme-li ideologii jako formu kolektivního vědomí usilující o moc a určitý řád, pak je podle mě každý významný náboženský směr zároveň i ideologií, ale to není tak důležité .

Atahualpa

8.10.2008 23.24.

Proboha, že někdo kritizuje nějaký stát za uřčité chování v historii není přece rasismus. Neříká tím přeci, že příslušníci onoho státu jsou méněcenou rasou. To tam vkládáte až vy a Marx to nikde nepíše. Ujasněte si to, kolego, máte to trochu popletené.
Jinak co se píše malého a velkého ž, upřednostňuji psát o židech jako o náboženské skupině, nikoliv o etniku. Zdůvodňuje to například tento článek: http://www.blis­ty.cz/art/30965­.html. A doufám že to zase neodmávnete „argumentem“ ad personam, že to psal Jan Čulík, jak máte ve zvyku.
Jinak každý náboženský směr je ideologií, minimálně ve smyslu určitého koherentního souboru idejí. Ale váš argument nejde k podstatě věci, ať už se shodneme na tom že judaismus je ideologie nebo ne, důležité je, že to Marx nemyslel jako rasu.

Jakub Roth

9.10.2008 8.26.

Atahualpo, to máte těžké, na světě žije spousta Židů, kteří jsou sekulární, ba dokonce spousta Židů, kteří konvertovali ke křetanství (to je případ naší rodiny), ale i ti jsou nenáviděni a já bych například podle Norimberských zákonů šel do lágru hned vedle předsedy Židovské obce.
Pokud jde o Čechy, Marx nezmiňoval stát, ale etnikum a jeho vlastnosti. Dost nehezky. Kdyby se pod to podepasl Hitler, tak by se nikdo nedivil. Najděte si to, jistě máte doma Marxe komplet.
Pokud jde o rasismus a třídní boj – pro mne je to toéž. Jak si mám vysvětlit tu strašlivou nenávist k těm, kteří se narodili do bohatších rodin? Ty děti si ten váš „třídní původ“ (to je ale hnusnej termín, co?) vybraly? Zkrátka – rasový boj a třídní boj je pro mne obé synonymem ďábla. A s ďáblem se nemluví.

Atahualpa

9.10.2008 15.31.

A't už Marx zmiňoval stát, nebo etnikum, je to v této souvislosti jedno. Důležité je, že sice kritizoval, ale v žádném případě nehlasal méněcenost na základě rasy. Nebo snad hlásal, že nějaký národ je vyvolený, chtěl jej poslat do koncentračních táborů, vyhladit, zastával učení o nadčlověku atd.? Pokládání Marxe do ekvivalence s Hitlerem je prostě tak mimoidní a absurdní, že je to těžké vážně komentovat. To byl spíš Hitlerovi blížší pravicový Churchill, který proslovil následující: „I do not understand the squeamishness about the use of gas. I am strongly in favour of using poisonous gas against uncivilised tribes“ – Writing as president of the Air Council.
„I do not admit…that a great wrong has been done to the Red Indians of America, or the black people of Australia…by the fact that a stronger race, a higher grade race…has come in and taken its place“ – Churchill to Palestine Royal Commission, 1937. Též se vyjádřil, že fašismus „proved the necessary antidote to the Communist poison.“
Co se týče třídního boje, je to něco zásadně jiného. Předně, učení o třídách a jejich zápase je založeno na racionální a sofistikované analýze společnosti, obráží reálný stav společnosti vládnoucí/ovládaní. Učení o nadřazenosti ras je založeno na iracionálním bludu, mezi rasami žádný zásadní rozdíl není.
Je zde už zde ten zásadní rozdíl, že příslušník vládnoucí skupiny může svoji třídu opustit, svůj majetek rozdat chudým a jít normálně makat. Opačně to ovšem nejde, systém je sociálně propustný pouze jednosměrně.
To by se ovšem náš milý bohatý musel vzdát svých priviligií, svého statutu utlačovatele s ní. Své barvy kůže se nikdo nezbaví.
A je přece logické, že když je někdo utlačován, svého utlačovatele nesnáší. Aby vám to bylo bližší, dám vám příklad na otrokářské společnosti, jejíž nespravedlnost je dnes očividná. Jak by vám zněla parafráze vaší věty, kdyby někdo prohlásil: „Jak si mám vysvětlit tu strašlivou nenávist (rozuměj otroků – moje poznámka) k těm, kteří se narodili do rodin otrokářů?“ Marx analyzuje kapitalistickou společnost jako námezdní otroctví. Přečtěte si například jeho analýzy odcizené práce z roku 1844. Jsou mimochodem dnes uznávány i v nelevicových kruzích, je to jedna z otázek k bakalářské zkoužce na filosofii FF UK.
Co se týče ďábla, tato rétorika je trochu úsměvná a připomíná mi to zašlé romantické časy našich babiček. Metafyzický pohled na svět je poněkud překonaný, ne? A pikantní je, že si odporujete. My přece hovoříme o třídním boji, jsme tedy ďáblové a s námi mluvíte. Zároveň se s ďáblem nemluví. Současně tedy s ďáblem mluvíte a nemluvíte. Dopustil jste se klasického případu logického sporu, contradictio in adiectio.

