P | Ú | S | Č | P | S | N |
---|---|---|---|---|---|---|
« Čer | Srp » | |||||
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | |
7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 |
14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 |
21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 |
28 | 29 | 30 | 31 |
26.7.2008 10.18
V rubrice Antikapitalistické hnutÃ
Tento Älánek je druhou Äástà proslovu Marka
Hoskissona na závÄ›reÄném zasedánà na nedávné
vÃkendové Å¡kole skupiny Permanent Revolution, hojnÄ›
navÅ¡tÃvené odborovými a dÄ›lnickými militanty. Mark
Hoskisson je uznávaný dlouholetý odborový pracovnÃk a
tajemnÃk odborové rady v Liverpoolu. Ve svém
pÅ™ÃspÄ›vku se vÄ›nuje souÄasné Å¡patné situaci
levice v Británii, neschopnosti pouÄit se ze svých chyb,
analyzovat pÅ™ÃÄiny minulých neúspÄ›chů. Na
mÃsto prázdných schémat boje za “nové dÄ›lnické
strany†a vytvářenà volebnÃch aliancÃ
manévrovaných ze zákulisà etablovanými organizacemi
usilujÃcÃmi pouze o rekrutovánà nových
Älenů do svých Å™ad, vyzvedává nutnost dlouhodobé
práce uvnitÅ™ odborů a na pracoviÅ¡tÃch a budovánÃ
demokratického dÄ›lnického hnutà řadových Älenů
zahrnujÃcà otevÅ™ené a transparentnà socialistické
hnutÃ.
25.7.2008 20.52
V rubrice Antikapitalistické hnutÃ
Tento Älánek je prvnà Äástà proslovu
Marka Hoskissona na závÄ›reÄném zasedánà na nedávné
vÃkendové Å¡kole skupiny Permanent Revolution, hojnÄ›
navÅ¡tÃvené odborovými a dÄ›lnickými militanty. Mark
Hoskisson je uznávaný dlouholetý odborový pracovnÃk a
tajemnÃk odborové rady v Liverpoolu. Ve svém
pÅ™ÃspÄ›vku se vÄ›nuje souÄasné Å¡patné situaci
levice v Británii, neschopnosti pouÄit se ze svých chyb,
analyzovat pÅ™ÃÄiny minulých neúspÄ›chů. Na
mÃsto prázdných schémat boje za “nové dÄ›lnické
strany†a vytvářenà volebnÃch aliancÃ
manévrovaných ze zákulisà etablovanými organizacemi
usilujÃcÃmi pouze o rekrutovánà nových
Älenů do svých Å™ad, vyzvedává nutnost dlouhodobé
práce uvnitÅ™ odborů a na pracoviÅ¡tÃch a budovánÃ
demokratického dÄ›lnického hnutà řadových Älenů
zahrnujÃcà otevÅ™ené a transparentnà socialistické
hnutÃ.
20.7.2008 19.34
V rubrice Americká základna
Máme zde dalšà vydánà sebraných
blábolcitátů Äeské pravice. Tentokrát se tak Äi onak
vztahujà k okolnostem kolem pÅ™Ãjezdu americké
ministryně Riceové a podepsánà vlastizrádné smlouvy
o americkém radaru. Tato směska neuvěřitelně
stupidnÃch pseudoargumentů, nevybÃravých útoků
vůÄi odpůrcům americké militaristické koule a vyložených
nepravd vypovÃdá o tom, že Äeským radaromilům zdá
se scházà Klvaňa, jenž po svém debaklu v roli
propagátora radaru se opÄ›t Äinà jako tabákový lobbista.
Projevuje se to tÃm, že jako kdyby každý z nich hrál
souboj s jiným radaromilem o to, kdo je nejvÄ›tÅ¡Ãm
bojovnÃkem pro radar, kdo je nejproameriÅ¡tÄ›jÅ¡Ã
rektálnà alpinista, kdo je nejrusofóbnÄ›jÅ¡Ã, kdo
dokáže co nejpoklesleji pomluvit iniciativu Ne základnám i 70%
obÄanů odmÃtajÃcÃch radar.