Jakub Roth

10.10.2008 8.29.

Třídní boj a rasový boj je v důsledku totéž. Ani jeden není založen na čemkoliv racionálním. Marx psal o Češích jako o národu, který musí zaniknout, neboť je v zásadně reakční. Engels napsal: ""Všeobecná válka, která přichází, rozdrtí slovanské spojenectví a zcela vyhladí tyto zatvrzelé národy, že i jejich samotná jména budou zapomenuta. Vyhladí nejen reakční třídy a dynastie, ale zničí také tyto naprosto reakční rasy, a to bude skutečným krokem vpřed".
Demkratický systém je samozřejmě propustný obousměrně. To je ale ultras těžko vysvětlitelné, neboť se jedná o děti s pocitem frustrace a handicapu.
Marx analyzuje společnost před 160 lety. Nikoliv dnešní. Ta je totiž v zásadě jiná.
Kde berete ty smajlíky? Chci je, prosím! :o)))

Atahualpa

10.10.2008 10.33.

Tak to mi teda vysvětlete, jak je „demokratický systém“ propustný obousměrně. Samozřejmě panují mýty „z čističe bot milionářem“, které mají současný systém legitizimovat v očích ovládaných. Ve skutečnosti se takové případy téměř nevyskytují. Ti, kteří se narodí jako chudí jako chudí také zemřou, počet vyjímek se téměř blíží nule. Kdežto každý milonář se může stát čističem okamžitě. Je to tedy evidetní nerovnost. Frustrace je u utlačovaných logická reakce, to je ale zaslepeným senilním establishmeťákům těžko vysvětlitelné.
Kapitalismus je v zásadě stejný jako před 160 lety. Stejně jako byl po několik set v zásadě stejný feudalismus nebo otrokářská společnost.
Smajlíky závidíte, co? Nedám, alespoň si na chvíli zažijete pocit frustrace.

Jakub Roth

13.10.2008 9.54.

A já vám dám jako příklad ČR – před listopadem 89 všichni (až na pár nomenklaturních partajních kádrů a veksláků)) stejně chudí, v současné době spousta lidí, kteří dokázali od nuly udělat slušný majetek. Já vím, že ti jsou podle vás zločinci, ale co nadělat, je jich hodně a stále jich přibývá.
Frustrace není logická reakce. Tou je snaha zlepšit své postavení. Pouze tam, kde chybí cílevědomost a píle, přichází frustrace.
Pokud jde o historii, kouzelně se mýlíte. Stejně, jako se měnila v závislosti na mnoha podmínkách poídoba otrokářství, tak se měnila podoba feudálního systému. A kapitalismus prochází změnami v podstatě neustále. Proto je směšné poměřovat systém před 160 lety a dnes. Stejně tak bylo směšné poměřovat feudalismus (například v zemích koruny České) roku 1800 s feudalismem roku 1400.
Ad smajlíci – Nezávidím, nechte si je, pocit frustrace to rozhodně nevyvolá. Umím se chechtat i bez nich.

Atahualpa

13.10.2008 15.32.