18.7.2008 14.27
V rubrice Archiv
Právě v těchto dnech došlo
k zdánlivě nepatrné, nicméně zaznamenánihodné
události. Na schůzce francouzského ministra zahraniÄÃ
s jeho rakouskou kolegynà ve VÃdni, se francouzský
šéf diplomacie, Bernarad Kouchner, vyjádřil ve smyslu, že lituje
popravy ex-královny Marie Antoinetty, dcery habsburské
cÃsaÅ™ovny Marie Terezie, bÄ›hem velké francouzské revoluce
v Å™Ãjnu 1793. Å lo jen o malé diplomatické
gesto, omluvu po 215 letech od gilotinovánÃ. Na druhou stranu, je
tu jakýkoliv důvod, proÄ se omlouvat?
17.7.2008 19.50
V rubrice Latinská Amerika, Dělnické boje
9. Äervence se v ulicÃch Peru objevily
desetitisÃce dÄ›lnÃků a rolnÃků coby souÄást
národnà stávky. Stávka byla svolána na protest proti
pravicové hospodářské politice prezidenta Alana GarcÃi.
Navzdory Å¡estiletému ekonomickému boomu (hospodářstvÃ
rostlo v roce 2007 o 9%) žije 50% obyvatel stále pod
hranicà chudoby a z politiky GarcÃovy vlády
prosperujà jen nadnárodnà spoleÄnosti
plundrujÃcà pÅ™Ãrodnà bohatstvà zemÄ›,
zejména doly. Stávka byla rovněž svolána na protest proti
vysokým životnÃm nákladům a kruté represi
použÃvané vládou a úřady proti celé Å™adÄ›
masových hnutÃ, která v nÄ›kolika poslednÃch
mÄ›sÃcÃch otřásala zemÃ.
13.7.2008 22.10
V rubrice Domácà dÄ›nÃ
Dráha Ä. 132 z OldÅ™ichova u Duchcova do
DÄ›ÄÃna byla pro veÅ™ejnost slavnostnÄ› otevÅ™ena 2.
Å™Ãjna 1871. Po mnoho desetiletà sloužila pÅ™epravÄ›
osob a také nákladů, zejména uhlà z dolů kolem
LitvÃnova, Duchova a Teplic do labského pÅ™Ãstavu
v DÄ›ÄÃnÄ›. AÄkoliv jejà původnÃ
název byl Dráha duchovno-podmokelská, již po generace ji
mÃstà oznaÄujà jako Kozà dráhu, neboÅ¥
pasoucà se kozy v okolà tratě prý v minulosti
mnohokrát způsobily nucené zastavenà vlaku. Svérázná
lokálka, jejÞ trasa pÅ™ekonává neobvykle velké
pÅ™evýšenÃ, je od konce minulého roku bez osobnÃ
dopravy. Na jejÃm mÃstÄ› chtÄ›jà postavit
dálniÄnà pÅ™ivadÄ›Ä. PÅ™ežije? Pokračování
»
10.7.2008 23.57
V rubrice Americká základna
8. Äervenec 2008 je dnem, který se zapÃÅ¡e do
historie ÄŒeské republiky Äerným pÃsmem. Jako již
tolikrát v minulosti se vládnoucà tÅ™Ãda rozhodla
jÃt proti zájmům pracujÃcÃch této zemÄ›, proti
přánà vÄ›tÅ¡iny obÄanů, proti svobodÄ› lidu.
DokonÄila dÃlo zrady, které zapoÄala ve chvÃli, kdy
v utajenà a konspiraci pÅ™ipomÃnajÃcÃ
chovánà zloÄince pÅ™ipravila za zády veÅ™ejnosti plán
cizà vojenské pÅ™Ãtomnosti na naÅ¡em územÃ.
Navzdory názoru vÄ›tÅ¡iny obÄanů, který byl cynicky obejit
zamlÄenÃm této klÃÄové otázky ve volbách 2006
(na Äemž se spoleÄnÄ› dohodly ÄŒSSD, ODS a KDU-ÄŒSL) a
potlaÄenÃm následného masového volánà po referendu,
rozhodla vládnoucà moc pod tlakem administrativy amerického
impéria, že radar musà dostat zelenou.