Je pravda, že po listopadu se to síto pootevřelo, aby se potom zase zavřelo, když byla „místa nahoře“ zaplněná. Mimochodem od nuly se v ČR také nevypracovali zdaleka všichni, mnoho jich mělo konexe a posty ze starého režimu, na kterých mohli stavět. Ale i tehdy bylo na jednoho, který se dostal nahoru deset tisíc, kteří na něj musí makat. Popírá snad fakt, že několik málo jedinců mezi otroky byli propouštěni skutečnost, že otrokářství byla sociálně nepropustná společnost? Jedna vlaštovka jaro nedělá, rozumíte?
Cílevědomost a frustrace spolu nesouvisí. Člověk může být cílevědomý a pilný a zároveň frustrovaný, když vám to v daném systému sociální postavení nezlepší, což je drtivá většina případů. Vy tady svými výroky vlastně urážíte tu většinu lidí dnes, která potí každodenně jen krev a pot v poctivé práci a má za to jen problémy zaplatit složenky.
Pokud vím, vy jste tady někde zmiňoval své negativní zážitky s minulým režim. Zněly mi poněkud frustrovaně. Nebo jste snad nebyl dost pilný?
Ohledně historie, mýlíte se vy, když mi podsouváte něco, co neříkám. Všimněte si, že jsem nenapsal stejný, ale zásadně stejný. Neříkám, že se kapitalismus vůbec nemění, ale že se nemění zásadně, nemění se to, co dělá kapitalismus kapitalismem. Feudalismus byl od roku 1400 do roku 1800 založen na práci nevolníků, otrokářství v Římě 1000 let na práci otroků. To se neměnilo, i když se měnily různé jiné historické okolnosti. Kapitalismus je založen na námezdní práci a výrobě pro zisk, což se dá dále analyzovat. Jinak Marx psal před 160 lety, ale jeho práci rozvíjejí a na současnou situaci aplikují spousty myslitelů, kteří se jím inspirují – „marxistů“. Mimochodem, moderní marxismus za posledních padesát let není v ČR takřka vůbec znám, vycházel skoro výhradně v angličtině a do češtiny se nepřekládal.

Jakub Roth

14.10.2008 8.31.

Atahualpo, ten systém vůbec uzavřený není a proto je hospodářsky vclku úspěšný. On totiž motivuje a motivace je to, co se v levicových systémech hledá marně.
Je-li nekdo pracovitý a cílevědomý, může být frustrovaný, když se mu i přesto nedaří. Bohu žel ale taková frustrace často vede k obviňování ostatních, místo aby dotyčný sám sobě řekl – dobře, tak takhle to nejde, zkusím to jinak. Pokud jde o minulý režim – ne, necítil jsem frustraci, protože jsem se jej aktivně snažil změnit. Cítil jsem jen vztek nad brutalitou a ulhaností státních orgánů. Vutek jsem ale mírnil, takže jsem na rozdíl od dnešní ultralevice nemusel sahat k hlásání ozbrojeného odporu. I když v takovém režimu by byl na místě.
Ohledně historié – pane, feudalismus fungoval prakticky v rámci celé Evropy a přitom nikde nebyl totožný – jiný byl systém parlamentní Británie, jiný absolutistických monarchií, jiný v „obchodních“ systémech Nizozemí, Flander, Hansy či italských městských států, jiný v Polsku a tak dále. A všechny tyto systémy se v podstatě stále vyvíjely a měnily. Podobně tomu bylo v éře otrokářství.
Ohledně moderního marxismu – tak to abyste se učili jazyky. :o)))

Atahualpa

14.10.2008 9.42.

Opět jste debatu zazdil tím, že místo argumetnace používáte prostou deklamaci. Že se domníváte, že současný systém je otevřený a sociálně propustný vím, myšlenky, které to dokládají tentokrát chybí.
Svalujete vinu na jednotlivce, místo abyste obviňoval systém, jak je u pravice obvyklé. Většinou to prostě „jinak“ nejde, pokud tím jinak nemyslíte společenskou změnu.
Frustrace nebo vztek – není to totéž? Dobře, nejsem frustrovaný, jsem vzteklý. Štval mě minulý režim, štve mě i současný.
Prosím, čtěte pozorně. S tím, co píšete ohledně historie souhlasím, ale nevím, proč musím psát potřetí, že nemluvím o totožnosti režimů ve feudalismu, kapitalismu, atd., ale o tom, že je něco zásadního, co z nich dělá feudalismus, kapitalismus atd., co se nemění. Takové opakování je zbytečná ztráta energie.
Ohledně jazyků – děkuji za doporučení, anglicky čtu a mluvím plynně.

Atahualpa

14.10.2008 10.16.

K té historii. Zkusím vám to ještě vysvětlit polopatě. Každá věc na světě, každý systém atd., se od sebe liší, a zároveň jsou si některé podobné. Kvůli těmto charakteristickým znakům pak tyto podobné věci, systémy atd. můžeme nazývat jmény. Například pojem „pes“. Existují různá plemena psů, a v rámci nich jsou ještě různí jednotlivci, každý jiný, a někteří od sebe dost odlišní, například jezevčík od bernardýna. Na všech psech ale existuje ale něco společného, nějaké společné charakteristické znaky, kvůli kterým je nazýváme psem.
A to platí i pro společenské systémy, kapitalismus, feudalismus atd. Jasné?

Jakub Roth

15.10.2008 8.20.

Ale jo, já nic jinýho neříkám, jen tvrdím, že se tento systém (kapitalismus, feudalismus…) v závislosti na různých podmínkách (i lokálních) průběžně vyvíjel a měnil. Nezůstával statický, jako například úřednicko konfuciánský systém v Číně, který měl jakýkoliv vývoj v podstatě zakázán a tak dosáhl před mnoha lety vrcholu a pak tiše stagnoval a degeneroval.
Jo, teď jsem si všiml, že máte výš ještě jeden příspěvek – jo, něco se nemění – ale co? V otrokářském systému to, že byli vlastněni otroci. Ve feudalismu to, že panovník byl majitelem země a dával jí v léno. Za kapitalismu to, že vlastnictví je základ. Za reálného socialismu to, že kromě pár partajních vyžírků nikdo nemá ani majetek, ani svobodu. Asi tak.
Nu a ppokud jde o systém – pohleďte, podle mne ze všech systémů, které se na této planetě vystřídaly je tento nejméně blbý. Má své mouchy, ale v podstatě je pro většinu (a na tom bych, prosím, bazíroval) přijatelný. Jiný fungující systém není. Bohu žel, není. Ten komunistický (reálně socialistický) se ukázal jako průser, který není schpný obstát, a to ani za cenu mnoha milionů nevinných obětí. Takže tu máme jen nějaké teorie. Ty ovšem nejdou v praxi ověřit bez ozbrojeného boje ukřivděné menšiny. Rozumějte – bez teroru. Pokud by jste se snad konečně nerozhodli a nedokázali nám v malém, že to jde. Což ale nejde, protože tento důkaz by byl pouze na bázi dobrovolnosti, zatímco praxw po „revoluci“ by byla na základě donucování. Chápete to?
A k frustraci – není rovnocena vzteku. Frustrace ubíjí a ničí aktivitu. Vztek je schopen ji podpořit. Vztek ale nesmí být zlý. To je pak cesta do pekel.

Atahualpa

17.10.2008 14.21.

Nesouhlasil bych s tím že kapitalismus je charakterizován tím, že vlastnictví je základ. Na soukromém vlastnictví stál i feudalismus a otroctví, akorát to fungovalo jinak. Kapitalismus je založen na výrobě pro zisk a námezdní práci. Mluvíte eufemisticky, že kapitalismus má „mouchy“. Jenže dnes například jedna miliarda lidí žije za jeden dolar za den. Existuje hladomor ve světě nadbytku. Kapitalismus plodí permanentně krize a války. Je založen na mechanické, odlidštěné práci. Souhlasím, že stalinismus, reálný socialismus, jak se to někdy nazývá, byl velký průser, ale socialismus není stalinismus. Ukázat v malém, že to jde bohužel nelze, protože malé samosprávné jednotky by se v kontextu kapitalismu proměnily na kapitalistické – kapitalismus tlačí na snižování mezd atd. Nejsem pro revoluci menšiny, ale většiny.
Nad frustrací a vztekem jsem ještě trochu přemýšlel a došel jsem k tomu, že nejste upřímný. Vztek je vždy až následný stav, vždy mu předchází nějaká příčina, tedy frustrace, silná nespokojenost s okolním stavem. Rozlišení frustrace – vztek také nic nehovoří o aktivitě. Frustrovaný člověk také může být aktivní, a naopak vzteklý člověk může být pasivní a nechat vztek v sobě doutnat.

Zanechte komentář

Jméno a email jsou vyžadované (email se nezobrazuje).